Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 41/2025-33

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 25 321,91 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení částka s úrokem z prodlení 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku za žalobu částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku za žalobu , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr částka, který se zavázal vrátit do datum prostřednictvím pravidelných denních splátek. Na jistinu však uhradil pouze částka splátkou ze dne datum; poté již neuhradil ničeho, ačkoli byl žalobkyní upomínán. Žalobkyně proto smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem z datum; v prodlení s úhradou dluhu a sjednanými poplatky je tak žalovaný od datum. Vedle úroku z prodlení požadovala žalobkyně smluvní pokutu z prodlení 0,1 % denně, vyčíslenou k datum na částka. Předžalobní upomínku zaslala žalovanému dne datum.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Vlastní datovou schránku; žaloba s výzvou k vyjádření mu byly doručeny fikcí (10. dnem od dodání datové zprávy, kterou si držitel datové schránky nevyzvedl) v souladu s , (dále jen „“) ve spojení s , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. O zahájení řízení byl soudem informován také e-mailem, přesto zůstal nečinný.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Dne datum si účastníci řízení prostředky dálkové komunikace potvrdili smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. hodnota (č.l. 9-11, 15-22), na základě které žalovaný čerpal částka (č.l. 12) s denní splátkou částka (částka měsíčně); úrok činil 0,983 % denně a RPSN 1 780,80 % (č.l. 9v). Žalovaný ke svým poměrům před sjednáním smlouvy uvedl, že jeho příjem činí částka měsíčně (žalobkyně podle svých záznamů ověřila výši částka měsíčně), žije v tříčlenné domácnosti, jejíž výdaje činí částka měsíčně na půjčky, částka měsíčně na bydlení, částka na další nezbytné výdaje a částka na další zbytné výdaje. Žalobkyně přičetla rezervu pro výdaje částka a z toho vyhodnotila vypočítané minimální výdaje částka a tím pádem disponibilní zůstatek žalovaného částka měsíčně (č.l. 13-14). Podle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu pouze částka splátkou z datum; z předpisu denních splátek (č.l. 17) vychází, že celkem tak žalovaný uhradil částka. Emailem ze dne datum upozornila žalobkyně žalovaného na prodlení se splácením delší než 90 dnů a úvěr zesplatnila (č.l. 23). Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (č.l. 24-25). Obvyklá úroková sazba bankovních spotřebitelských revolvingových úvěrů v době sjednání smlouvy činila 15,26 % ročně (čl. 30) a obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) u úvěrů na spotřebu v témže období činila 9,31 % (čl. 31).

4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „“), a podpůrně , , ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

5. Žalobkyni před poskytnutím úvěru ukládá a povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Tuto svou povinnost žalobkyně podle soudu – byť s výhradou – splnila. Namísto žalovaným tvrzeného příjmu částka vyšla z (údajně) ověřeného příjmu částka měsíčně. Žalovaný uvedl, že jeho zbytné měsíční výdaje činí částka, z toho nezbytné částka, z čehož vyplývá disponibilní zůstatek částka, resp. částka (nikoli žalobkyní odhadovaných částka). Z uvedeného však nutně neplyne, že by žalovaný nemusel být schopen splácet dalších cca částka měsíčně.

6. Přesto shledal soud uzavřenou smlouvu s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost (nemravnost) sjednaného příslušenství. Je běžnou praxí, že na nebankovní instituce se obracejí lidé, kteří nedosáhnou na finanční výpomoc bank a jsou tak potenciálně rizikovějšími obchodními partnery. Je proto logické, že úvěry u nich sjednané jsou nákladnější, aby zmíněné podnikatelské riziko vyvážily. Nejde ovšem o pojistku jedinou; prevencí proti nedobytnosti pohledávky za nesolventním dlužníkem je například také řádné plnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

