Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 Co 37/2025-53

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a soudkyň JUDr. Lenky Severové a Mgr. Michaely Janošcové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená rodné přijmení Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

proti

žalovaná: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zvýšení výživného

k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 11. 2024, č. j. -40

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku o lhůtě k plnění mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit přisouzené dlužné výživné v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, vždy splatných do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude toto usnesení právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku o lhůtě k plnění mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit přisouzené dlužné výživné v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, vždy splatných do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude toto usnesení právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem v záhlaví uvedeným bylo výživné naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 7. 6. 2016, č. j. -116, s účinností od 28. 3. 2024 zvýšeno na částku 3 000 Kč měsíčně (výrok I), co do zvýšení o dalších 500 Kč měsíčně byla žaloba zamítnuta (výrok II), dlužné výživné za dobu od 28. 3. 2024 do 30. 11. 2024 ve výši 14 632 Kč bylo uloženo žalované zaplatit do tří dnů od doručení rozsudku (výrok III) a o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádná z účastnic na ni nemá právo (výrok IV).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Rozsudek napadla toliko ve lhůtě k plnění dlužného výživného adjudikovaného výrokem III. Domáhala se stanovení povinnosti plnit dlužné výživné ve splátkách po 500 Kč měsíčně, neboť není v jejích schopnostech najednou uhradit 14 632 Kč s tím, že bude-li mít vyšší příjem dobrovolně uhradí víc. Navrhla tedy, aby byl rozsudek soudu prvního stupně ve lhůtě k plnění změněn.

3. Žalobkyně – ačkoliv ji odvolání bylo doručeno 24. 1. 2025 – se k odvolání nevyjádřila.

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené lhůtě k plnění [ věta prvá, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)] a dospěl k závěru, že je částečně důvodné.

5. Ze spisu vyplývá, že aktuální čistý průměrný výdělek žalované činí 24 495 Kč, již nemá další vyživovací povinnost a sama deklarovala další výdaje na živobytí (zejména spjaté s bydlením) ve výši 2 800 Kč, pobývá-li u matky, ve výši 5 800 Kč, pobývá-li u přítele (vždy včetně nákladů na cestovné do zaměstnání).

6. Podle uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (nejde-li o vyklizení bytu); soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

7. Stanovení, že peněžité plnění se bude dít ve splátkách, se opírá o konkrétní skutkové okolnosti souzené věci tak, aby nebyla založena nespravedlivá nerovnováha mezi účastníky řízení. Judikatura vymezila jednotlivá kritéria, která soud zvažuje; náleží k nim zejména povaha projednávané věci, výše přiznaného nároku, osobní a majetkové poměry účastníků, platební schopnost dlužníka, délka období, po kterou je dlužník v prodlení, doba, za kterou by tímto způsobem došlo k zaplacení celé dlužné částky a zásah do poměrů věřitele.

8. V posuzované věci shledal odvolací soud okolnosti pro rozložení plnění do splátek, avšak pod sankcí ztráty výhody splátek, neboť odvolací soud nemá za nespravedlivou nerovnováhu rozložení plnění do splátek tak, aby byla přisouzená pohledávka splněna do 10 měsíců, a to s ohledem na povahu nároku (dlužného výživného), osobní a majetkové poměry žalované, která je dále povinna plnit zvýšené výživné 3 000 Kč měsíčně, při absenci výraznějšího zásahu do poměrů žalobkyně, na který lze usuzovat i z toho, že proti rozložení plnění do splátek nebrojila (k odvolání se nevyjádřila). Schopnost splácet 1 500 Kč měsíčně odpovídá zjištěním ohledně majetkových poměrů žalované.

9. Proto odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadeném výroku o lhůtě k plnění změnil podle a uložil žalované povinnost k plnění podle věta za středníkem ve splátkách, jak vyplývá z výrokové části tohoto usnesení, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nezaplatí-li žalovaná některou ze splátek včas, stane se splatnou k výzvě žalobkyně přisouzená pohledávka celá.

10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn , a 151 odst. 2 in fine , neboť částečně úspěšné žalované v této fázi řízení účelně vynaložené náklady na bránění svého práva prokazatelně nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.