Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 37/2025-38
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 29 232 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 541,10 Kč, s úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 7. 5. 2024 do zaplacení a částku 482 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 5 262 Kč a co do částky 3 750 Kč se řízení zastavuje.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 440,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 541,10 Kč, s úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 7. 5. 2024 do zaplacení a částku 482 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Co do částky 5 262 Kč a co do částky 3 750 Kč se řízení zastavuje.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 440,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .
1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 25. 11. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 29 232 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne 19. 9. 2023 žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě níž mu tato společnost poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit do 4. 12. 2023 s úrokem v částce 5 162 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel. Dlužná částka pak sestávala z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 162 Kč, paušálních nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč a účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč.
K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje.
2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu evidovaného bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2 / a 4/ o.s.ř. , dnem 10. 3. 2025, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 28. 2. 2025).
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 a seznamem postoupených pohledávek. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 20. 5. 2024.
4. Podáním ze dne 27. 3. 2025 vzala žalobkyně žalobní návrh zpět co do částky 9 012 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 5 262 Kč + smluvní pokutu ve výši 3 750 Kč s tím, že nadále požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, zákonných úroků z prodlení z této jistiny a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč. Soud proto ohledně těchto částek řízení dle § 96 odst. 1 , 2 o.s.ř. zastavil.
5. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 19. 9. 2023 a jejích dodatků č. hodnota ze dne 26. 9. 2023 a č. hodnota ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalovaným a společností právnická osoba, která se jako věřitel zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal splatit poskytnutý úvěr ve lhůtě do 4. 12. 2023. Úrok byl sjednán v částce 5 162 Kč.
Faktické poskytnutí úvěru žalobkyně doložila výpisy z účtu, podle kterých byla částka 25 000 Kč poukázána na účet žalovaného (specifikovaný verifikační platbou) dílčími platbami (4 000 Kč dne 19. 9. 2023 a 21 000 Kč dne 26. 9. 2023).
6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádné listin y dokládající příjmy a výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (žalobkyně nepředložila žádné listin y osvědčující skutečné výdaje žalovaného). Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018Anonymizovánoze dne 25. 7. 2018 , k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Příjmy, výdaje a majetkové poměry žalovaného nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 , 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 25 000 Kč (dlužná jistina). Současně žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč.
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř. , když žalobkyně měla ve věci pouze nepatrný neúspěch (v části, ohledně které byl žalobní návrh vzat zpět). Náklady žalobkyně byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 170 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 220,50 Kč. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 440,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.