Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 336/2024-96
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 58.208,86 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 18.208,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 58.208,86 Kč od 23.6.2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3.934 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 18.208,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 58.208,86 Kč od 23.6.2024 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3.934 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 29. 8. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 58.208,86 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost Anonymizováno Anonymizováno p.l.c. (dále jen „právní předchůdce“) uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 22. 6. 2024. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou úvěru, který načerpala v celkové výši 58.208,86 Kč. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalované požadovala úhradu částky 58.208,86 Kč včetně příslušenství, které spočívá v zákonném úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 58.208,86 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení. Žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 11. 7. 2024 na dluhu ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala pasivní.
3. Ve věci se konalo dne 5. 3. 2025 jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání doručeno dne 17. 2. 2025. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého právního zástupce omluvila podáním ze dne 27. 2. 2025. Soud proto za splnění podmínek ve smyslu § § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:
- Z úvěrové smlouvy ze dne datum, standardních informací o spotřebitelském úvěru a standardních podmínek úvěrové smlouvy, že se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce do 40.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 146,949 % ročně za podmínek uvedených ve smlouvě.
- Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, dodatku č. hodnota ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku, že pohledávka byla ke dni 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyni a žalovaná byla o tomto vyrozuměna.
- Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 7. 2024 včetně podacího lístku, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 71.856,86 Kč.
- Z platebních informací, že žalovaná na úvěru čerpala celkem částku 40.000 Kč, 750 Kč představuje náhradu účelně vynaložených nákladů a 17.780,94 Kč úroky za dobu čerpání.
- Ze zprávy Anonymizováno, a.s. včetně výpisu z účtu, že žalovaná je jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. č. účtu, na který načerpala od právního předchůdce v datech 22. 2. 2024, 23. 2. 2024, 26. 2. 2024, 18. 3. 2024 a 20. 3. 2024 celkově částku 40.000 Kč.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalované peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu, jehož je žalovaná jediným vlastníkem a disponentem, a žalovaná se zavázala tyto vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalovaná se však dostala s úhradou úvěru do prodlení, na dluhu ničeho neuhradila. Před poskytnutím úvěru nebyla nijak zkoumána úvěruschopnost žalované.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Závazek žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce poskytl žalované částku v celkové výši 40.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce a žalovaná jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že věřitel splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázala, když pouze tvrzení, že došlo ke zkoumání úvěruschopnosti na základě údajů poskytnutých žalovanou o příjmech a výdajích domácnosti, které již nebyly nijak ověřovány, nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Zejména z předložených listinných důkazů nebylo zjištěno, zda právní předchůdce ověřoval uvedené příjmy žalované a výdaje její domácnosti, nebo se bez dalšího spolehla na správnost uvedených údajů žadatele o spotřebitelský úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o.s.ř., nicméně žalobkyně se o tuto možnost připravila svou neúčastí na jednání. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce poskytl žalované peněžité prostředky ve výši 40.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
8. S ohledem na skutečnost, že žalované byly právním předchůdcem poskytnuty prostředky ve výši 40.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovanou nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovanou k zaplacení částky 40.000 Kč coby plnění, které žalovaná od právního předchůdce převzala, ale dosud neposkytla zpět. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. (výrok I.)
9. S ohledem na argumentaci výše soud ve zbytku žalobkyní požadovaného předmětu řízení a příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl. (výrok II.)
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.934 Kč, přičemž tato částka představuje 24,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,31 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.329 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58.208,86 Kč sestávající z částky 3.460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11.280 Kč ve výši 2.368,8 Kč. (výrok III.)
11. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.