Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 14/2025-59
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 34 787,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka vzniklým sazbou 23 % ročně z částky částka od datum do datum, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši , částka, vzniklým sazbou 23 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “).
3. Z předsmluvních informací poskytnutých žalovanému bylo zjištěno, že žalovanému žalobkyně poskytla následující informace: informace o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, o nákladech spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty, a že žalovaný žalobkyni udělil souhlas se zpracováním osobních údajů. Součástí těchto informací je i splátkový kalendář, resp. tabulka umoření poskytovaného úvěru.
4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka (ten bude poskytnut ve 3 splátkách, a to ve výši částka, která bude žalovanému vyplacena na účet do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, dále ve splátce částka, která bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch společnosti Anonymizováno za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného na základě smlouvy č. hodnota ze dne datum; a v poslední splátce ve výši částka, která bude započtena na náklady žalobkyně na vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného). Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na 72 měsíců (tzn. do datum). Mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 23 % a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr ve výši 38,71 %. Strany si ujednaly, že žalovaný uhradí „účelně vynaložené náklady“ žalobkyně vynaložené na poskytnutí úvěru ve výši částka (viz třetí splátka shora) s tím, že tyto náklady tvoří: náklady na lustrum v registrech ve výši částka, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši částka, ostatní administrativní náklady ve výši částka, odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši částka, a náklady na ověření úvěrového případu ve výši částka s tím, že žalovaný souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny. Celkem měl žalovaný podle smlouvy žalobkyni vrátit částka. Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr žalovaný uhradí formou pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce a s tím, že výše každé jednotlivé splátky bude činit částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení s tím, že nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však částka. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pokud nedojde ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách (první písemná upomínka je zpoplatněna částkou částka, druhá upomínka je zpoplatněna částkou částka) k úhradě celé dlužné částky. V takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat po spotřebiteli rovněž smluvní pokutu/pokuty, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky.
Smluvní strany sjednaly nepovinné doplňkové služby, a to Doplňkovou službu „PODPORA“, která je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a zahrnuje: možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti; možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Z přílohy č. 2 smlouvy o úvěru – Smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA plyne, že mezi účastníky bylo ujednáno, že za výkon doplňkové služby uhradí žalovaný žalobkyni částku ve výši částka, a to v měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, které budou hrazeny současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.
5. Z přílohy číslo 1 smlouvy o úvěru - Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z následujících údajů žalovaného: žalovaný nemá žádné vyživované děti, trvalé bydliště i doručovací adresa žalovaného je na adrese adresa, zaměstnavatelem žalovaného je Statutární město adresa, příjmy žalovaného činí částka měsíčně, náklady žalovaného na bydlení činí částka, pravidelné měsíční závazky žalovaného činí částka (jedná se o hypotéku na jméno jméno FO), a finanční zůstatek žalovaného činí částka měsíčně. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v systémech SOLUS, AML a AML/CFT, CRIBIS, v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených dokladů a v interní databázi „poskytovatele“ s negativním výsledkem.
Dalšími podklady pro ověření úvěruschopnosti byly: výpis z katastru nemovitostí, podle něhož žalovaný je spoluvlastníkem (v podílu 5/16) pozemku p. č. hodnota v obci a k. ú. adresa, jehož součástí je rodinný dům č.p. Anonymizováno (tato nemovitost je zatížena závazkem neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a závazkem nezajistit zástavní právo ve výhodnějším pořadí na nový dluh) a fotografie prokazující existenci této nemovitosti; dále pak ověření dokladu totožnosti žalovaného v evidenci neplatných dokladů MVČR. Existence a totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím občanského a řidičského průkazu.
6. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že v březnu Anonymizováno činil příjem žalovaného částka, v dubnu Anonymizováno pak částka, v květnu Anonymizováno celkem částka, a v červnu Anonymizováno celkem částka.
