Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 333/2024-47
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Matouškovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 33 255,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13. 4. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 23 555,60 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 571,60 Kč a úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 15 938,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 570,06 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 238,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 700 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13. 4. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 23 555,60 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 571,60 Kč a úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 15 938,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 570,06 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 238,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 700 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u soudu dne 30. 4. 2024 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 33 255,60 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa uzavřel s žalovaným dne 5. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalovaný převzal částku 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 25 482 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (16 118 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (1 500 Kč) a nákladů na službu komfortní a flexibilní splácení (5 524 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 78 týdenních splátkách po 584 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil celkem pouze částku 10 300 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 33 255,60 Kč sestávající z jistiny ve výši 15 938,34 Kč a dlužného poplatku ve výši 17 317,26 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 571,60 Kč (jedná se o úrok ve výši 24,36 % ročně z částky 15 938,34 Kč od 6. 8. 2023 do 27. 9. 2023), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 570,06 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 938,34 Kč od 6. 9. 2022 do 27. 9. 2023), dále úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 15 938,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z téže částky a za stejné období. Žalovaný na dlužnou částku před podáním žaloby ničeho dalšího nezaplatil, ačkoli mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
Právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 5. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 16 118 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a nákladů na službu komfortní a flexibilní splácení 5 524 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 78 týdenních splátek po 584 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil pouze částku 10 300 Kč a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce s účinností od 27.9.2023, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023.
4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne 5. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 78 týdenních splátkách po 584Kč, přičemž žalovaný uhradil částku 10 300 Kč.
12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Právní zástupce žalobce byl písemně vyzván, aby žalobce ve stanovené lhůtě doplnil důkazní prostředky k žalobnímu tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem a předložil listinné důkazy.
13. Podáním ze dne 19. 1. 2025 žalobce doplnil žalobu o tvrzení, že žalovaný v rámci informace o svých rodinných, majetkových, pracovních a příp. jiných poměrech v kartě zákazníka ze dne 5. 2. 2022 uvedl, že má příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou u společnosti Anonymizováno právnická osoba ve výši 49 412 Kč měsíčně. Předchůdce žalobce vycházel také z dvou výpisů z účtu žalovaného. Právní předchůdce žalobce si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.
14. Z předložené a k důkazu provedené zákaznické karty k úvěrové smlouvě vyplývá, že žalovaný uvedl příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou u společnosti Anonymizováno právnická osoba ve výši 14 912 Kč měsíčně s tím, že jiný příjem nemá, žije s rodiči, jeho odhadové měsíční výdaje činí 4 000 Kč. K těmto poměrům žalovaný předložil k ověření pracovní smlouvu a výpis z účtu za měsíce prosinec 2021 a leden 2022. Jiné důkazy žalobce k prověření úvěruschopnosti žalovaného soudu nepředložil. Právní zástupce žalobce při jednání dne 18. 2. 2025 navrhl z opatrnosti výslech svědka jméno FO zprostředkovatele úvěru, a to k tvrzeným skutečnostem zjišťovaným při ověření údajů o příjmech a výdajích žalovaného. Tento důkaz soud zamítl jako nadbytečný.
15. V projednávané věci bylo k doplňujícím tvrzením žalobce prokázáno, že jeho předchůdce prostřednictvím pověřené osoby (zprostředkovatele) u žalovaného zjišťoval výši příjmu a orientačních výdajů domácnosti, údaje zaznamenával do zákaznické karty s tím, že uvedl zdroj těchto zjištění, tedy v daném případě pracovní smlouvu a dva výpisy z účtu žalovaného. Uvedené listin y však soudu nebyly předloženy. Soud má za to, že z předložených důkazů a tvrzení žalovaného nelze vyhodnotit jeho dostatečnou úvěruschopnost, tedy schopnost pravidelně splácet úvěr včetně příslušenství, který čerpal ve výši 20 000 Kč. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, když předchůdce žalobce vyhodnotil z uváděného příjmu žalovaného, že je úvěruschopný. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
16. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
17. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
18. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
19. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
20. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12).
21. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18).
22. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
23. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
24. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 20 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 9 700 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě této dlužné částky 9 700 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. , jdoucí od 13. 4. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku, tj. zaplacení částky 23 555,60 Kč a ostatního příslušenství, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).
25. Procesně úspěšnějšímu žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Žalovanému však v projednávané věci nevznikly náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
26. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.