Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 295/2024-31
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované
o zaplacení 101 756 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, dále úroku ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , dále úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota s úvěrovým rámcem částka, již žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěruschopnost žalované byla ověřena v rámci zjišťování kreditního skóre a posouzení příjmové a výdajové stránky žalované a nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaná čerpala částku celkem částka, na kterou ničeho nesplatila. Ke dni datum proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celého úvěru. Ke dni sepsání žaloby tak žalobkyně za žalovanou evidovala pohledávku ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatků ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut v celkové výši částka, když výše smluvní pokuty byla stanovena pevnou částkou ve výši částka. Příslušenství pohledávky pak představoval úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši částka, úrok ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka za období od datum do datum a zákonný úrok z prodlení výši 14,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalovaná však na svůj dluh ničeho nezaplatila, ačkoli byla ze strany žalobkyně před podáním žaloby upomínána.
právnická osoba výzvě soudu ze dne datum žalobkyně doplnila svou žalobu tak, že uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli jí bylo doručení vykázáno. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “).
právnická osoba této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Ukrajiny a Rumunska s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, a proto může být žalována u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.
5. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.
6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum č. hodnota, včetně sazebníku poplatků, vyplývá, že žalovaná uvedeného dne uzavřela s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr původně do výše částka s možností navýšení. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %, roční procentní sazba nákladů ve výši 29,7 %. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat náklady spojené s upomínáním ve výši částka za každý měsíc vymáhání s možností změny této sazby podle reálně vynaložených nákladů, dále oprávnění účtovat smluvní pokutu ve výši částka a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že má vyšší nebo vysokoškolské vzdělání, je vdaná, bezdětná a typem jejího bydlení je podnájem. Jako zdroj svého příjmu uvedl, že je zaměstnaná, měsíční příjem pak uvedla v částce částka a příjem ostatních členů domácnosti v částce částka. Jako výdaje na bydlení uvedla částka, splátky všech úvěrů částka a ostatní výdaje částka.
7. Z úvěrových podmínek žalobkyně platných od datum soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Bod 4.4 přitom upravuje možnost zvýšení úvěrového rámce. Pod bodem 7.1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek a bod 9.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty.
8. Z potvrzení oddělení řízení rizik o provedení ověření bonity klienta ze dne datum včetně metodiky se podává, že žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila příjmovou a výdajovou situaci žalované, a to provedením lustrace žalované v příslušných registrech a dále na základě údajů poskytnutých žalovanou o jejích osobních a majetkových poměrech (tj. o zdroji příjmů žalované, výši jejího příjmu, počtu dětí žalované a výši příjmu ostatních členů domácnosti).
9. Z úvěrové zprávy k osobě žalované soud zjistil, že žalované byly dva osobní úvěry odmítnuty a tři úvěry byly v dané době existující.
10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem jej splácela. Žalované byla poskytnuta jistina v celkové výši částka, přičemž na tuto poskytnutou částku nesplatila ničeho.
11. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum, včetně podacího archu ze dne datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy č. hodnota ke splacení celého úvěru ve výši částka, a to do 14 dnů od data sepsání této výzvy.
12. Z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně podacího archu ze dne datum, bylo zjištěno, že tato výzva byla žalované zaslána dne datum. Prostřednictvím této upomínky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši celkem částka z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, a to nejpozději do datum.
13. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum dohodu označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota. Na základě této dohody se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše původně částka s možností navýšení úvěrového rámce, žalovaná se zavázala splatit je v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem. Žalovaná čerpala částku ve výši celkem částka, na kterou žalobkyni neuhradila ničeho. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn dopisem ze dne datum. Žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou a za využití metodiky a lustrace osoby žalované v dostupných registrech. Z tvrzení žalované žalobkyně zjistila, že její měsíční příjem pochází ze zaměstnání a činí částku částka, dále žalovaná uvedla, že je vdaná a příjem dalšího člena její domácnosti činí částku částka. Měsíční výdaje domácnosti žalovaná uvedla v částce částka, jež měly představovat výdaje na bydlení, splátky všech úvěrů a ostatní výdaje. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka, jež měla představovat dosud nesplacenou část jistiny úvěru, účtované poplatky dle úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek, smluvní pokuty a zákonný úrok.
14. Rozhodné právo pro smluvní závazkový vztah, soud určil podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), kterým je Česká republika vázána. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se smlouva řídí právem země, v níž má strana, která je povinna poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu, své obvyklé bydliště. Žalovaná má bydliště na území České republiky, rozhodným právem je tak právo České republiky.
15. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.
23. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalované částku ve výši částka. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.
24. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované využila metodiku posouzení úvěruschopnosti, v rámci které provádí kontrolu bonity klienta za účelem stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky. Při tomto postupu žalobkyně zohledňuje částky životních minim, vyživovací povinnosti, splátkovou zátěž včetně splátky schváleného úvěru a minimální výdaje domácnosti za využití statistických dat. Žalobkyně přitom vychází z údajů deklarovaných žadatelem a provedené lustrace žadatele v dostupných registrech. Žalobkyně tak osobu žalované lustrovala v registrech a za využití metodiky a informací poskytnutých žalovanou posoudila její úvěruschopnost. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovanou ověřit, požadovat po žalované např. podnájemní smlouvu, doklad o zdroji jejího příjmu a výši tohoto příjmu apod. Žalobkyně však tvrzení žalované nikterak neověřila a zjištěné údaje nikterak dále neprověřovala. Pokud se týká výdajů žalované, pak ani tyto žalobkyně nezkoumala dostatečně, když své hodnocení v tomto ohledu založila pouze na lustraci žalované v dostupných registrech. Takto bylo zjištěno, že žalovaná měla v dané době celkem tři existující úvěry. Při hodnocení celkových výdajů domácnosti žalované se žalobkyně spokojila s údajem uvedeným žalovanou v částce částka, jež měly představovat výdaje na bydlení, splátky všech úvěrů a ostatní výdaje. Nebylo přitom žádným způsobem zjišťováno, natož pak doloženo, jaké jsou výdaje žalované na bydlení a její běžné výdaje. Při hodnocení příjmové a výdajové situace žalované uplatnila metodikou využívající statistické údaje. Tento postup je ovšem nedostačující a skutečnosti uváděné žalovanou bylo nutno ověřit. Obezřetnost přitom byla namístě již s ohledem na to, že tvrzená výše měsíčního příjmu žalované činila částka. Žádné jiné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně soudu nepředložila. Soud má proto za to, že není možné uzavřít, že by schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, nebo také rozsudek Okresního soudu ve adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a mnohé další).
25. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaná mohla poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaná na splátkách poskytnutého úvěru ničeho neuhradila. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částka (§ 2991 o. z.). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dluhu (resp. částky vyšší) výzvou ke splacení celého úvěru ze dne datum, ve které byla splatnost dlužné částky stanovena do 14 dnů od data sepsání této výzvy. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení, a to ve výši 14,75 % ročně. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů.
26. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 81 % a neúspěšná v rozsahu 19 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 81 % a úspěchu žalované v rozsahu 19 %), když při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 62 %. Její náklady přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 a. t., z částky částka za předžalobní upomínku dle § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka a jedné paušální náhrady výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka; 34 % z této částky pak činí částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. soud stanovil žalované lhůtu k plnění rovněž v trvání patnácti dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.
Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.