Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 507/2024-33

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 29 497,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 643,86 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 643,86 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 11 704 Kč, kapitalizovaný úrok 7 193,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 3 402,13 Kč, úrok ve výši 21 % ročně z částky 10 732,03 Kč od datum od zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 732,03 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 088,17 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok 17 149,96 Kč od datum do datum, zamítá.

IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 643,86 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 643,86 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 11 704 Kč, kapitalizovaný úrok 7 193,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 3 402,13 Kč, úrok ve výši 21 % ročně z částky 10 732,03 Kč od , datum, od zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 732,03 Kč od , datum, do , datum, , úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 088,17 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok 17 149,96 Kč od , datum, do , datum, , zamítá.IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla postoupena pohledávka právnická osoba, IČO IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), s účinností ke dni datum, domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o půjčce č. hodnota (dále „Smlouva 1“) vyplaceno dne datum v hotovosti 14 000 Kč, plnění ze Smlouvy 1. Dle Smlouvy 1 měl být kromě jistiny zaplacen „Poplatek“ 11 704 Kč, a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 429 Kč se splatností poslední splátky datum. Celkem bylo uhrazeno 13 356,14 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 10 732,03 Kč, Souhrnný poplatek ve výši 1 615,83 Kč, kapitalizovaný úrok 7 193,40 Kč (7,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 402,13 Kč (21 % z dlužné jistiny od datum do datum), úrok 21 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacené a úrok z prodlení 7,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Z celkové částky 12 347,86 Kč (10 732,03 Kč a 1 615,83 Kč) s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.

2. Dále se žalobkyně, na kterou byla postoupena další pohledávka právnická osoba, IČO IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), s účinností ke dni datum, domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o půjčce č. hodnota (dále „Smlouva 2“) vyplaceno dne datum v hotovosti 40 000 Kč, plnění ze Smlouvy 2. Dle Smlouvy 2 měl být kromě jistiny zaplacen „Poplatek“ 33 439 Kč, a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 1 224 Kč se splatností poslední splátky datum. Celkem bylo uhrazeno 96 893,86 Kč s poslední platbou ve výši 500 Kč dne datum. K zaplacení zbývá již pouze úrok kapitalizovaný v celkové výši 17 149,96 Kč za dobu od datum do datum coby 21 % ročně z tehdy dlužné jistiny 16 987,70 Kč a za dobu od datum do datum coby 21 % ročně ze zbývající postupně splátkami snižovaného zůstatku jistiny. Z celkové kapitalizovaného příslušenství 17 149,96 Kč shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu danou usnesením nevyjádřil.

4. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení , když tento postup byl zvolen za situace, kdy takto nelze žalobu (částečně) zamítat na neunesení břemene důkazního, ale na neunesení břemene tvrzení za situace, kdy žalobkyně byla mimo jiné k doplnění tvrzení vyzvána již usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka. Žalobkyně tvrzení doplnila podáním ze dne datum, ale nadále nerelevantně, mimo jiné s tím, že vzhledem k tomu, že předmětná pohledávka jí byla postoupena ze strany právního předchůdce, nemá žalobkyně Zákaznickou kartu aktuálně k dispozici, avšak vyžádal si je již od svého právního předchůdce a soudu je doloží ihned poté, co je obdrží, aniž výslovně požádala o prodloužení lhůty k tomu soudem stanovené. Lze důvodně předpokládat, když v obdobné věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, jejímž předmětem byla též pohledávka téhož právního předchůdce žalobkyně z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, ostatně jak to činí žalobkyně opakovaně de facto formulářovým vyjádřením, že žalobkyně bude zdůrazňovat, že Smlouvy byly uzavřeny již v roce 2011 resp. 2012 a pro případ, že by soud shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle , zaujala právní názor, že neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje neplatnost předmětné Smlouvy 1 a 2, a to s ohledem na to, že dané Smlouvy byly uzavřeny ještě před datum a teprve až dnem následujícím po tomto dni nabyl na účinnosti , kterým byl mj. novelizován i dosavadní tak, že teprve zde byla nově stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy pro případ, kdy věřitel poskytne spotřebitelský úvěr, aniž by bylo po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Podle přechodných ustanovení se pak právní vztahy vzniklé ze smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí , ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. I zde soud považuje za nutné dodat, že povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena teprve , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinným od datum, kde byla tato povinnost nově zakotvena v . Žalobkyně tedy tvrzení, zda a jak konkrétně původní věřitel před uzavřením Smlouvy 1 a 2 jakýmkoli způsobem schopnost žalovaného splácet půjčku posuzoval či nikoli, nikterak konkrétně (viz podrobné poučení v usnesení shora) nedoplnila.

5. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku 14 000 Kč při uzavření této Smlouvy 1. Žalovaný se zavázal celkem kromě 14 000 Kč zaplatit Poplatky 11 704 Kč v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. Dle nikým nezpochybněných pro žalobkyni nevýhodných tvrzení žalobkyně zaplatil žalovaný na tuto Smlouvu 1 celkem 13 356,14 Kč. Dle Smlouvy 2 ze dne datum právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku 40 000 Kč při uzavření této smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal celkem kromě 40 000 Kč zaplatit Poplatky 33 439 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 224 Kč. Dle nikým nezpochybněných pro žalobkyni nevýhodných tvrzení žalobkyně zaplatil žalovaný na tuto Smlouvu 2 celkem 96 893,86 Kč s poslední platbou ve výši 500 Kč dne datum; nárok ze Smlouvy 2 tak byl splněn a k zaplacení zbývá toliko úrok kapitalizovaný v celkové výši 17 149,96 Kč za dobu od datum do datum coby 21 % ročně z tehdy dlužné jistiny 16 987,70 Kč a za dobu od datum do datum coby 21 % ročně ze zbývajícího postupně splátkami snižovaného zůstatku jistiny až do datum. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení se Seznamem postoupených pohledávek jak ze Smlouvy 1, tak i ze Smlouvy 2, právní předchůdce žalobkyně postoupil tyto dvě pohledávky za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vzal soud za prokázánu zejména její procesní subjektivitu a předmět podnikání. Oznámením o postoupení pohledávek shora obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne datum, které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení „nejpozději do 10 dnů od doručení tohoto oznámení“. Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslanou dle podacího lístku k ní dne datum, ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil.

6. Tvrzení žalobkyně o posouzení schopnosti žalovaného každé půjčky dle Smlouvy 1 i 2 řádně každou z nich splácet jsou toliko obecnými, a to jak v Návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tak i v podání ze dne datum, když jde jednak o citace příslušných ustanovení a jednak o apely na poctivost žalovaného žadatele o každou z půjček s tím, že poskytl právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením Smluv zajisté úplné, přesné a pravdivé informace vědom si následků nepravdivých informací. Tvrzení však neobsahuje ničeho zejména o tom, zda a jaké konkrétníy pro posouzení jeho výdajů žalovaný předložil, jakéy byly právním předchůdcem žalobkyně po žalovaném vyžádány a jaké konkrétní závěry z nich byly zjištěny, nic o tom, zda a jaké konkrétní dluhy, včetně způsobu jejich plnění, byly u žalovaného zjištěny, a to ještě před uzavřením každé ze Smluv. Ve tvrzením žalobkyně zcela také absentuje, zda a pokud ne, tak proč nebyla posuzována nájemní smlouva žalovaného, zda a pokud ne, tak proč nebyly ověřovány výdaje žalovaného za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpis nájemného, Evidenční list nájemce), zda a pokud ne, tak proč nebylo ověřováno, zda žalovaný má pracovní poměr na dobu určitou, či zda je ve zkušební době, pokud žalovaný tvrdil, že nevlastní účet, tak jak byla posuzována struktura výdajů žalovaného za poslední měsíce před poskytnutím každého z úvěrů, zda a pokud ne, tak proč nebyly vyžádány Výplatní pásky za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, zvláště když takto lze ověřit zejména absenci vyživovací povinnosti, neexistenci exekucí, jak byly poskytovatelem úvěru posouzeny výdaje žalovaného na případné předchozí Smlouvy o úvěru, zvláště pokud byly sjednány u téhož poskytovatele úvěru a které nebyly ke dni poskytnutí následného úvěru splaceny, a to u každé ze Smluv, zejména, co bylo konkrétně dovozeno z toho, že žalovaný žádá o další úvěr, ačkoliv předchozí nebyl předtím splacen, když z uvedeného bylo takto patrno, že žalovaný není schopen „ušetřit“ ani „použitelný příjem“. Nebylo tvrzeno ničeho konkrétního o tom, že by informace získané od žalovaného zejména pak ohledně výdajů byly právním předchůdcem žalobkyně řádně ověřovány zejména v Centrální evidenci exekucí, případně v jiných neveřejných rejstřících (zejm. BRKI a NRKI). V podrobnostech se pro zjednodušení odkazuje na usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, jakož i na poučení o důsledcích zejména neusnesení břemene tvrzení a posuzování tak nároku v režimu bezdůvodného obohacení.