7. Z detailů pohybu na účtu u právnická osoba bylo zjištěno následující:
- dne datum byla převedena částka částka na účet žalobkyně (viz druhá splátka poskytnutého úvěru),
- dne datum byla na účet žalovaného převedena částka částka.
8. Z přehledu splátek, které žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr vyplývá, že žalovaný hradil žalobkyni splátky v období od datum do datum; celkem žalovaný uhradil žalobkyni částka (17 splátek po částka).
9. Z upomínky č. 1 ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn, že splátka splatná k datum nebyla uhrazena. Žalovaný byl vyzván k její úhradě a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.
10. Z upomínky č. 2 ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn, že splátka splatná k datum dosud nebyla uhrazena. Žalovaný byl vyzván k její úhradě a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.
11. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši částka do datum. Žalovaný byl upozorněn, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).
12. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB bylo zjištěno, že finanční instituce poskytovaly v červenci Anonymizováno spotřebitelské úvěry s úrokem 9,72 % p. a.
13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.
14. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr:
15. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka (ve 3 splátkách: ve výši částka, která bude žalovanému vyplacena na účet do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy; dále ve splátce částka, která bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch společnosti Anonymizováno za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného na základě smlouvy č. hodnota ze dne datum; a v poslední splátce ve výši částka, která bude započtena na náklady žalobkyně na vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného). Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na 72 měsíců (tzn. do datum). Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr žalovaný uhradí formou pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce a s tím, že výše každé jednotlivé splátky bude činit částka. Celkem měl žalovaný podle smlouvy žalobkyni vrátit částka.
Mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 23 % a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr ve výši 38,71 %.
Strany si ujednaly, že žalovaný uhradí „účelně vynaložené náklady“ žalobkyně vynaložené na poskytnutí úvěru ve výši částka (viz třetí splátka shora) s tím, že tyto náklady tvoří: náklady na lustrum v registrech ve výši částka, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši částka, ostatní administrativní náklady ve výši částka, odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši částka, a náklady na ověření úvěrového případu ve výši částka s tím, že žalovaný souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny.
Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení s tím, že nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však částka. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pokud nedojde ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách (první písemná upomínka je zpoplatněna částkou částka, druhá upomínka je zpoplatněna částkou částka) k úhradě celé dlužné částky. V takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat po spotřebiteli rovněž smluvní pokutu/pokuty, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky.
16. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace, a to: informace o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, o nákladech spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty; žalovaný současně žalobkyni udělil souhlas se zpracováním osobních údajů. Součástí těchto informací je i splátkový kalendář, resp. tabulka umoření poskytovaného úvěru.
17. Součástí smlouvy (viz příloha 2 smlouvy) je sjednání nepovinné doplňkové služby „PODPORA“, zahrnující možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti; možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za výkon doplňkové služby měl žalovaný žalobkyni uhradit částku ve výši částka, a to v měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, která bude hrazena současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.
18. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a vycházela z následujících informací: žalovaný nemá žádné vyživované děti, trvalé bydliště i doručovací adresa žalovaného je na adrese adresa, zaměstnavatelem žalovaného je Statutární město adresa, příjmy žalovaného činí částka měsíčně, náklady žalovaného na bydlení činí částka, pravidelné měsíční závazky žalovaného činí částka (jedná se o hypotéku na jméno FO), a finanční zůstatek žalovaného činí částka měsíčně. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v systémech SOLUS, AML a AML/CFT, CRIBIS, v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených dokladů a v interní databázi „poskytovatele“ s negativním výsledkem.
