Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 26/2024-44

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 11. 2023 10. 12. 2024 úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokátky Jméno advokátky, sídlem Adresa advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 11. 2023 10. 12. 2024 úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokátky , Jméno advokátky, , sídlem , Adresa advokátky, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému dne datum částku 12 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 12 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 812 Kč, celkem částku 21 812 Kč, ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč. Na svůj dluh žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalovaný se tak dostal do prodlení, když neuhradil řádně a včas sjednanou částku, která ke dni datum činila na dlužném úvěru částku ve výši 12 000 Kč, souhrnný poplatek žalobkyně nepožaduje.

2. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba., IČO IČO, uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, IČO IČO, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne datum. Společnost právnická osoba poté dne datum uzavřela smlouvu o postoupení datum ze dne datum č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo řízení částečně zastaveno ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od datum do datum. Žalobkyně proto žádá uhrazení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů, a to ze žádosti o úvěr, kopie občanského průkazu žalovaného, z pracovní smlouvy ze dne datum včetně mzdového výměru, z výplatních pásek za období červen, srpen a září 2017, ze smlouvy o úvěru ze dne datum včetně, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy č. hodnota mezi společností právnická osoba. a společností právnická osoba, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy č. hodnota mezi společností právnická osoba a žalobkyní, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z výzvy k plnění podle ze dne datum včetně podacího lístku, soud zjistil, že smlouva o úvěru měla být uzavřena dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba., IČO IČO. Smlouva je podepsaná žalovaným, výše požadovaného úvěru činila 12 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč, počínaje od měsíc, rok. Ze žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný předložil svůj občanský průkaz k prokázání své totožnosti. Dále uvedl, že je svobodný, bydlí u rod. přís., je zaměstnán jako právnická osoba., k tomu předložil pracovní smlouvu, mzdový výměr a výplatní pásky za měsíce měsíc, rok, dále žalovaný prohlásil, že nemá žádný úvěr u jiné společnosti, jako měsíční příjmy uvedl jako čistý příjem částku částka, jako své výdaje uvedl odhadované měsíční výdaje ve výši částka.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy č. hodnota mezi společností právnická osoba. a společností právnická osoba, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy č. hodnota mezi společností právnická osoba a žalobkyní, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Dále bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána výzva k plnění podle ze dne datum.

6. Soud vyzval žalobkyni k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala návrh částečně zpět v úroku ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení a v úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od datum do datum. Soud svým usnesením ze dne datum č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, řízení v této části zastavil. K již předloženým dokumentům žádné další důkazy neuvedla ani nedoložila.

7. Z provedených důkazů pak bylo po skutkové stránce prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně předal dne datum částku 12 000 Kč žalovanému, naopak dle názoru soudu však nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když soud tuto smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou z důvodu řádného neprozkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

11. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

12. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobkyně vycházel z údajů, které mu žalovaný sdělil a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne datum a byly ověřeny předloženými doklady, konkrétně pracovní smlouvou se mzdovým výměrem a výplatními páskami za měsíc červen, srpen a září 2017. Teprve následně po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. V žádosti žalovaný uvedl, že výše jeho měsíčních příjmů činí celkem hodnota Kč a výše jeho měsíčních výdajů částka. Žalovaný prohlásil a svým podpisem stvrdil, že uvedené údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na tyto informace dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že je žalovaný schopen splácet úvěr ve výši 12 000 Kč s měsíční splátkou 1 558 Kč. Ohledně výdajů žalovaného právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval skutečné výdaje žalovaného, stejně jako výdaje na bydlení a další výdaje nijak neověřoval, soud toto považuje za zcela nedostatečné. Toto pak budí dojem, že právní předchůdce žalobkyně neměl v úmyslu skutečně prověřit schopnost žalovaného poskytovaný spotřebitelský úvěr splácet, ale jen vyžádanými doklady v případném soudním sporu doložit, že se o to snažil. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neposoudil s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.

13. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a tyto žalovaný žalobkyni nevrátil. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiloženého podacího archu se nepodává, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného, ale ostatně ani to, že by obsahem zasílané zásilky byla výzva k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne datum (kdy byla žalovanému doručena žaloba), následující den, to je datum, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne datum do prodlení.

14. Soud z vyložených důvodů žalobě v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků, vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně úroků z prodlení z uvedené částky podle o. z. jdoucích od datum ve výši stanovené Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňují jinou lhůtu v plnění. Ve zbývající výši soud žalobu výrokem II. zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu , když neúspěch žalobkyně byl pouze v nepatrné části, týkající se úroku z prodlení, a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).