Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Co 50/2025-187

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o snížení výživného

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 21. 11. 2024, č. j. -167,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně 56 870 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně 56 870 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovanéhoII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na snížení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, která byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 15. 9. 2020, č. j. -53, z částky 5 000 Kč měsíčně na částku 2 500 Kč měsíčně od 19. 6. 2023 (výrok I) a žalobce byl zavázán zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 32 670 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II).

2. Proti rozsudku, a to jeho výroku II o náhradě nákladů řízení, podal odvolání žalovaný a domáhal se jeho změny tak, aby mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 69 938 Kč. Měl za to, že soud vyšel z nesprávné hodnoty tarifního plnění, nikoli z pětinásobku ročního plnění podle vyhl. č. , advokátního tarifu, dále jen „a. t.“, ve znění účinném do 31. 12. 2024, ale z částky 2 500 Kč měsíčně za pouhých 16 měsíců od června 2023 do září 2024 (kdy měla vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zaniknout), a nikoli za měsíců 60. Požadoval náhradu za 7 úkonů v sazbě mimosmluvní odměny po 7 100 Kč a za 2 úkony po 2 700 Kč, k nim vždy režijní paušál a to vše navýšené o náhradu daně z přidané hodnoty, celkem 69 938 Kč.

3. Žalobce se k odvolání nevyjádřil.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( ), osobou oprávněnou ( ) a je přípustné ( , a contrario), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném výroku II o náhradě nákladů řízení, řízení jeho vydání předcházející a bez nařízení jednání k projednání odvolání ( ) dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné pouze zčásti, jsou tak dány podmínky pro změnu napadeného nákladového výroku.

5. Z obsahu spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno návrhem žalobce, kterým se domáhal snížení výživného pro svého syna – žalovaného z částky 5 000 Kč měsíčně na 2 500 Kč měsíčně za dobu od podání návrhu, tj. od 19. 6. 2023 nadále. Soud I. stupně již o věci v minulosti rozhodl, a to rozsudkem ze dne 23. 1. 2024, č. j. -109, kterým žalobci snížil výživné pro žalovaného na 3 500 Kč měsíčně (výrok I), zamítl žalobu na snížení výživného na částku 2 500 Kč měsíčně (výrok II) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). K odvolání žalovaného, jež směřovalo proti výrokům I a III posledně zmíněného rozsudku, odvolací soud usnesením ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. , výše označený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Předmětem řízení tak zůstala otázka případného snížení výživného žalobce pro žalovaného z částky 5 000 Kč měsíčně na 3 500 Kč měsíčně, neboť požadavek žalobce na jeho snížení až na částku 2 500 Kč měsíčně byl označeným rozsudkem pravomocně zamítnut a odvoláním žalovaného napaden nebyl. Z obsahu spisu rovněž vyplynula informace – sdělení žalovaného o tom, že ke dni 30. 9. 2024 ukončil studium střední školy a nyní se snaží si zajistit zaměstnání. Na tuto skutečnost žalobce procesně nereagoval, jednání soudu I. stupně dne 21. 11. 2024 se nezúčastnil. Následně již soud I. stupně vydal napadený rozsudek, v jehož výroku I o věci samé zamítl žalobu na snížení výživného žalobce pro žalovaného z částky 5 000 Kč měsíčně 2 500 Kč měsíčně, byť předmětem řízení – s ohledem na shora uvedené – již bylo pouze případné snížení na částku 3 500 Kč měsíčně.

6. Soud I. stupně správně dovodil plný úspěch žalovaného v řízení a jeho právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci ( ). Náklady řízení žalovaného pak tvoří náklady na jeho zastoupení advokátem. Na jejich výši však má odvolací soud odlišný názor jako soud I. stupně i jako odvolatel.

7. Předně řízení o úpravu výživného zletilého dítěte (zahájené za jeho zletilosti) je řízením sporným, ve které je soud podaným návrhem vázán, musí jej ve svém rozhodnutí zcela vyčerpat a nesmí jej překročit. Skutečnost tvrzená a doložená žalovaným o ukončení jeho studia, se kterou lze spojovat zánik vyživovací povinnost žalobce k žalovanému, tak nemá na vymezení předmětu řízení vliv, pokud na ni adekvátním způsobem (úpravou doby, za kterou je požadováno snížení výživného) procesně nereaguje žalobce (zde nejspíše částečným zpětvzetím žaloby). Vzhledem k tomu, že k takovému procesnímu jednání ze strany žalobce nedošlo, nelze ji zohlednit a při vymezení tarifní hodnoty sporu je na místě opětující se plnění brát jako plnění na dobu neurčitou.

8. Podle § 8 odst. 2 a. t. je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než 5 let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění.

9. Výši tarifní hodnoty v řízení o úpravu výživného je třeba stanovit jako rozdíl mezi výší výživného, kterou žalobce požaduje dosáhnout (zde snížit), a výší, na kterou bylo původně stanoveno. Tedy v daném případě se při podání žaloby jednalo o částku 2 500 Kč, když žalobce se domáhal snížení z částky 5 000 Kč na částku 2 500 Kč měsíčně. Pětinásobkem ročního plnění této částky a tarifní hodnotou sporu je tak částka 150 000 Kč; z ní pak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 5. a. t. činí 7 100 Kč. V této výši přísluší žalovanému náhrada nákladů za úkony jeho zástupce: 1) převzetí a příprava dne 11. 10. 2023; 2) písemné vyjádření k žalobě ze dne 17. 10. 2023; 3) až 5) účasti u jednání soudu dne 2. 11. 2023, 12. 12. 2023 a 18. 1. 2024. Nikoli již za doplňující podání ze dne 8. 12. 2023, kterým tvrdil a dokládal platby výživného, neboť uvedené doplňovalo skutečnosti, o kterých měl mít přehled a mohl je uplatnit již u předchozího jednání soudu I. stupně. Tento úkon nelze považovat za účelně vynaložený tak, aby za něj žalovanému vůči žalobci náležela náhrada. To samé pak obdobně (možnost sdělit až u jednání) platí k úkonu – písemné podání žalovaného ze dne 13. 11. 2024. Po prvním rozsudku soudu I. stupně ze dne 23. 1. 2024 již předmětem řízení nebylo snížení výživného na částku 2 500 Kč měsíčně, ale s ohledem na obsah rozhodnutí a rozsah, ve kterém bylo napadeno pouze na 3 500 Kč měsíčně. Tarifní hodnota sporu se tak snížila na 1 500 Kč x 60 měsíců = 90 000 Kč a je představována částkou mimosmluvní odměny ve výši 4 700 Kč za úkon právní služby. Tak je tomu u úkonů 6) odvolání a jeho doplnění ze dne 24. 4. 2024 a dále 7) účast u jednání soudu I. stupně dne 21. 11. 2024. Výše uvedené shrnuto, žalovanému tak náleží odměna za 5 úkonů po 7 100 Kč, 5x režijní paušál 300 Kč ( , 4 a. t.) a dále za 2 úkony po 4 700 Kč a 2 x 300 Kč režijní paušál, tj. celkem 47 000 Kč, to vše podle navýšené o náhradu 21% daně z přidané hodnoty ve výši 9 870 Kč představuje celkovou částku 56 870 Kč. Tuto částku byl žalobce zavázán zaplatit žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení ( , ) k rukám zástupce žalovaného – advokáta ( ). Takto došlo ke změně rozsudku soudu I. stupně v odvoláním napadeném výroku II o náhradě nákladů řízení.

10. Pokud jde o náhradu nákladů a úspěch účastníků v odvolacím řízení, tento odvolací soud hodnotí jako částečný, a proto žádnému z nich náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal (§ , ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí / exekuci.