7. I náklady nebankovních úvěrů proto musejí mít svou mez. V projednávané věci podle soudu únosnou mez překračuje příslušenství spočívající v úroku z úvěru ve výši 0,983 % denně (!), zatímco běžná úroková sazba bankovních revolvingových úvěru ve sledovaném období činila 15,26 % ročně (tj. 0,042 % denně); sjednaná výše řádného příslušenství tak běžnou úrokovou míru ve srovnatelném čase překračuje nikoli například dvoj- až trojnásobně, nýbrž nesčetně násobně [německá judikatura shledává zvlášť hrubý nepoměr již u úroku dvojnásobného oproti úrokům obvyklým, nebo úroku překračujícího obvyklý úrok o více než 12 procentních bodů – srov. PELIKÁNOVÁ, I.,PELIKÁN, R. . In: ŠVESTKA, právnická osoba, J., FIALA, J. a kol. : Komentář, Svazek V, (-2520). (jméno FO). Wolters Kluwer (cit. 2024-4-5). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X.]. K tomu ještě přistupuje sjednaná sankční smluvní pokuta 0,1 % denně (36,5 % ročně) za prodlení žalovaného s plněním sjednaného závazku. Roční procentní sazba nákladů sjednaného úvěru tak oproti běžné hodnotě kolem 10 % u bankovních úvěrů dosahovala extrémních 1 780,80 %. Smluvní pokuta byla sice sjednána v rámci zákonné limitace , jde však o horní, nejzazší limit, nikoli o obecně dovolenou hranici.

8. Mezi dalšími (subjektivními) okolnostmi, které by měly soudu ve věci vyplynout nad rámec samotné výše sjednaného příslušenství oproti hladině běžné ve srovnatelném obchodním styku, aby mohl učinit závěr o lichevním ujednání ve smyslu § 1796 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka), vnímá soud jako podstatné zneužití silnějšího postavení žalobkyně vůči žalovanému spotřebiteli; ujednání o příslušenství jsou neplatná pro jejich zjevnou disproporci. V poměrech projednávané věci extrémní násobek běžné úrokové míry (byť bankovních úvěrů) optikou dobrých mravů a veřejného pořádku neobstojí.

9. Ve spotřebitelském kontextu nepovažuje soud za žádoucí ani redukci zachovávající platnost daného právního jednání ve smyslu § 577 o. z. tím, že by namísto sjednaného příslušenství přiznal běžný úrok z úvěru. Cílem nové úpravy ochrany spotřebitele při sjednávání úvěrů (byť v projednávané věci přímo neaplikované) bylo „posílení principu zodpovědného úvěrování“. Z toho je zřejmé, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (například absolutní neplatností právního jednání porušujícího kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Vycházeje z těchto obecných principů nepovažuje soud za spravedlivé, aby byla žalobkyně za své protiprávní jednání „odměněna“ přiznáním běžného úroku, jako by jednala v souladu s právem (srov. podobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka). Žalobkyně si ostatně svého počínání „na hraně“ zákona (či lépe řečeno za ní) je patrně dobře vědoma, operuje-li sama v odůvodnění žaloby s variantou, že soud vyhodnotí uzavřenou smlouvu (i bez přičinění žalovaného) jako absolutně neplatnou a přizná pouze bezdůvodné obohacení.

10. Žalovaný nárok je tedy skutečně nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného částka, žalovaný podle jejího tvrzení, které pro svou nečinnost v řízení nezpochybnil, vrátil „na jistinu“ pouze částka, z čehož soudu podle předpisu denních splátek vyplývá, že celkem uhradil částka (30x částka). V částce částka proto soud žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z uvedené částky od data následujícího po zesplatnění (neplatného) úvěru, neboť tímto e-mailem žalobkyně jako věřitelka vyzvala žalovaného k vrácení získané částky, čímž se bezdůvodné obohacení stalo splatným ihned ( o. z.); úrok z prodlení náleží žalobkyni v uplatněné výši souladné s právními předpisy ( o. z. ve spojení s ), v tomto případě 12,75 %. V ostatním žalobu s ohledem na posouzenou neplatnost uzavřené smlouvy zamítl.

11. Výrok o nákladech účastníků řízení je odůvodněn ; v řízení byl úspěšnější žalovaný, kterému však vlivem jeho nečinnosti žádné náklady nevznikly.

12. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti výrokům I až III tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení, není-li podáno elektronicky.

Proti výroku IV tohoto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.