Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 21/2025-38

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, IČO IČO žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

o zaplacení 119 554,77 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to ve splátkách po částka měsíčně splatných vždy do každého dvacátého dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné z nich.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to ve splátkách po , částka, měsíčně splatných vždy do každého dvacátého dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné z nich.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne datum a na jejímž základě poskytnula žalovanému úvěr ve výši částka, který měl být žalobkyni vrácen prostřednictvím dvanácti pravidelných měsíčních splátek se splatností dne datum, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který činil 0,7 % poskytnutého úvěru denně a dosahoval celkové výše částka. Žalobkyně se dále po žalovaném domáhala zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného v celkové výši částka, jelikož se na základě výše uvedené smlouvy zavázal uhradit žalobkyni jednorázový poplatek částka za každý případ prodlení s placením dlužné částky a žalobkyně proto požaduje poplatek za každý z dvanácti měsíců prodlení. Ačkoli žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky vyzývala, nezaplatil jí ke dni podání této žaloby ničeho.

2. Žalovaný uvedl, že výše specifikovanou smlouvu o úvěru považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy z důvodu nepřiměřené výše úroků a jiných sankcí. Žalovaný také namítal, že se v případě uvedené smlouvy nejednalo o smlouvu o podnikatelském úvěru, nýbrž o zastřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru, jelikož žalobkyně v rámci předsmluvních jednání vůbec nezkoumala, zda se uzavřená smlouva skutečně týká podnikatelské činnosti žalovaného či zda uvedené prostředky užije k podnikatelskému či jinému účelu. Z uvedených důvodů se žalovaný domnívá, že uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru představovalo zastřené právní jednání, které mělo být ve skutečnosti jednáním směřujícím k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž se dovolává její neplatnosti jednak pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jednak pro nepřiměřeně vysoké náklady úvěru jsoucí v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný rovněž namítl a výpisem z bankovního účtu doložil, že není pravdou, že by na částku částka, jejíž obdržení od žalobkyně nerozporoval, ničeho neuhradil, neboť zaplatil jednu splátku ve výši částka. Zbývající částku jistiny poskytnutého úvěru navrhl pro případ, že by byla žalobkyni přiznána, hradit prostřednictvím splátek.

3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnotaAnonymizovánoAnonymizováno ze dne datum se podává, že účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka částka, přičemž se uvedenou částku zavázal vrátit do datum a splatit jí prostřednictvím dvanácti pravidelných měsíčních splátek spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který dosahoval výše 0,7 % denně z částky úvěru za každý den čerpání úvěru. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka, splatná bezprostředně po dni prodlení. Poskytnutí jistiny bylo doloženo potvrzením o provedené platbě ze dne datum. Odstoupení od smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnotaAnonymizovánoAnonymizováno ze dne datum dokládá, že žalobkyně uvedeného dne odstoupila od smlouvy o úvěru pro její porušení žalovaným, které spočívalo ve využití úvěru k financování potřeb nepodnikatelského charakteru, přičemž žalovaná úvěr zesplatnila a požadovala vrácení pohledávky z úvěru spolu s poplatky a sankčními platbami ke dni datum. Žalobkyně žalovaného dne datum vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, což bylo doloženo podacím lístkem ze stejného data.

4. Z potvrzení o platbě vystaveného právnická osoba., týkajícího se exportu transakční historie žalovaného se podává, že žalovaný dne datum odeslal ve prospěch účtu žalobkyně částku částka. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a mzdového výměru účinného ke dni datum se podává, že žalovaný od datum pracuje jako zaměstnanec uvedené společnosti na pozici Anonymizováno (Anonymizováno).

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle , (dále jen „obč. zák.“) a , o spotřebitelském úvěru, neboť smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným je namístě posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru (viz níže), jež uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle , (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje dle svého obsahu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

14. Na základě shora popsaného skutkového stavu za použití shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že je nutné právní jednání mezi stranami, spočívající v uzavření smlouvy o úvěru, posoudit dle jeho obsahu a celkového kontextu, a není tak možné souhlasit s tvrzením žalobkyně, že by mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru. Přestože je smlouva ze dne datum jako smlouva o podnikatelském úvěru označena, představuje její označení pouze zastírající právní jednání, které mělo žalovaného připravit o zvýšenou právní ochranu, kterou by mu jako spotřebiteli jinak poskytoval , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v rámci předsmluvních jednání nepodnikla žádné kroky ke zjištění, zda žalovaný v rámci závazkového vztahu reálně vystupoval jako podnikatel či nikoliv, neboť nezkoumala, zda žalovaný skutečně (fakticky) vykonává podnikatelskou činnost a po žalovaném nepožadovala ani doložení podnikatelského záměru na využití finančních prostředků z úvěru. Skutečnost, že žalobkyně postupovala vůči žalovanému ryze formálně a nijak neověřila fakt, že příjmy žalovaného pochází ze závislé činnosti, neboť žalovaný byl od datum, tedy již v době před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, v pracovním poměru, tak musí jít jednoznačně k její tíži. S ohledem na výše uvedené tak soud nepovažuje smlouvu č. hodnotaAnonymizovánoAnonymizováno ze dne datum uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným za smlouvu o podnikatelském úvěru, nýbrž jako smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako spotřebitelem, tedy smlouvu o úvěru spotřebitelském se všemi právními důsledky z toho vyplývajícími.

