Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

49 C 246/2024-71

Městský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

se sídlem v Adresa žalobkyně,

zastoupená Jméno Zástupce,

advokátem se sídlem adresa,

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného,

bytem v Adresa žalovaného,

o 119.405,08 Kč s úroky a úroky z prodlení,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 111.054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 111.054 Kč za dobu od 19. dubna 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 8.351,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21.480,66 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 116.994,38 Kč za dobu od 25. června 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 264,61 Kč za období od 4. dubna 2024 do 24. června 2024 a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8.351,08 Kč za dobu od 25. června 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19.150 Kč k rukám Jméno Zástupce, advokáta se sídlem v adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 111.054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 111.054 Kč za dobu od 19. dubna 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 8.351,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21.480,66 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 116.994,38 Kč za dobu od 25. června 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 264,61 Kč za období od 4. dubna 2024 do 24. června 2024 a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8.351,08 Kč za dobu od 25. června 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19.150 Kč k rukám , Jméno Zástupce, , advokáta se sídlem v , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se – žalobou doplněnou k výzvě soudu - domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 119.405,08 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl (za část období přitom úroky i úroky z prodlení kapitalizoval). Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, podle této smlouvy žalovaný čerpal částku v celkové výši 121.000 Kč (50.000 Kč dne datum a 71.000 Kč dne datum), kterou však nevrátil řádně a včas podle ujednání ve smlouvě. Před uzavřením smlouvy žalobce podle svého názoru dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když ověřil jeho příjmy. Žalovaný žalobci vrátil pouze 9.946 Kč, jinak ničeho. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky.

2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na 16. 1. 2025 ani 25. 5. 2025, ač v obou případech předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

4. Z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že jde o u vyhotovenou vedoucím sekce oddělení řízení rizik žalobce, že podle ní žalobce před uzavřením smlouvy dne datum měl zjistit, že žalovaný je rozvedený, bydlí v družstevním bytě, má dvě děti, je zaměstnaný, výše mzdy částka, ostatní členové domácnosti mají příjem částka a měsíční výdaje domácnosti jsou částka. Dále měl žalobce provést lustraci registrů, kdy zjistil přinejmenším dvě půjčky žalovaného (z y není zřejmé, co přesně bylo takto zjištěno), další registry (SOLUS, CEE) byly s výsledkem „OK“, NRKI „bez odezvy“ a „MVCR“ bylo „ověřeno“.

5. Z y označené jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že jde o u vyhotovenou žalobcem, jde svým obsahem o žalobcovo hodnocení otázky úvěruschopnosti, a to obecně, bez vztahu ke konkrétní (projednávané) věci.

6. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že ve vztahu k žalovanému byly evidovány tyto údaje: jedna podaná žádost o splátkový typ kontraktu, jedna odmítnutá žádost, čtyři existující závazkové vztahy a jedenáct ukončených, dále jedna odmítnutá žádost a jeden ukončený nesplátkový typ kontraktu a dvě ukončené kreditní karty. Již dvě odmítnuté žádosti, stejně jako čtyři trvající (nesplacené) závazky podle názoru soudu měly vést k vyšší ostražitosti žalobce při zvažování, zda poskytne žalovanému jakékoli prostředky.

7. Z y označené jako „Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. hodnota“ soud zjistil, že je na ní uvedeno, že žalovaný je rozvedený, má dvě vyživované děti, bydlí v družstevním bytě s náklady na bydlení částka, splácí úvěry ve výši částka a ostatní výdaje má částka, je zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem je částka, příjem ostatních členů domácnosti částka. Na této ě není připojen podpis žalovaného. V místě určeném pro „podpis klienta“ je pouze uvedeno číslo „Anonymizováno“. Z této y ani z žádné jiné, které byly provedeny k důkazu, a to jednotlivě ani v jejich vzájemném spojením, nelze vzít za prokázané, že žalovaný vyjádřil vůli být obsahem smlouvy právě v tomto znění vázán. I kdyby nicméně takovou vůli projevil (např. podpisem smlouvy), hodnotí soud takovou smlouvu jako absolutně neplatnou. Pro nadbytečnost se proto soud dále nezabýval otázkou, zda smlouva uzavřena byla či nikoli.

