Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 57/2025-34

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ladou Horákovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ Anonymizováno Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 65 810,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 65 810,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 23. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 65 810,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 23. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 1. 11. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 810,95 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku. Dle žalobních tvrzení byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností Anonymizováno (dříve Anonymizováno) a žalovaným dne 22. 3. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 65 810,95 Kč, který měl být splacen nejpozději do 22. 8. 2024. Do uvedeného data splatnosti však žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Před poskytnutím úvěru prověřil právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného a po uzavření smlouvy prostřednictvím webové stránky Anonymizováno, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a po dokončení registrace zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poukázal právní předchůdce žalobkyně ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. č. účtu úvěr. Ač byl žalovaný upomínán o úhradu dluhu, tento dosud nezaplatil. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požádala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Současně navrhla, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného, kdo byl majitelem a disponentem shora uvedeného účtu k datu uzavření smlouvy. Žalobkyně současně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s její právní předchůdkyní dne 27. 1. 2020.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na den 24. 3. 2025 nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Právní zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání předem omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Provedeným dokazováním bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně nabyla tvrzenou žalobní pohledávku za žalovaným na základě postupní smlouvy, kterou dne 27. 1. 2020 uzavřela se společností Anonymizováno (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně jejího dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 a Přehled postoupených pohledávek).

Postoupení pohledávky žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne 22. 9. 2024 a současně jej vyzvala k úhradě částky 65 810,95 Kč (viz Oznámení o postoupení pohledávky a Výzva k úhradě dluhu, obojí ze dne 22. 9. 2024, včetně podacího lístku z téhož data).

5. Rozhodující žalobní skutková tvrzení v řízení prokázaná nebyla. Předně nebylo prokázáno, tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 22. 3. 2024. V tomto směru žalobkyně předložila nedatované y pod označením „Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ a „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 22. 3. 2024“, kdy druhá z uvedených listin (úvěrová smlouva) neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného (jakož ani právního předchůdce žalobkyně), a tudíž nelze dojít ke skutkovému závěru, že by žalovaný v tomto směru učinil projev vůle uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu, když se nadto z listin nepodává, že by žalobkyní tvrzené telefonní číslo a e-mailová adresa žalovaného skutečně patřily žalovanému, a že by to byl právě žalovaný, kdo zaslal právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V tomto směru tedy soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala existenci smluvního vztahu mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně.

6. Žalobkyně rovněž neprokázala další své tvrzení, že z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně byly poukázány na bankovní účet žalovaného č. č. účtu finanční prostředky ve výši žalované částky, resp. v jakékoli výši. Doloženou PC sjetinou platby a údaji z účetní knihy nemohlo být toto tvrzení o poskytnutí jistiny úvěru ve výši 45 000 Kč žalovanému dne 22. 3. 2024 prokázáno, neboť se jedná pouze o interní y žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, které jsou bez důkazní hodnoty. Jiný důkaz k tomuto tvrzení žalobkyně nepředložila, pouze navrhla, aby si soud vyžádal od banky žalovaného údaje o tom, zda byl žalovaný ke dni 22. 3. 2024 majitelem a disponentem označeného účtu. Takový důkazní návrh je však zcela irelevantní, neboť i v situaci, kdy by bylo prokázáno, že majitelem či disponentem označeného bankovního účtu je žalovaný, nemohla by být žalobkyně úspěšná, neboť tato informace by neprokázala, že na takový účet žalovaného byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zaslána jakákoliv částka. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neprokázala ani existenci tvrzeného bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

7. Vzhledem k tomu, že poučení ve smyslu ust. a 3 , , v platném znění (dále jen „ “), soud poskytuje pouze při jednání, přičemž žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, zbavili se tak možnosti být soudem řádně poučeni ohledně prokázání rozhodných tvrzení o existenci smluvního vztahu mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, jakož i o poskytnutí jakýchkoli finančních prostředků žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně.

8. S ohledem na absenci prokázání rozhodujících skutečností soud z ostatních provedených důkazů, týkajících se předchozího prověřování úvěruschopnosti žalovaného, již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci.

9. Na základě provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit toliko závěr o tom, že žalobkyně se stala nabyvatelkou žalované pohledávky, k jejíž úhradě písemně vyzvala žalovaného před podáním žaloby.

10. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. , , v platném znění (dále jen „o. z.“), a dle příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Předložená označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru není stranami podepsána vlastnoručně, ani zaručeným elektronickým podpisem podle a 7 , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Nahrazení podpisu žalovaného toliko natištěním jeho jména a příjmení totožným fontem písma, kterým je sepsána předmětná smlouva, nenaplňuje znaky elektronického podpisu vyžadovaného právními předpisy České republiky ani Evropské unie, konkrétně a o. z., bodu 10, , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení „eIDAS“). Jelikož smlouva nebyla podepsána, nelze dojít k závěru, že by žalovaný v tomto směru učinil projev vůle ve smyslu ust. o. z. o obsahu, jenž by odpovídal žalobkyní tvrzené a předkládané smlouvě.

11. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem vyžaduje zákon písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě.

12. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle ust. věty druhé o. z. v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé y. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Jak soud konstatoval shora, tuto rozhodující právní skutečnost žalobkyně neprokázala, a nedostavením se k jednání se vyloučila z možnosti poskytnutí poučení podle ust. a 3

13. V řízení současně nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně poukázal na označený bankovní účet žalovaného jakoukoliv finanční částku, nadto v tvrzené výši 65 810,95 Kč s příslušenstvím, popř. ve výši tvrzené jistiny úvěru (dle obsahu předložené úvěrové smlouvy ve výši 45 000 Kč), v důsledku čehož žalobkyni nevzniklo ani právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z.

14. Jelikož tedy žalobkyně v řízení neprokázala vznik smluvního vztahu ani vznik pohledávky vůči žalovanému dle hledisek zásad o bezdůvodném obohacení, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítnul.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. a contrario, když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, popř. návrh na nařízení exekuce.