Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 331/2024-23
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 554 a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO (dále též „Anonymizováno“), smlouvu o úvěru Anonymizováno, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum. Na základě Smlouvy poskytla společnost Anonymizováno žalovanému úvěr ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku částka spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách Anonymizováno, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši částka. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částka a skládala se z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného úroku ve výši částka, nesplacené smluvní pokuty ve výši částka, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je částka. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši částka. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalovanému zaslána dne datum.
2. Žalobkyně před zahájením jednání dne datum vzala žalobu částečně zpět co do částky částka představující kapitalizovaný úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Soud řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") zastavil, o čemž rozhodl samostatným usnesením. Po právní moci tohoto usnesení zůstalo předmětem řízení zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den datum se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.").
4. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázaný následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) se jako věřitel zavázal, že poskytne žalovanému jako klientovi na základě smlouvy č. hodnota uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum, ve znění dodatku smlouvy ze dne datum, částku v celkové výši částka. Poskytnutou částku s příslušenstvím ve výši částka se žalovaný zavázal uhradit do datum. Ve smlouvě bylo mimo jiné stranami dohodnuto, že v případě porušení povinnosti klienta (žalovaného) zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, a dále částka za každou jinou písemnou upomínku. (Ze smlouvy ze dne datum, z dodatku smlouvy ze dne datum, z výpisu z účtu k verifikační platbě, z VOP). právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši částka, a to dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka (z výpisů z účtu). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno a následně byl dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum, vyzván k zaplacení dluhu ve výši částka (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, z výzvy ze dne datum, z poštovního podacího archu). V řízení nebylo žalobkyní prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v řízení ani netvrdil, zda a jakou část pohledávky žalobkyni (či právnímu předchůdci) uhradil.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně (právního předchůdce) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v adresa sp. zn. spisová značka).
12. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že úvěrující společnost Zaplo (věřitel) prověřovala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet (nahlížela do příslušných registrů), ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., k uvedeným tvrzením však ani nepředložila, ba ani neoznačila žádné důkazy. V takovém případě nelze než uzavřít, že v řízení nebylo nijak prokázáno, že by věřitel posuzoval podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele.
13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena podle ust. § 1879 o.z., nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.
14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisová značka dne datum, a viz níže). Ke splatnosti nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení pak nadřízený soud opakovaně judikoval, že tato splatnost nesplacené jistiny se odvíjí od doby přiměřené možnostem spotřebitele dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení. Zjištění, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje; břemeno tvrzení a břemeno důkazní nese žalovaný. O tom, že žalovaný nese břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo v jeho možnostech dluh uhradit a jaké jsou jeho konkrétní možnosti a schopnosti k úhradě dluhu, by přitom byl žalovaný okresním soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučen, nicméně se k jednání soudu, ač byl řádně a včas předvolán, nedostavil. Žalovaný tedy netvrdil a neprokázal, že by nebylo v jeho možnostech předmětný dluh žalobkyni vrátit ode dne následujícího po dni, kdy prostředky čerpal, neboť tyto prokazatelně měl v důsledku tohoto čerpání ve své dispozici a objektivně je tedy mohl ihned vrátit poskytovateli úvěru. Pokud se žalovaný v řízení nebránil a netvrdil ničeho, z čeho by bylo možno učinit závěr, že jeho možnosti a schopnosti za této situace vrátit dluh nebyly či byly nižší, než-li činí dlužná částka, pak neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebyl schopen vrátit dluh ani do dne datum, dostal se nejpozději dnem datum do prodlení se zaplacením nesplacené jistiny ve výši částka (když žalovaný ani netvrdil, zda a jakou část na poskytnutý úvěr platil, a soud mohl vyjít toliko z tvrzení žalobkyně o výši nezaplacené jistiny), a proto nejpozději od tohoto dne náleží žalobkyni kromě částky nesplacené jistiny také úrok z prodlení z této částky (§ 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to v zákonné sazbě, kterou žalobkyně požadovala (cit. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, na jehož odůvodnění soud v podrobnostech odkazuje).
15. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky nesplacené jistiny ve výši částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka (za dobu od datum do datum z částky částka).
16. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když pohledávka na ni byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku.
17. Pokud se týká nákladů spojených s uplatněním podle ust. § 513 o.z., které žalobkyně uplatnila v celkové výši částka, pak tyto nebyly v požadované výši žalobkyní ani prokázány (pouhé prohlášení žalobkyně, že odeslala žalovanému dopis, uskutečnila odchozí hovor a že její pracovník navštívil dvakrát žalovaného v souvislosti s vymáháním dluhu, je zcela nedostačující k prokázání výše uplatněných nákladů), a ani je soud nepovažuje za náklady, které by byly účelně vynaložené k vymáhání předmětné pohledávky.
18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce částka, což představuje 83 % uplatněného nároku a neúspěšná v částce částka, což představuje 17 % uplatněného nároku. Poměr úspěchu a neúspěchu pak činí 66 % ve prospěch žalobkyně. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 66 % nákladů řízení, jejichž výše činí částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.