Tyto informace byly ověřovány výpisem z katastru nemovitostí, podle něhož žalovaný je spoluvlastníkem (v podílu 5/16) pozemku p. č. hodnota v obci a k. ú. adresa, jehož součástí je rodinný dům č.p. Anonymizováno (tato nemovitost je zatížena závazkem neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a závazkem nezajistit zástavní právo ve výhodnějším pořadí na nový dluh) a fotografií prokazující existenci této nemovitosti. Žalobkyně dále ověřovala existenci a totožnost žalovaného prostřednictvím občanského a řidičského průkazu a ověřením v databázi neplatných dokladů MVČR. Příjmy žalovaného byly ověřovány výplatními páskami, z nichž plyne, že v březnu Anonymizováno činil příjem žalovaného částka, v dubnu Anonymizováno pak částka, v květnu Anonymizováno celkem částka, a v červnu Anonymizováno celkem částka.
19. Z detailů pohybu na účtu u právnická osoba vyplývá, že dne datum byla převedena částka částka na účet žalobkyně (viz druhá splátka poskytnutého úvěru), a dne datum byla na účet žalovaného převedena částka částka (viz první splátka poskytnutého úvěru).
20. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB vyplývá, že finanční instituce poskytovaly v červenci Anonymizováno spotřebitelské úvěry s úrokem 9,72 % p. a.
21. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když hradil splátky poskytnutého úvěru pouze v období od datum do datum; celkem žalovaný uhradil žalobkyni částka (17 splátek po částka).
22. Žalovaný byl upomínkami č. 1 ze dne datum a č. 2 ze dne datum upozorňován, že splátka splatná k datum nebyla uhrazena. Žalovaný byl vyzván k její úhradě a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut.
23. Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou žalovanému téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši částka do datum. Žalovaný byl upozorněn, že pokud na výzvu nebude reagovat, bude zahájeno vymáhání pohledávky cestou soudního řízení (předžalobní výzva).
24. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
25. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl., § 169 z. s. ú.). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).
26. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
27. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
28. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).
Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka).
29. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
30. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
32. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
33. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
34. Co se týče provedených důkazů, soud po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně této povinnosti nedostála.
35. Informace poskytnuté žalovaným, kterými žalobkyně ověřovala jeho úvěruschopnost jsou nevěrohodné, a za této situace nebylo ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní ověřeno dostatečně. Proto měla žalobkyně buďto vyvinout větší úsilí směřující k tomu, aby řádně (do)ověřila úvěruschopnost žalovaného, popř. neměla žalovanému žádný úvěr poskytovat. V první řadě soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně vycházela z nákladů žalovaného na bydlení ve výši částka. Tato částka je zcela nevěrohodná, a to i za situace, kdy by žalovaný bydlel ve vlastní nemovitosti, kde by neplatil žádný nájem. I pokud kdokoliv bydlí ve vlastní nemovitosti, neznamená to, že by jeho náklady spojené s bydlením byly nulové, je třeba zohlednit přinejmenším náklady spojené s běžným provozem této nemovitosti, jako např. náklady na energie, topení apod.; rovněž by měly být zohledněny náklady na udržování této nemovitosti. S žádnými takovými výdaji však žalobkyně nepočítala. Ve výdajích žalovaného pak nejsou žádným způsobem zohledněny výdaje žalovaného na „běžný provoz“ čítající náklady na stravu, ošacení, hygienu, telefon, apod. Pokud žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný žije na adrese: adresa, a že je zaměstnán u Statutárního města adresa, měla zohlednit i to, že náklady žalovaného na dojíždění do zaměstnání rovněž nebudou nezanedbatelné, když vzdálenost mezi bydlištěm a pracovištěm žalovaného činí více, než 80 km. Žalobkyně nezohlednila ani to, že poskytnutým úvěrem žalovaný zčásti umořil svůj předchozí dluh, což může přinejmenším naznačovat, že se by se mohlo jednat o způsob, kterým žalovaný „hospodaří“. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně zcela nedostatečným způsobem ověřovala zejména výdajovou stránku žalovaného, a proto je její posouzení úvěruschopnosti žalovaného za dané situace nedostatečné. Soud podotýká, že je toho názoru, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba nejen zjistit a ověřit jeho příjmovou stránku, ale i výdajovou stránku žadatele o úvěr, přičemž v případě každé žádosti o úvěr se jedná o individuální situaci, kterou je třeba rovněž individuálně vyhodnotit. Této povinnosti žalobkyně nedostála a výše uvedená spotřebitelská smlouva je tudíž neplatná.
