Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Co 85/2025-81

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D. a soudců JUDr. Viktora Vaške a Mgr. Jany Boškové ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovaným:

Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované, narozená rodné přijmení datum bytem Adresa žalované

o zaplacení 55 403,12 Kč s příslušenstvím

na základě odvolání první žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 12. 2024, č. j. -62, ve znění usnesení ze dne 31. 12. 2024, č. j. -67

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I až III, pokud jimi bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, se ve vztahu k první žalované potvrzuje.

II. První žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci usnesení nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 2 565,20 Kč.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I až III, pokud jimi bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, se ve vztahu k první žalované potvrzuje.II. První žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci usnesení nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 2 565,20 Kč.

1. Soud prvního stupně vyhověl žalobě proti oběma žalovaným na zaplacení náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu ve výši 55 403,12 Kč s příslušenstvím a jak tuto náhradu škody, tak náklady řízení ve výši 20 388,60 Kč jim uložil společně a nerozdílně zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. První žalovaná podala proti rozsudku odvolání, které – posuzováno podle obsahu – směřovalo pouze proti stanovení lhůty k plnění. S poukazem na to, že je ve výkonu trestu odnětí svobody, kde vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže být zaměstnána, požádala o povolení zaplatit dlužné částky ve splátkách po 500 Kč měsíčně počínaje propuštěním z výkonu trestu.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že úhradu ve splátkách je ochotna akceptovat, bude-li dluh zaplacen nejvýše ve dvanácti splátkách po zhruba 7 000 Kč měsíčně. Při splátce 500 Kč měsíčně by byly dlužné částky uhrazeny za více než třináct let, což je pro ni nepřijatelné.

4. Odvolání není důvodné.

5. Podle uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

6. Povolení delší než třídenní lhůty k plnění nebo rozložení plnění do splátek podle je výjimkou z pravidla, že povinnost, kterou žalovaný nesplnil ani do doby vyhlášení rozsudku, je již nutné zaplatit v krátké, podle zákona třídenní lhůtě. Takovéto rozhodnutí musí být odrazem individuálních zvláštností daného případu a je třeba k němu přistupovat jen výjimečně, a to za předpokladu, že je vhodné vzhledem k povaze projednávané věci a přiznaného nároku a k osobním poměrům účastníků (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 67/1966). Lze o něm uvažovat tehdy, jestliže povinný vzhledem ke svým poměrům není schopen splnit svoji povinnost v zákonné lhůtě, je však schopen ji splnit ve lhůtě delší nebo ve splátkách přiměřených výši plnění. Na druhou stranu je třeba uvážit, zda takové rozhodnutí nezaloží nespravedlivou nerovnováhu mezi zájmy sporných stran; nízké splátky s ohledem na výši dluhu, úroky z prodlení i náklady řízení, délku dosavadního prodlení dlužníka s plněním a dobu, za kterou by tímto způsobem došlo k zaplacení dlužné částky, mohou být nepřijatelné, jestliže žalobci v podstatě upírají zaplacení pohledávky v přiměřené lhůtě, za kterou je u spotřebitelských dluhů obecně považována lhůta maximálně tří let od právní moci rozsudku; osobní a majetkové poměry povinného nelze těmto hlediskům vždy nadřadit (viz Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol.: . Komentář. 3. vydání, C. H. Beck Praha 2021, str. 774, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. , a ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. ). Je třeba zohlednit i to, zda se povinný před podáním žaloby pokoušel svoji situaci s oprávněným řešit a zda kupříkladu v průběhu řízení svůj dluh alespoň částečně splácel, a také to, jaký bude ekonomický dopad povolení delší lhůty k plnění nebo úhrady ve splátkách na ekonomickou situaci oprávněného (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. ).

7. V souzené věci hovoří výše uvedená hlediska proti povolení splátek. Je pravdou, že první žalovaná je v prodlení teprve necelých pět měsíců, tedy ne natolik dlouho, aby povolení splátek bylo vyloučeno již délkou dosavadního prodlení. Na předžalobní upomínku ze dne 26. 9. 2024 tato žalovaná sice nereagovala, avšak ne vlastní vinou, neboť se o ní nedozvěděla – do Anonymizováno jméno FO, kde tehdy vykonávala a stále vykonává trest odnětí svobody, jí nebyla doručena. Nelze však přehlédnout výrazný nepoměr jí navrhovaných splátek k celkové výši dluhu a dobu, po kterou by jimi dluhy splácela – jistina náhrady škody a náhrada nákladů řízení činí celkem 75 791,72 Kč; tuto částku spolu s úroky z prodlení z jistiny náhrady škody by splátkami ve výši 500 Kč měsíčně splácela více než třináct let, čímž by byla vůči žalobkyni vskutku nepřiměřeně zvýhodněna. Přitom to, že je ve výkonu trestu odnětí svobody, si způsobila sama svojí trestnou činností. Splátkami ve výši 7 000 Kč měsíčně, navrženými žalobkyní, by sice svůj dluh splácela jen zhruba jedenáct měsíců, tyto splátky však není schopna platit (viz její prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech na č. l. 76-78 spisu, v němž uvedla, že je nemajetná) a nemá tedy ani smysl je povolovat. Proto odvolací soud napadený rozsudek ve vztahu k této žalované ve výrocích o lhůtě k plnění potvrdil.

8. Žalobkyně má vůči první žalované podle a právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež spočívají v odměně advokáta za zastoupení při jednom půlúkonu právní služby (sepis vyjádření k odvolání ze dne 26. 2. 2025) podle bodu 5, a ve výši 1 670 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za jeden půlúkon právní služby podle ve výši 450 Kč a v náhradě za 21% daň z přidané hodnoty, již je právnická osoba Anonymizováno, jejímž je advokát společníkem, povinna z odměny a náhrad odvést [ ], ve výši 445,20 Kč a celkem činí 2 565,20 Kč.

Poučení:

Proti výroku I tohoto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení. Proti výroku II tohoto usnesení není dovolání přípustné.