8. Z Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ve spojení s výpisem z účtu žalovaného (srov. níže) soud vzal za prokázané tvrzení žalobce, že dne datum žalovanému poskytl částku 50.000 Kč a dne datum částku 71.000 Kč.

9. Z Přehledu pohybů na účtu soud zjistil, že tato byla vyhotovena dne 18. 10. 2024, že jde o přehled transakcí na účtu žalovaného (že jde o účet žalovaného, je prokázáno přípisem banky a výpisem z účtu, srov. níže) za období datum - datum. Z této y není bez dalšího zřejmé, o co se jedná. Nejde o klasický výpis z účtu, jak jej vyhotovuje banka, spíše o tabulkový přehled, u něhož není zřejmé, kdo a kdy jej vyhotovil. není nikým autorizována. Tuto u předložil soudu žalobce s tím, že jde o výpis z účtu, který vyhotovila banka a který mu měl žalovaný poskytnout před uzavřením smlouvy. Nic takového ovšem z y neplyne, naopak jediné datum, které je na ní uvedeno (18. 10. 2024) vypovídá o tom, že byla vyhotovena nikoli před poskytnutím prostředků, ale až rok a čtvrt poté. I kdyby ovšem se jednalo o výpis z účtu žalovaného, který měl žalobce k dispozici před prvním poskytnutím prostředků, je třeba říci, že z této y není zřejmé, že by žalovaný vynakládal jakékoli pravidelné platby na bydlení, případně v jaké výši. Z této y (ani z žádného jiného důkazu) není prokázané tvrzení žalobce o tom, že žalovaný měl náklady na bydlení v částce částka měsíčně, a není prokázané ani tvrzení žalobce o příjmu ostatních členů domácnosti v částce částka či tvrzení o „ostatních výdajích“ v částce částka. Z přehledu je naopak zřejmé, že reálné výdaje žalovaného byly výrazně vyšší než částka a částka měsíčně (nehledě na to, že z žádné platby bez dalšího není možné identifikovat, že by se mělo jednat o platbu nákladů na bydlení) a že žalovaný měl řadu předchozích půjček u právnická osoba. (tyto byly číslované 18 – 23). Již z toho lze usuzovat, že příjmy žalovaného byly takové, že reálně nepostačovaly k pokrytí jeho nákladů. Konečně, z přehledu není zřejmé, že by žalovaný pravidelně někomu platil výživné.

10. Z přípisu právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že účet č. ú. č. účtu je účtem žalovaného.

11. Z výpisu z tohoto účtu za období datum soud zjistil, že žalovaný měl v tomto období poměrně vysoké příjmy ze zaměstnání (částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum a částka dne datum), na druhou stranu však měl také vysoké výdaje, když konečný zůstatek ke dni datum byl částka, a to poté, co mu dne datum byla od žalobce poskytnuta částka částka. Nebýt čerpání této částky, žalovaný by byl v měsíci, kdy měl naprosto nadstandardní příjem ze mzdy (částka), v debetu cca – 10.000 Kč. Z výpisu z účtu je dále zřejmé, že žalovaný opakovaně čerpal prostředky z půjček či úvěrů u právnická osoba. (jen v rozmezí několika dnů datum čerpal částky částka, částka a částka), ale dokonce i u žalobce (dne datum částka částka, která není předmětem tohoto řízení; čerpání této částky tři týdny po čerpání částky částka od žalobce a dva a půl týdne po připsání mzdy v nadstandardní výši částka opět nesvědčí o ničem jiném než o tom, že žalovaný hospodařil tak, že jeho poměrně vysoké příjmy nepokrývaly jeho výdaje). Dne datum žalovaný čerpal další prostředky u právnická osoba. (částka). Z výpisu z účtu je evidentní, že příjmy žalovaného nepostačovaly k pokrytí jeho nákladů a že na hospodaření a chování žalovaného tato okolnost naprosto neměla vliv. Z výpisu z účtu žalovaného není patrné, že by žalovaný začal výdaje jakkoli omezovat. Především však z výpisu z účtu není bez dalšího zřejmé, jaké náklady reálně vynakládal na bydlení, na výživné (z výpisu je zřejmé pouze to, že poskytoval nějaká plnění dětem, srov. dne datum platbu jméno FO s popisem „Den dětí“ v částce částka, z výpisu však není patrné pravidelné placení výživného v určité částce) a nelze z něj zjistit ani to, že by v domácnosti byl jakýkoli jiný, další příjem v částce částka (srov. obsah Potvrzení o provedení ověření bonity klienta či formulář smlouvy o úvěru).

12. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Jde o přehled vyhotovený žalobcem, z něhož je zřejmé, že žalovaný žalobci zaplatil částku v celkové výši 9.946 Kč. To odpovídá tvrzení žalobce (žalovaný přitom netvrdil, že by zaplatil více).

13. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 20. 3. 2024 soud zjistil, že tato je adresovaná žalovanému, avšak na adresu adresa (na tuto adresu také výzva byla podle připojeného poštovního archu odeslána). Není z ničeho zřejmé a žalobce neprokázal, že by se jednalo o adresu, na níž se žalovaný reálně zdržoval, sdělil ji žalobci jako adresu kontaktní atp. Při jednání dne 16. 1. 2025 žalobce soudu sdělil, že nemá žádný důkaz k prokázání tvrzení o tom, že by tuto adresu žalovaný žalobci sdělil jako kontaktní adresu. Pro nadbytečnost tedy soud již žalobce nepoučoval a nevyzýval k označení důkazů k prokázání tvrzení podle ustanovení

14. Z předžalobní výzvy a připojeného podacího archu soud zjistil, že tato byla žalovanému odeslána dne 12. 4. 2024 na adresu uvedenou ve „smlouvě“ ze dne datum.

15. Z dohledání informací o činnosti klienta a kopie občanského průkazu žalovaného soud neučinil žádné skutkové zjištění určující pro rozhodnutí ve věci.

16. Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení ), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

17. Dne datum žalobce žalovanému poskytl částku 50.000 Kč a dne datum částku 71.000 Kč (srov. výpis z účtu žalovaného). Dne 12. 4. 2024 žalobce odeslal žalovanému výzvu k zaplacení 134.927,15 Kč (srov. předžalobní výzva a podací arch). Příjmy žalovaného v období datum – datum byly poměrně vysoké, na druhou stranu však žalovaný měl vysoké výdaje, které jeho příjmy výrazně převyšovaly ((srov. jednotlivé částky k příjmům i výdajům shora z zjištění z výpisu z účtu žalovaného). Žalovaný měl v minulosti několik závazků ze smluv o půjčce či úvěru, několik jich bylo „ukončeno“, čtyři nicméně ke dni datum trvaly a dvě jeho žádosti o půjčku či úvěr byly odmítnuty.

18. Soud nevzal za prokázané tvrzení žalobce, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obsahu tvrzeném žalobcem. , kterou žalobce soudu v této souvislosti předložil, neobsahuje podpis žalovaného, a z ní ani z žádné jiné y nelze dovodit, že by žalovaný vyjádřil svou vůli být vázán smlouvou právě o obsahu tvrzeném žalobcem. Dále soud nevzal za prokázané tvrzení žalobce, že by žalobce před uzavřením smlouvy (resp. poskytnutím částky 50.000 Kč) reálně zjišťoval poměry žalovaného a tyto ověřoval tak, aby mohl učinit závěr o tom, zda žalovaný je schopen úvěr splácet. Především žalobce neprokázal, že by ověřoval reálné výdaje žalovaného na bydlení, na plnění vyživovací povinnosti či jiné výdaje žalovaného. Částka 5.500 Kč, uvedená ve formuláři smlouvy o úvěru, s níž evidentně počítá též „potvrzení o provedení ověření bonity klienta“, se jeví jako dosti nereálná na první pohled i pro laika, natož pro profesionála, jímž žalobce v dané oblasti je. Navíc však při konfrontaci s výpisem z účtu (který žalobce měl před poskytnutím částek podle svého tvrzení k dispozici) je zjevné, že reálné výdaje žalovaného byly řádově vyšší. Žalobce neprokázal ani to, že by jakkoli ověřoval jiné příjmy domácnosti (tvrzené v částce částka). Jestliže pak žalobce měl k dispozici výpis z účtu žalovaného za období datum, jak tvrdil, a učinil-li z něj závěr o úvěruschopnosti žalovaného, byl takový závěr s ohledem na obsah výpisu z účtu zcela neadekvátní. Z výpisu je totiž zřejmé, že příjmy žalovaného nepostačovaly k pokrytí jeho výdajů, které byly řádově vyšší, a kdyby žalovaný nečerpal poměrně vysoké prostředky z půjček či úvěrů, byl by ke dni 30. 9. 2023 v záporném zůstatku.

19. Po právní stránce pak soud věc posoudil takto: Smlouvu o úvěru ze dne datum, byla-li vůbec uzavřena, soud hodnotí jako absolutně neplatnou, neboť žalobce zjevně před uzavřením smlouvy nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když odpovídajícím způsobem nezjišťoval (neověřoval) majetkové poměry žalovaného, zejména jeho reálné výdaje, náklady na plnění vyživovací povinnosti atp. Tím porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením a 2 , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o zápůjčce v projednávané věci též zjevně narušují veřejný pořádek, a hodnotí je jako absolutně neplatné podle ustanovení o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ; k totožným závěrům dospěl též Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Pro úplnost soud dodává, že nahrazené zákonem vymezeného účelu zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele paušálními částkami životního minima atp. nelze akceptovat. Právní předchůdce žalobce jako profesionální poskytovatel nebankovních úvěrů měl požadovat doložení reálných výdajů žalovaného, především výdajů spojených s bydlením a dalšími životními náklady (shodně srov. též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2022, sp. zn. ).

20. Ze všech shora uvedených důvodů soud smlouvu ze dne datum, byla-li uzavřena, hodnotí jako absolutně neplatnou, tedy z ní právo nelze přiznat. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení smluvního úroku či jiných plnění ze smlouvy.

21. Protože však žalovaný čerpal částku v celkové výši 121.000 Kč (částku 50.000 Kč a částku 71.000 Kč), došlo u něho k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen žalobci vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z.

22. Vzhledem k tomu, že dosud mu zaplatil (podle tvrzení žalobce, jež žalovaný nijak nezpochybňoval) částku 9.946 Kč, zbývá vydat 111.054 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení přípisem odeslaným dne 12. 4. 2024. Žalobce netvrdil a neprokazoval, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen. Soud tedy vycházel z toho, že byla-li zásilka odeslána, lze rozumně předpokládat též její doručení, a vycházel tedy ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.), tj. dne 17. 4. 2024. Dne 17. 4. 2024 byla středa, za dobu „bez zbytečného odkladu“, v níž je dlužník povinen splnit (srov. ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.) za této situace soud považuje následující den, tj. čtvrtek dne 18. 4. 2024. Ke dni 18. 4. 2024 tedy podle názoru soudu nastala splatnost částky 111.054 Kč a od následujícího dne, tj. od 19. 4.2 024, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky. Soud proto shledal žalobu důvodnou v té části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 111.054 Kč s úroky z prodlení (k právu na zaplacení úroku z prodlení srov. ustanovení o. z.) z této částky ode dne 19. 4. 2024 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána O pariční třídenní lhůtě soud rozhodl podle ustanovení (výrok I.).

23. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , tj. podle úspěchu ve věci, kdy úspěch soud poměřoval nejenom ve vztahu k jistině, ale též k žalovanému příslušenství, a to kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku (srov. ustanovení ). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 74,5 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 25,5 %, tzn. rozdíl je 49 %. Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.777 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 26.550 Kč podle ustanovení a , d) a g) a (advokátní tarif), a to za čtyři úkony právní služby po 5.900 Kč a jeden právní úkon po 2.950 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění (úkony učiněné do 31. 12. 2024) a paušální náhrady hotových výdajů po 450Kč podle ustanovení advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, a to za tyto úkony právní služby: účast u jednání soudu dne 16. 1. 2025 a dne 25. 2. 2025, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 5.954 Kč podle ustanovení a 3 , tj. celkem 39.081 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl v úspěchu ve věci byl 49 %, proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 19.150 Kč.

25. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 19.150 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval ( ), do tří dnů od právní moci rozsudku ( ), výrok III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.