15. Jelikož soud právně posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako smlouvu spotřebitelskou, bylo povinností žalobkyně řádně splnit zákonný požadavek posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Věřitel totiž smí poskytnout úvěr spotřebiteli jen tehdy, pokud schopnost žadatele splácet poskytnutý úvěr řádně posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel (spotřebitel) bude schopen úvěr splácet. Smyslem a účelem zkoumání úvěruschopnosti je prevence proti zadlužování spotřebitelů, jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Krom toho se žalovaný neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy z uvedeného důvodu výslovně dovolal. Důkazní břemeno i břemeno tvrzení ohledně řádného splnění zákonného požadavku posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru leželo v daném případě na žalobkyni, o čemž však žalobkyně nemohla být soudem poučena, jelikož se nařízeného jednání nezúčastnila. Jelikož však žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet, je tato smlouva absolutně neplatná, a tedy odpadl právní důvod, pro který žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky.

16. Krom toho soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou rovněž pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, jelikož na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč s datem splatnosti ke dni 12. 4. 2025 za úplatu v celkové výši 73 554,77 Kč, což odpovídá úročení 183,89 % ročně. Uvedené ujednání bezpochybně představuje zneužití smluvní volnosti v neprospěch dlužníka, který by ochrany proti takto excesivním ujednáním o nákladech spojených s poskytnutím úvěru, příčícím se obecným morálním zásadám demokratické společnosti, nebyl zbaven, ani pokud by v uvedeném právním vztahu vystupoval jako podnikatel (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 22. 9. 2020). Ačkoli si je soud vědom toho, že každé sjednání úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednanou úrokovou sazbu, která je zcela nemravná a pro dlužníka ve svém důsledku likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejen, že neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Jestliže se v daném období úroková sazba u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8 až 9 % za jeden rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca třikrát vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 25 % za jeden rok, nikoliv však sazbu ve výši téměř 200 % ročně. Žalobkyní požadovaná výše poplatku za poskytnutí úvěru, který má povahu úroku z poskytnutého úvěru, se z tohoto pohledu jeví jako nepřiměřená a nemravná. V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.

17. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný od žalobkyně obdržel na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy částku (jistinu) ve výši částka, přičemž jí dne datum uhradil částku částka. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu, resp. její doposud neuhrazenou část ve výši částka, a to v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto shledal podanou žalobu důvodnou co do částky ve výši částka a uložil žalovanému povinnost uhradit uvedenou částku žalobkyni v souladu s návrhem právního zástupce žalovaného formou splátek specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že neuhrazením byť části jedné splátky se stává splatnou celá dlužná částka, která může být následně exekučně vymáhána.

18. Ve zbývajícím rozsahu žalobního nároku, tj. v částce částka a požadovaného příslušenství, pak soudu nezbylo než žalobu zamítnout, neboť nebyla důvodná.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení ve spojení s ustanovením tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 50 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalovaného v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení žalovaného advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. , 7 a 8 , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé a účast na jednání soudu dne datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle ust. a. t. Za úkon v podobě jednání s protistranou o smíru soud žalovanému odměnu a příslušnou paušální náhradu nepřiznal, neboť nebylo doloženo, že by byl tento úkon právní služby realizován. Advokátu žalovaného dále náleží cestovné v celkové výši částka, a to při průměrné spotřebě dle Výpisu dat z Registru silničních vozidel 4,2; 3,6 a 3,2 l/100 v případě jedné cesty na jednání soudu na trase adresa a zpět (150 km) vozidlem jméno FO jméno FO, RZ SPZ roce 2025 při ceně nafty částka/l a sazbě základní náhrady částka/km a náhrada za promeškaný čas podle a 3 advokátního tarifu účinného od datum při cestě na jedno jednání soudu a zpět na trase adresa v délce čtyř započatých půlhodin po částka (celkem částka). Včetně 21 % DPH z výše uvedených částek tak celková výše těchto nákladů činí částka. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle ustanovení odst. l s povinností plnit k rukám advokáta podle ustanovení odst. l

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný účastník řízení povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný účastník řízení domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.