Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

64 Co 353/2024-48

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Timma Šmehlíka a soudkyň JUDr. Jany Vyletové a JUDr. Anny Grimové ve věci

žalobkyně:

Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

proti

žalované:

Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

o zaplacení 170 337 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 9. 2. 2024, č. j. -21

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 19 940,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 19 940,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Označeným rozsudkem soud prvního stupně zcela vyhověl žalobě a žalované uložil zaplatit žalobkyni 170 337 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z tohoto základu od 16. 2. 2023 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a dále jí uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 38 428,20 Kč. Rozsudek, který vydal jako rozsudek pro uznání, odůvodnil tím, že soud žalovanou v souladu s ustanovením , , (dále jen „ ”) vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení ze dne 13. 12. 2023 písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení , neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítá, že nebyly splněny předpoklady pro postup soudu podle ust. V nyní posuzovaném případě se v soudním spise nenachází y, na základě kterých by bylo lze usuzovat, že právo žalobce se jeví jako nepochybné, a soud prvního stupně tudíž nepostupoval správně, pokud kvalifikovanou výzvu ve smyslu ust. vydal. Nerespektoval, že žalované postačí pouze popření všech tvrzených skutečností a návrh na zamítnutí žaloby, a je to žalobce, kterého tíží důkazní břemeno, přičemž důkazního břemene není možno žalobce zbavit prostřednictvím fikce uznání. Soud měl správně po prosté výzvě k vyjádření nařídit ve věci jednání a na tomto jednání poskytnout případně žalované poučení podle , 2, 3 a stanovit jí lhůtu k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Žalovaná se ve svém odvolání vyjadřuje pouze k okolnostem vydání kvalifikované výzvy, explicitně neuplatňuje žádný odvolací důvod dle ustanovení Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, ze kterých vyplývá nárok žalobkyně na úhradu dlužné částky. Do spisu založila smluvní dokumentaci uzavřenou mezi účastníky, ze které uplatněné právo vyplývá. Kvalifikovanou výzvu dle lze vydat, pokud plnění požadované žalobkyní je odůvodněno skutečnostmi v žalobě uvedenými. Soud také nepochybil, pokud ve věci nenařídil jednání. Zda jsou splněny předpoklady pro vydání kvalifikované výzvy, náleží posoudit výhradně věc vyřizujícímu samosoudci. Prvoinstanční soud postupoval správně a odvolání žalované je pouze účelové. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení , Odvolání žalované důvodné není. V přezkoumávané věci se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti dohodnuté v rámcové smlouvě o výpůjčce ze dne 14. 12. 2012 a v jejím rámci sjednaných dvou realizačních smlouvách o výpůjčce ze 14. 12. 2012 a 28. 4. 2016, jimiž poskytla do bezplatného užívání žalované movité věci – výčepní zařízení a další věci využívané k čepování piva. Žalovaná porušila povinnost zapůjčené věci vrátit, a jelikož její prodlení trvalo déle než 30 dnů, vznikla jí v souladu s článkem 4.7 rámcové smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě věcí, s jejichž vrácením se dostala do prodlení. K vrácení věci byla žalovaná podle žalobních tvrzení vyzvána dopisem žalobkyně z 28. 11. 2022, k úhradě smluvní pokuty dopisem z 2. 2. 2023. Jako příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně a 1 200 Kč jako paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud prvního stupně usnesením z 13. 12. 2023, č. j. –18, uložil žalované, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k věci samé, a žalobu k usnesení připojil. Žalovanou také v souladu s ustanovením řádně poučil o procesním postupu soudu, který nastane, jestliže se žalovaná bez vážného důvodu k žalobě včas nevyjádří ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání (tzv. fikce uznání a vydání rozsudku pro uznání podle ). Usnesení spolu se žalobou bylo žalované doručeno 28. 12. 