Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 141/2024-47

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta.

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení 25 454 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

- částku částka,

- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka vzniklý sazbou 7,75 % ročně z částky částka za období od datum do datum,

- zákonný úrok z prodlení z částky částka ve výši 7,75 % ročně za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do

- částky částka,

- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka vzniklý sazbou 7,75 % ročně z částky částka za období od datum do datum,

- zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 7,75 % ročně za období od datum do zaplacení,

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni- částku , částka, ,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, vzniklý sazbou 7,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 7,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do- částky , částka, ,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, vzniklý sazbou 7,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ,- zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 7,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení,zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu s poplatkem částka. Žalovaná se zavázala vše zaplatit v 60týdenních splátkách po částka, poslední splátka měla být zaplacena datum. Žalovaná naposled uhradila splátku dne datum. Žalovaná celkem uhradila částku částka. Právní předchůdce žalobkyně postoupil smlouvou ze dne datum pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně požaduje uhradit částku částka sestávající se z dlužné jistiny částka a dlužného poplatku částka, dále požaduje uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. V doplnění ze dne datum žalobkyně uvedla postup pro výpočet kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Za splnění podmínek ve spojení s soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaná k tomuto postupu neměla námitek a žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě.

4. Ze zákaznické karty a ze smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne datum s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytl žalované částku částka, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit částka sestávající se z jistiny částka a poplatku částka, a to v 60týdenních splátkách po částka, poslední splátka činí částka. Smlouva je označena č. hodnota, součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. U smluvních podmínek je uvedeno, že RPSN v případě 60týdenních splátek činí 224,28 %.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vč. přílohy 1, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum vč. podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovanou ze smlouvy č. hodnota na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobkyně, a to dopisem ze dne datum, který byl odeslaný dne datum. Žalované bylo oznámeno, že pohledávka ze smlouvy č. hodnota ve výši částka byla postoupena na žalobkyni a právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou, aby tuto pohledávku uhradila do 10 dnů od data doručení.

6. Z výzvy ze dne datum vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu před podáním žaloby, kdy u smlouvy č. hodnota požadovala zaplatit dlužnou jistinu částka s příslušenství.

7. Podle , (dále jen „o. z.“) se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Na projednávanou věc se tak použije , , ve znění účinném do datum (dále jen „“) a , (dále jen „“) ve znění do datum, vzhledem k tomu, že smlouvy o úvěru byly uzavřeny před datum a dále v souladu se zněním ust. , o spotřebitelském úvěru, kdy není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Použije se , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum.

8. Podle ustanovení , se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru ().

9. Podle obchodního zákoníku ve vztazích podle nebo podřízených dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle a na její společné závazky se použijí ustanovení .

10. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

12. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

13. Podle § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

14. Dle ustanovení , jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Na vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se použije , , neboť smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona, konkrétně se použije , podle nějž věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Dle ustanovení (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv.

17. Dle ustanovení až 3 spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle až 3 smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Podle spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

18. Dle ustanovení , sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

19. Dle ustanovení , neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

20. Podle vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

21. Dle ustanovení , jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění ze smlouvy o úvěru s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupoval jako podnikatel, kdy se mimo jiné zabýval poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož je předmětná smlouva o úvěru smlouvou spotřebitelskou (tedy smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a dodavatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího (ustanovení ) či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání (ustanovení ). Cílem však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu, úkolem soudu je odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků.

23. Soud tedy při posuzování daného smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením , přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího nepřípustné. Dále soud postupoval v souladu s ustanovením , kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy a posuzoval, zda se jedná o smluvní ujednání, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, zda jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Preambule směrnice Rady 93/13/EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která byla provedena zákonnými ustanoveními a 56 , stanoví, že při hodnocení kritéria „dobré víry“, resp. „přiměřenosti“, je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran, zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s podmínkou, a zda zboží bylo dodáno nebo služby poskytnuty na zvláštní objednávku spotřebitele. Ustanovení však z přezkumu vylučuje ujednání o předmětu plnění a ceně. Z přezkumu tak nejsou vyloučeny ujednání o sankcích, ať už jde o úroky z prodlení, nebo smluvní pokuty, např. ve formě různých sankčních poplatků.

24. V souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru, roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr se rozumí celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru (tedy nejen sjednaný úrok, ale i veškeré poplatky, s výjimkou poplatků sankčních). U smlouvy o úvěru číslo hodnota ze dne datum při 60týdenních splátkách činí RPSN 224,28 %.

25. Dle ustálené judikatury (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, spisová značka ) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřený nemusí být však úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Rovněž z rozhodnutí Finančního arbitra ze dne 8. 4. 2016, evidenční číslo FA/4649/2016 je v odůvodnění uvedeno, že pokud RPSN ve Smlouvě o úvěru dosahuje výše 73,33 % (ve skutečnosti dokonce 75,81 %, jak finanční arbitr zjistil po dodatečném přepočítání v námitkovém řízení), je v rozporu s dobrými mravy a Smluvní odměna je tak neplatná ve smyslu .

26. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla sjednána jako úplata u úvěru částka částka částka, tuto částku měl právní předchůdce žalobkyně obdržet celkem, a to bez ohledu na řádné a včasné plnění dlužníka či jeho prodlení. U úvěru ve výši částka při 60týdenních splátkách (na 15 měsíců nebo 1,15 roku) činí RPSN 224,28 %. Tato násobně překračuje roční procentní sazbu nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v roce 2010.

27. Soud má za to, že i přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z rychlého úvěru byl poplatek, tedy celá částka částka, když smlouva ani obchodní podmínky neobsahují vysvětlení účelu částky, ve smlouvě sjednán v rozporu s dobrými mravy a smluvní ujednání o něm je tak absolutně neplatné.

28. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to co do částky částka, když žalované bylo poskytnuto částka, částka zaplatila, současně je žaloba důvodná co do příslušenství z této částky. V tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno výrokem I. V ostatním pak soud žalobu zamítl, neboť nároky žalobkyně ze smlouvy byly shledány jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. , podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná, posoudil soud poměr úspěchu a neúspěchu na věci, a to tak, že žalobkyně byla úspěšná v částce částka (příslušenství kapitalizováno - srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ), což je 28 % úspěchu, žalovaná byla úspěšná co do částky částka (příslušenství kapitalizováno), tedy byla úspěšná v 72 %. Z tohoto vyplývá, že ve věci byla úspěšnější žalovaná a měla by tak mít právo na náhradu nákladů řízení ve výši 44 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

30. Lhůta k plnění byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.