Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 30/2025-29

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Štachovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení 199 260,67 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 186 052 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 186 052 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 13 208,67 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 186 052 Kč od 7. 12. 2023 do 20. 12. 2023, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 29 659 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně Jméno advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 186 052 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 186 052 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 13 208,67 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 186 052 Kč od 7. 12. 2023 do 20. 12. 2023, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 29 659 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 199 260,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 186 052 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena dne 6. 4. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, a žalovanou prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz. Na základě uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 184 552 Kč, který se žalovaná zavázala splatit včetně příslušenství ve 120 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 10,79 % ročně. Peněžní prostředky byly téhož dne zaslány na účet žalované č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně a včas neuhradila, dosud neuhradila nic. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplatila, vznikla jí povinnost uhradit jistinu úvěru ve výši 186 052 Kč, smluvní úrok ve výši 13 208,67 Kč a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla smlouvou ze dne 18. 12. 2023 postoupena žalobkyni. K úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že si její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy vyžádala informace o zaměstnání či podnikání a výši příjmů a výdajů žalované, které byla žalovaná povinna původnímu věřiteli doložit, dále nahlédla do registru Sdružení SOLUS, Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. Pro případ, že by soud shledal, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, žádala žalobkyně, aby jí soud přiznal žalovanou jistinu jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listin označených jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru „Anonymizováno Anonymizováno“ č. Anonymizováno_CZ_Anonymizováno, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „Anonymizováno Anonymizováno“ č. Anonymizováno_Anonymizováno_Anonymizováno, žádost o úvěr – záznam o digitální aktivitě a výpis z bankovního registru vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 6. 4. 2023 se žalovanou elektronickými prostředky smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované částku 186 052 Kč, složenou z částky 184 552 Kč na úhradu stávajících úvěrů žalované, resp. bez prokazování účelu, a částky 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Částka měla být zaslána na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 10,79 % ročně ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 2 541 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Celkem se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 306 333,35 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit dne 15. 5. 2023. Z listin označených jako výpisy z úvěru za měsíce duben a listopad 2023 vzal soud za prokázané, že žalované byla dne 6. 4. 2023 poskytnuta částka 186 052 Kč. Žalované byly poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru. Z oznámení o zesplatnění ze dne 6. 12. 2023 včetně dokladu o odeslání vzal soud za prokázané, že žalované bylo oznámeno zesplatnění dluhu a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Oznámením postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni a žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 18. 3. 2024. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2024 k úhradě dluhu.

4. Ke způsobu, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované daný úvěr splatit, žalobkyně soudu doložila pouze žádost o úvěr – záznam o digitální aktivitě, z nějž se podává, že žalovaná je zaměstnaná u společnosti jméno FO s čistým měsíčním příjmem ve výši 17 000 Kč, přičemž se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Mzda je žalované vyplácena v hotovosti. Žalovaná je svobodná a žije v nájmu. Dále uvedla zápůjčky k refinancování v celkové výši 90 463 Kč, pravidelné měsíční výdaje vyplývající z úvěrových závazků ve výši 1 771 Kč a minimální měsíční výdaje ve výši 12 695 Kč. Žalovaná souhlasila s pořízením výpisů z registrů. Údaje uvedené žalovanou však nebyly soudu nijak doloženy, nebyly předloženy výplatní pásky, výpisy z účtu ani výpisy z registrů.

5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dne 6. 4. 2023 smlouvu označenou jako smlouva o úvěru, na jejímž základě jí byla na účet zaslána částka 186 052 Kč. Smlouva obsahovala ujednání, podle nichž byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též úrok. Do dnešního dne žalovaná ničeho neuhradila. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaná ničeho dalšího neuhradila. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána pouze na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr.

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit resp. žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání výše uvedené smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalované podrobněji zkoumána, tj. že by její právní předchůdkyně zjišťovala skutečné příjmy a výdaje žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s nahlédnutím do příslušných registrů a tvrzeními žalované, obsaženými v žádosti o úvěr, které nijak neověřila a nezjišťovala ani skutečné výdaje žalované. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky.

18. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá mimo jiné o nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle něhož se jedná požadavek, na němž je nutné bez výhrady trvat s tím, že je nerozhodné, zda je stanoven v právním předpise či nikoliv. Prostý gramatický výklad dovozující pouhou relativní neplatnost uzavřené smlouvy by znamenal jednak popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a jednak by vedl k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé nyní jen na jeho vlastní aktivitě. To ovšem nepochybně nebylo záměrem zákonodárce. Uvedené přitom potvrzuje i důvodová zpráva k ZoSÚ, v níž je v souvislosti s úpravou posuzování úvěruschopnosti uvedeno: „[s]tanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti napovídá, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.“ Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citované důvodové zprávě, smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. Tyto celospolečenské souvislosti negativních sociálních důsledků předlužení spotřebitele s (prevenční) povinností posouzení úvěruschopnosti byly zmiňovány i ve shora citované judikatuře. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.) [ke všemu uvedenému srov. rozhodnutí SDEU ze dne 5. 3. 2020, věc C-679/18].

19. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žalobních tvrzení i z doložených důkazů vyplývá, že žalovaná dosud neuhradila částku 186 052 Kč, a proto soud uložil žalované povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky plynoucím od data následujícího po datu uvedeném v oznámení o zesplatnění, neboť žalobkyně předložila doklad o odeslání. Od tohoto data je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a od tohoto dne má povinnost hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle

20. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná).

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že náleží žalobkyni, a to v rozsahu, v němž měla ve věci úspěch za současného zohlednění úspěchu žalované. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 659 Kč. Při úplném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka 34 487 Kč. Tato částka pak sestává ze soudního poplatku ve výši 7 443 Kč, a dále z odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle . ve spojení s , d), (převzetí a příprava právního zastoupení, žaloba) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 8 580 Kč, a jednoho úkonu právní služby podle advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 4 290 Kč. K odměně advokáta dále soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony ve výši 300 Kč za každý úkon dle , 4 advokátního tarifu. Odměna a náhrada hotových výdajů jsou zvýšeny o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 4 694 Kč podle , jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně částky 186 052 Kč, což představuje 93 % žalované částky. Tento úspěch je pak nutné ponížit o úspěch žalované v rozsahu 7 %. Žalobkyni tak náleží 86 % z částky 34 487 Kč, což činí 29 659 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle k rukám advokáta žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).