36. Nad rámec toho soud dodává, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou, podléhající režimu speciálních ustanovení obsažených § 1810 a násl. o. z., v jejichž rámci je třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalovanému v postavení spotřebitele tak náleží zvýšená ochrana. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem (žalovaným) a podnikatelem (žalobkyní) je třeba podrobit, při aplikaci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen: „Směrnice 93/13/EHS), posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 1813 o. z., tedy zda tato ujednání projdou testem proporcionality (s výjimkou dohody o předmětu plnění a ceně, která byla sjednána jasně a srozumitelně).
37. V posuzované věci měl žalovaný zaplatit částku ve výši částka v 72 měsících, z toho částku ve výši částka za doplňkové služby, a to bez ohledu na to, zda byla konkrétní služba poskytnuta (tato částka představuje skrytý úrok). Částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků, dosahuje téměř čtyřnásobku běžného smluvního úroku sjednávaného v daném úvěrovém období.
38. Dle ustanovení § 580 o. z. je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné. Pokud právní jednání vykazuje znaky obsažené v ustanovení § 588 o. z. (právní jednání, které se zjevně odporuje dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek), jedná se o absolutně neplatné právní jednání, k absolutní neplatnosti soud přihlíží podle ustanovení § 588 o. z. z úřední povinnosti. Soud má za to, že smluvní ujednání zavazující k platbě úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (stanovenou zejména se zřetelem k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů), bezpochyby zjevně odporuje - s přihlédnutím, ke skutečnosti, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni informačně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky - dobrým mravům. Ve smlouvě následují ujednání o tom, že nezaplacené úroky přirostou k jistině úvěru, čímž se žalovaný zavazuje hradit úroky z prodlení z úroků (ustanovení § 1806 věta první o. z.), zároveň je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 50 % jistiny. V dané věci nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatních ujednání úvěrové smlouvy, neboť nerovnováha vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele je tak významná, že činí smlouvu jako celek obecně nespravedlivou a zjevně rozpornou s dobrými mravy, zároveň soud není oprávněn toto ujednání nahradit, protože použití ustanovení § 557 o. z. vylučuje článek 6 odst. 1 Směrnice 93/13/EHS, který je třeba vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jež vnitrostátnímu soudu umožňuje, aby při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule (rozsudek Anonymizováno ze dne datum ve věci Anonymizováno, Anonymizováno proti jméno FO). Pokud by vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí v takové smlouvě, splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 Směrnice 93/13/EHS by mohlo být ohroženo. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele. Na věc nedopadá ani ustanovení § 1802 o. z., neboť obvyklý úrok uvedený ve druhé větě tohoto ustanovení se použije pouze v případě, že strany si ujednají placení úroku, ale neujednají si jeho výši (tj. neujednají vůbec, nikoli ujednají, ale v nemravné výši). Smlouva obsahuje pro žalovaného, jako spotřebitele, nevýhodná ustanovení, která ve svém souběhu v jedné smlouvě vedou k závěru o takové nerovnováze v právech a povinnostech stran smluvního vztahu, že není možné smlouvu hodnotit jinak než jako zjevně nemravnou (s přihlédnutím k tomu, že byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně ovlivnit) a tedy neplatnou.
39. S ohledem na výše uvedené soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Uzavřená smlouva je absolutně neplatná i ze shora uvedených důvodů, kdy zcela zjevně odporuje dobrým mravům, resp. odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
40. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí rozdíl mezi částkou, kterou žalovanému skutečně poskytla (částka) a částkou, kterou žalovaný uhradil (částka), tj. částku ve výši částka.
41. Co se týče úroku z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebyly shledány.
42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 „o. s. ř. , když převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.