7. Úvodem právního posouzení je třeba uvést, že na shora prokázaný skutkový stav soud aplikoval ustanovení o spotřebitelském úvěru, (dále též „ZoSÚ“), který představuje implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice 87/102/EHS. Pokud jde o přechodná ustanovení, je rozhodující datum uzavření smlouvy, pokud smlouva byla uzavřena před datem datum, použije se na její úpravu předchozí zákon. Pokud jde o předmět úpravy, ten je vymezen v , v pak negativně s tím, že jako u předchozí úpravy se nevztahuje na úvěry, půjčky, odložené platby a obdobné finanční služby poskytnuté pro účely bydlení a na jejich splácení, úvěry bezúročné a bezúplatné, na nákup služby či zboží na splátky, na půjčky zaměstnancům a na další případy uvedené v s tím, že pokud jde o limitaci úvěru, pak se má jednat o odloženou platbu vyšší než 5 000 Kč a ne vyšší než 1 880 000 Kč. Tento zákon zavádí v povinnost věřitele před uzavřením smlouvy či významným navýšením spotřebitelského úvěru s odbornou péčí zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. K tomu je třeba poukázat na znění ust. ZoSÚ, které zakládá vyvratitelnou právní domněnku, podle níž není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil. Na počátku své účinnosti zákon výslovně nezaložil sankci za porušení této povinnosti ve formě neplatnosti úvěrové smlouvy, tuto sankci zavádí až novelou s účinnosti od datum, a to přímo v ust. tohoto zákona. Podle čl II. přechodných ustanovení k této novele se právní vztahy vzniklé ze smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí , ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. I když zákon stanoví sankci neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost až od účinnosti , uplatní se judikatorní závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle nichž i v režimu úpravy ustanovení účinné před novelizací provedenou má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy ve smyslu obč. zák. Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům - spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval. Po účinnosti nového (o. z.), který vychází z relativní neplatnosti právního jednání, jíž se musí protistrana dovolat, je porušení zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost sankcionováno absolutní neplatností smlouvy ve smyslu ust. o. z. pro rozpor nejen se zákonem, ale i s veřejným pořádkem v souladu se smyslem ochrany spotřebitele jakožto slabší smluvní strany.

8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dle shora již citovaných ustanovení a dovozené sankce absolutní neplatnosti soud tedy nárok ze Smlouvy 1, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), zamítl v rozsahu 98 %, a nárok ze Smlouvy 2, představující kapitalizované příslušenství, pak v plném jeho rozsahu, ačkoliv bylo prokázáno, že žalované pohledávky byly na žalobkyni postoupeny v souladu s § 1879 a násl. o. z., když mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným sice byly uzavřeny postupně dvě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák., nikoliv však platně. Smlouvu 1 a 2 uzavíral žalovaný v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele a jejich neplatnost způsobilo ujednání o zaplacení tzv. Poplatku, jehož výše, která dosahuje u každé ze Smluv téměř 84 % tamní jistiny za situace, kdy bylo spoléháno na pravdivost především žadatelem uváděných výdajů v situaci, který se logicky nacházel ve finanční tísni a byl tak schopen uvést (resp. zamlčet) cokoliv, jen, aby obdržel hotovost, se jeví být v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. a tudíž ujednáním absolutně neplatným. Uvedený Souhrnný poplatek totiž plní funkci úroku, neboť bez jeho ujednání by právní předchůdce žalobkyně, coby podnikatel motivovaný především dosahováním zisku, neměl zájem na uzavření takové smlouvy a ujednání o Poplatku tak není ve smyslu § 41 obč. zák. ani oddělitelným od zbytku smlouvy; ujednání o Poplatku není oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť reprezentuje smysl uzavření takové smlouvy pro jednu z jejích smluvních stran.

9. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy 1 (nárok ze Smlouvy byl zamítnut zcela) pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 451 odst. 1 a § 457 obč. zák. zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 3030 o. z. ve spojení s § 6 a § 8 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, nadto zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy 1 částku 13 356,14 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou by byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto ve vztahu k nároku ze Smlouvy 1 částečně důvodná ve výši 643,86 Kč (rozdíl mezi 14 000 Kč v hotovosti předaných žalovanému a 13 356,14 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny (odstavec I. výroku) nastala v pondělí dne datum, tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „nejpozději do 10 dnů od doručení tohoto oznámení“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne datum) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle o. z., jehož výše je dána , nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl za to, že nastalo prodlení dne datum; tedy ve výši 7,75 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem. Ve vztahu k nároku ze Smlouvy 2 však žaloba není důvodná ani částečně, neboť rozdíl mezi 40 000 Kč v hotovosti předanými žalovanému a 96 893,86 Kč již zaplacenými je záporný.

10. Ve zbývající části 98 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, z toho v části nároku 1 a zcela u nároku 2, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy 1 a 2, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v nich.

11. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 66 558,39 Kč (29 497,82 Kč jistina u nároku ze Smlouvy 1 a 2 a 37 060,57 Kč příslušenství u nároku ze Smlouvy 1), žalobkyni bylo přiznáno 1 067,66 Kč (643,86 Kč jistina a 423,80 Kč příslušenství; nárok ze Smlouvy 2 byl zcela zamítnut) a úspěch žalobkyně tak činí 2 %.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle za situace, kdy převážně procesně úspěšnému žalovanému dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

13. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.