2023, přičemž soud žalované doručoval prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky žalované. Žalovaná na výzvu nereagovala, načež soud vydal přezkoumávané rozhodnutí. V případě odvolání proti rozsudku pro uznání odvolací soud podle ustanovení přezkoumá rozhodnutí pouze z důvodů uvedených v ustanovení , tedy pouze z hlediska existence vad uvedených v ustanovení a posoudí, zda byly splněny předpoklady pro jeho vydání. Vady uvedené v ustanovení žalovaná v odvolání netvrdí a odvolací soud je nezjistil ani z obsahu spisu. Zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání stanoví ustanovení , které stanoví, že uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (tzv. fikce uznání podle , případně podle ). Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Zmíněné ustanovení také výslovně určuje, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Odvolací soud předně poznamenává, že z hlediska předmětu řízení nejde o věc, ve které by nebylo možno vydat rozsudek pro uznání, neboť předmětem řízení je majetkové právo žalobkyně proti žalované, oba účastníci řízení jsou podnikatelé, kteří nejsou v dispozici s uplatněným nárokem nikterak omezeni, tudíž nejde o věc, ve které by nebylo možno uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení , 2 Jak zdůraznila žalobkyně, odvolací důvody žalované spočívají v tvrzení, že v řízení nebyly splněny předpoklady pro to, aby soud žalovanou vyzval k vyjádření se k žalobě usnesením vydaným podle , a tudíž nemohla nastat tzv. fikce uznání předjímaná ustanovením Tuto námitku odvolací soud za důvodnou nemá. Jelikož ve věci nebylo rozhodnuto platebním rozkazem, je soud prvního stupně oprávněn vydat výzvu dle ustanovení o. s. ř tehdy, vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu. Vedle toho judikatura dovodila, že kvalifikovanou výzvu nelze vydat, nejsou-li splněny podmínky řízení, nebo pokud žaloba trpí některou z vad, která způsobuje její neprojednatelnost (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ), a také tehdy, jestliže plnění požadované žalobcem není odůvodněno skutečnostmi. Další restrikce možnosti vydání rozsudku pro uznání na základě fikce dle vymezil ve své nálezové judikatuře také Ústavní soud, který zejména vyložil, že fikce uznání nemůže nastoupit v situaci, kdy žalovaný zřetelně projeví svůj nesouhlas s žalobou a svůj zájem účastnit se na projednání věci a vyřešení sporu bez jeho záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu. Žádnou z výše vymezených překážek, které by bránily vydání výzvy dle odvolací soud nezjistil. Žaloba má veškeré náležitosti, tvrzení v ní uvedená odůvodňují uplatněný nárok a žalobkyně k jejich prokázání připojila listinné důkazy, které nelze mít za zjevně nezpůsobilé k prokázání těch právně významných okolností, na niž žalobkyně opodstatněnost žaloby staví. Pokud žalovaná tvrdí, že takové y připojeny nebyly, obsah spisu tuto její námitku jednoznačně vyvrací. Vydání výzvy také odůvodňuje povaha věci, neboť žaloba obsahuje vícero skutkových tvrzení, které mohla být žalovanou zcela či částečně popřena (případně doplněna o tvrzení další), proto vydání kvalifikované výzvy představuje adekvátní procesní nástroj k zajištění řádné přípravy jednání. Tvrdí-li žalovaná ve svém odvolání, že ke zpochybnění žalobních tvrzení žalované „postačí pouze popření“, pak právě k takovému procesnímu postupu jí soud poskytl prostor tím, že ji k vyjádření s k žalobě výzvou podle vyzval. Že jej žalovaná nevyužila, není pro posouzení správnosti postupu soudu prvního stupně relevantní. Z vyložených důvodů odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně nepochybil, pokud žalovanou usnesením ze dne 13. 12. 2023 vyzval, aby se k žalobě vyjádřila ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení, a pokud žalovaná zůstala přes řádně poučení nečinná, nemohl postupovat jinak, než v souladu s ust. ,3 rozhodnout ve věci rozsudkem pro uznání. Napadené rozhodnutí je věcně správné, a proto je odvolací soud podle ust. potvrdil, a to včetně rovněž správného výroku o nákladech řízení. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl podle ust. ve spojení s ust. Žalobkyně, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů odvolací řízení, které sestávají z odměny za dva úkony právní služby po 7 940 Kč, dva režijní paušály a odpovídající DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek uvedených v O přípustnosti dovolání je oprávněn rozhodovat pouze dovolací soud. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím soudu prvního stupně, do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku.