Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 29/2025-57
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 73 098,13 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 663,26 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, že žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci částku ve výši 37 098,13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 000 Kč od 20. 9. 2017 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 000 Kč od 20. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.
III. Řízení se ohledně částky 20 336,74 Kč zastavuje.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 663,26 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, že žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci částku ve výši 37 098,13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 000 Kč od 20. 9. 2017 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 000 Kč od 20. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.III. Řízení se ohledně částky 20 336,74 Kč zastavuje.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 73 098,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný dne 20. 6. 2016 uzavřel se žalobcem Smlouvu o zápůjčce číslo hodnota, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o poskytování zápůjček uzavřené dne 20. 6. 2016 mezi žalobcem a žalovaným. Na základě Smlouvy o zápůjčce byla žalovanému dne 22. 6. 2016 vyplacena zápůjčka ve výši 36 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 88 628 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. úrok ve výši 52 628 Kč a administrativní poplatek ve výši 3 500 Kč, a to ve 30měsíčních splátkách po 2 955 Kč s tím, že poslední splátka činila 2 933 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na 20. 7. 2016. Žalovaný však platby podle předmětné smlouvy o zápůjčce hradil pouze částečně a je tak v prodlení. Dnem 21. 12. 2016 došlo v souladu s ustanovením článku 7.5 Rámcové smlouvy, respektive článku 8 písmeno a) Smlouvy o zápůjčce k zesplatnění dosud neuhrazené jistiny zápůjčky, která ke dni zesplatnění činila 36 000 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného tak žalobce za žalovaným eviduje pohledávku v celkové výši 73 098,13 Kč, která se skládá z dílčích pohledávek. Jedná se o neuhrazenou jistinu ve výši 36 000 Kč, když žalovaný ode zesplatnění na dlužnou jistinu ve výši 36 000 Kč neuhradil ničeho. Dále se jedná o neuhrazené úroky, kdy na neuhrazených úrocích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění nesplacené části jistiny zápůjčky, eviduje žalobce za žalovaným pohledávku 3 025 Kč. Žalobce uvedl, že na úrocích zápůjčky do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění nesplacené části jistiny zápůjčky měl žalovaný uhradit celkem 13 025 Kč, z čehož dosud uhradil 10 000 Kč. Úroky zápůjčky za dobu ode dne zesplatnění zápůjčky žalobce s ohledem na své obchodní rozhodnutí nepožaduje. Dále se jedná o neuhrazené administrativní poplatky ve výši 3 500 Kč, přičemž administrativní poplatky za dobu ode dne zesplatnění zápůjčky žalobce s ohledem na své obchodní rozhodnutí nepožaduje. Dále se jedná o náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady poštovného v celkové výši 800 Kč. Dále se jedná o neuhrazenou smluvní pokutu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce ve výši 3 428 Kč a neuhrazenou smluvní pokutu po zesplatnění smlouvy o zápůjčce ve výši 23 400 Kč. Dále pak požaduje žalobce zákonný úrok, který ke dni 22. 9. 2017 činí 2 945,13 Kč. Dále žalobce uvedl, že naplnil požadavek zákona o spotřebitelském úvěru, když posoudil schopnost žalovaného splácet měsíčně za 1. až 26. měsíc částku ve výši 2 955 Kč a za 30. měsíc částku ve výši 2 933 Kč a zároveň celou zápůjčku řádně a s odbornou péčí, když nespoléhal pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i sám aktivně vystupoval k prověření, respektive k požadavku doložení těchto tvrzení. Žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku především z informací získaných od žalovaného, a to předložením výpisů z účtu žalovaného aktuálních za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o konkrétní půjčce a výplatních pásek žalovaného aktuálních za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o konkrétní půjčce prokazující pravidelný měsíční příjem žalovaného. Žalobce před podpisem smlouvy též předložil žalovanému standardní informace o spotřebitelském úvěru, jakožto návrh smlouvy. Pro úplnost přehledu o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného předložil žalobce žalovanému k vyplnění formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr. Pokud jde o hodnocení výdajů plynoucích z výpisu z účtu, pak do vyhodnocení této kategorie (výdajové stránky žadatele o úvěr) se vedle prokázaných měsíčních výdajů promítá řada faktorů statistických a pravděpodobnostních, které přidávají klientovi bonitu. Také prokázaným měsíčním výdajům je přiřazován skórovacím systémem žalobce určitý koeficient. Z podkladů a informací, které předal žalovaný žalobci, vyhodnotil žalobce příjmy žalovaného na částku 21 268 Kč, přičemž příjmy žalovaného byly prokázány z předložených výpisů z účtu žalovaného, výplatní pásky žalovaného a formuláře příjmů a výdajů. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobce pro výpočet bonity žalovaného vyhodnotil skóringový systém průměrně na částku 12 947,49 Kč. V této částce jsou započteny výdaje žalovaného po vyhodnocení příslušným koeficientem v rámci finanční analýzy přiřazený ve skóringovém systému, a to ve výši: 1 500 Kč – zahrnující výběry v hotovosti; 77,40 Kč – zahrnující bankovní poplatky výdajové; 222,23 Kč – zahrnující transakce platební kartou; 60 Kč – zahrnující pokutu za pozdní uhrazení splátky (upomínka); 10 761,61 Kč – zahrnující splátky úvěru; 276,25 Kč – zahrnující mobilní platby; 50 Kč – zahrnující sázky (Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno). Žalobce uvedl, že ke skutečnosti, že z předmětného výpisu z účtu byly patrné další zápůjčky a úvěry na straně žalovaného, tyto byly v předmětném případě zohledněny v rámci provedeného skóringu. Žalovaný žalobci nesdělil nad rámec výdajů uvedených ve výpisu z účtu žádné další výdaje vynakládané měsíčně na nájemném, případně na výživném v rámci vyživovací povinnosti vůči dalším osobám. Rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji činil při posouzení úvěruschopnosti žalovaného částku 8 320,51 Kč. Při započtení nové splátky (průměrem všech splátek) ve výši 3 190,20 Kč pak tento rozdíl činil 5 130,31 Kč. Tato částka je pak dle žalobce dostačujícím finančním obnosem, kterým žalovaný disponuje měsíčně k pokrytí zbývajících nutných a běžných výdajů (domácnost, strava, případně doprava apod). Vzhledem k tomu, že zbývající částka 5 130,31 Kč dosahovala v době žádosti o zápůjčku více než 1,5násobku životního minima, vyhodnotil žalobce žalovaného jako bonitního v maximální výši měsíční splátky v částce 3 190,20 Kč. Žalobce uvedl, že jako nebankovní poskytovatel úvěrů nemá přístup do bankovních evidencí, ze kterých lze na základě informací zde uvedených posoudit bonitu klientů mnohem lépe. Žalobce je odkázán z velké části na pravdivost a úplnost poskytnutých informací. Žalobce u svých klientů pravidelné výdaje dotazuje, nicméně žádné další výdaje vedle výdajů doložených výpisem z účtu žalovaný neuvedl.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ještě předtím, než začalo jednání ve věci samé, vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 20 336,74 Kč s tím, že žalovaný tuto částku uhradil v rámci insolvenčního řízení předtím, než byla insolvence zrušena, nadále tak trvá na zaplacení částky 52 761,39 Kč se zákonnými úroky z prodlení. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 odst. 1 ,2 o. s. ř. o. s. ř. zastavil, aniž se zpětvzetím vyžadoval souhlas žalovaného, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání ve věci samé.
4. Po provedeném dokazování má soud z Rámcové smlouvy o poskytování zápůjček ze dne 20. 6. 2016 a Smlouvy o zápůjčce číslo hodnota ze dne 20. 6. 2016 za prokázané, že byly uzavřeny mezi žalobcem a žalovaným, přičemž na základě Smlouvy o zápůjčce žalobce poskytl žalovanému částku 36 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 88 628 Kč ve 30měsíčních splátkách po 2 955 Kč. Tvrzení žalobce, že žalovanému byla částka 36 000 Kč vyplacena, žalovaným sporováno nebylo a je to prokázáno výpisem z účtu. Totožnost žalovaného pak byla prokázána i jeho občanským průkazem. Parametry úvěru byly rovněž zjištěny z návrhu smlouvy o zápůjčce včetně splátkového kalendáře a standardních informací o spotřebitelském úvěru. Ze Smlouvy o zápůjčce bylo dále zjištěno, že byl sjednán úrok ve výši 65 % jako pevný, nevázaný na žádný index ani referenční úrokovou sazbu s měsíčním úrokovacím obdobím. Dále bylo v této smlouvy zjištěno, že se strany dohodly, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, je žalobce oprávněn účtovat žalovanému smluvní pokutu dle bodu II. 1) a až bodu II 1 d) Sazebníku v závislosti na délce prodlení. Dále bylo z této smlouvy zjištěno, že strany se dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost vyplývající ze smlouvy uhradit splátku, je věřitel oprávněn celou zbývající dosud neuhrazenou jistinu zápůjčky prohlásit za splatnou. Stejně tak bude-li u soudu zahájeno insolvenční řízení týkající se žalovaného, je žalobce oprávněn prohlásit nesplacenou část jistiny zápůjčky včetně příslušenství zcela nebo zčásti za splatnou, a to bez ohledu na sjednanou dobu splatnosti zápůjčky a splácení ve splátkách dle splátkového kalendáře. Z dopisu ze dne 12. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že v důsledku prodlení s úhradou splátek je kromě dlužných splátek povinen hradit sankční platby vyplývající z Rámcové smlouvy a obecně závazných právních předpisů. Z dopisu ze dne 21. 12. 2016 adresovaného žalobcem žalovanému bylo zjištěno, že s ohledem na prodlení prohlašuje žalobce celou zbývající dosud neuhrazenou jistinu zápůjčky za splatnou. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 56 753 Kč, která se skládá z dlužné jistiny 36 000 Kč, dlužné úrokové části splátek a úroku z jistiny do zesplatnění ve výši 13 025 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, dlužných administrativních poplatků ve výši 3 500 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 3 428 Kč. Uvedené částky rovněž vyplývají z listin y označené Vyčíslení pohledávky.
5. Dále žalobce své tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prokazoval výpisem z insolvenčního rejstříku, z něhož bylo zjištěno, že ke dni 14. 6. 2016 není proti žalovanému vedeno insolvenční řízení, dále výpisem z centrální evidence exekucí, z něhož bylo zjištěno, že ke dni 22. 11. 2016 není proti žalovanému vedena žádná exekuce. Dále pak své tvrzení prokazoval informačním systémem katastru nemovitostí. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného za období květen 2016 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil 24 191 Kč, přičemž z příjmu bylo odečteno stravné 503 Kč, stravenky 15 Kč a příspěvky odborům 242 Kč. Žalovanému tak na účet byla zaslána částka 23 431 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 13. 4. 2016 do 16. 5. 2016 bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla připsána částka 21 268 Kč, odepsána částka 25 275,89 Kč. Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že počáteční zůstatek činil 10 919,09 Kč, konečný zůstatek 6 911,20 Kč. Dále je zde uveden roční kreditní obrat 153 155,01 Kč, roční debetní obrat 146 431,10 Kč.
6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku , která se považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru účinném do 30. 11. 2016, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Podle § 9 odst. 1 citovaného zákona je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje pořádek, to platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, jak žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. V dané věci bylo zjištěno, že žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel jednak z informací dostupných ve veřejných rejstřících (insolvenční, exekuční) a dále z informací sdělených samotným žalovaným. Žalobce uvedl, že vycházel z výdajů žalovaného 12 947,49 Kč, kde byly zahrnuty výběry v hotovosti 1 500 Kč, bankovní poplatky ve výši 77,40 Kč, transakce platební kartou ve výši 222,23 Kč, pokuty za pozdní splátky ve výši 60 Kč, splátky úvěrů ve výši 10 761,61 Kč, mobilní platby ve výši 276,25 Kč a sázky ve výši 50 Kč. Jednak lze říci, že výše výdajů neodpovídá výši výdajů vyplývajících z výpisu z běžného účtu za období 13. 4. 2016 – 16. 5. 2016, navíc v těchto výdajích nejsou zohledněny náklady na bydlení a na běžné měsíční výdaje žalovaného. Z výdajů uvedených žalobcem by mohla být na tyto výdaje zahrnuta pouze částka 1 500 Kč představující výběry v hotovosti, což je dle názoru soudu nereálná částka na pokrytí těchto měsíčních výdajů žalovaného. Pro úplnost soud dodává, že i z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovanému byla zasílána upomínka za pozdní uhrazení splátky, z čehož nelze dovodit řádnou platební morálku žalovaného. Za této situace dospěl soud k závěru, že žalobce při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Vzhledem k tomu soud uzavírá, že žalobce řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného a důsledkem tohoto postupu je pak skutečnost, že předmětná smlouva odporuje ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku a je neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (srovnej rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel).
8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč, přičemž žalovaný na danou pohledávku ničeho neuhradil.
9. Za situace, kdy žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), v důsledku čehož soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou, vede tento postup žalobce k omezenosti jeho nároku vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny předmětné zápůjčky. Převzal-li totiž žalovaný předmět zápůjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto část vrátit dle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že žalobce poskytl žalovanému částku 36 000 Kč a žalovaný ničeho nevrátil, je povinen vrátit žalobci částku 36 000 Kč. V této části soud žalobě jako důvodné vyhověl. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 č.j. 33 Cdo 3675/2021 –262). Soud umožnil žalovanému zaplatit dlužnou částku ve splátkách, přičemž soud při rozhodování o výši splátek vzal v úvahu, že žalovaný je v produktivním věku, nebyly provedeny žádné důkazy svědčící o tom, že by jeho zdravotní stav či jiné objektivní skutečnosti znemožňovaly žalovanému možnost získávat prostředky na své potřeby prací, bylo přihlédnuto i k příjmu, kterého byl žalovaný schopen dosahovat při uzavření smlouvy o zápůjčce a přihlédnuto bylo i k výši částky, která byla žalobci přiznána. S ohledem na to soud umožnil žalovanému zaplatit dlužnou částku ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. K ochraně oprávněných zájmů žalobce soud stanovil podmínku ztráty výhody splátek, kdy v případě neuhrazení, byť jen jedné ze splátek řádně a včas může žalobce požadovat úhradu celé dlužné jistiny.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy podle míry úspěchu a neúspěchu ve věci by právo na náhradu nákladů řízení měl žalovaný, přičemž žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, takže žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.