Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 313/2024-36

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 19 041 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 900 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhá více, než je uvedeno ve výroku I., v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 900 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pokud se žalobkyně domáhá více, než je uvedeno ve výroku I., v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí 15 768 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 768 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a částku 3 273 Kč.

1. Mezi žalující stranou (dále označená též jako poskytovatel) a žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) byla uzavřena dne 31. 8. 2023 smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy byla dlužníkovi poskytnuta částka ve výši 9 500 Kč. Dne 3. 9. 2023 uzavřela žalující strana s žalovanou stranou dohodu o navýšení zápůjčky o 2 400 Kč. Dlužník měl poskytnuté peníze vrátit nejpozději do 30. 9. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 868 Kč, ale tuto svoji povinnost nesplnil.

2. Z uvedené smlouvy dlužník dluží:

a) na poskytnutých penězích částku: 11 900 Kč

b) na poplatku za poskytnutí peněz částku: 3 868 Kč

c) na nákladech za upomínání částku: 2 500 Kč představující 5 upomínek po 500 Kč odeslaných ve dnech 7. 10. 2023, 14. 10. 2023, 21. 10. 2023, 30. 10. 2023, 14. 11. 2023

d) smluvní pokutu: 3 273 Kč

e) zákonný úrok z prodlení z částky 15 768 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně.

3. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci ( ) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů ( a b) ). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny ( ). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. , že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“

4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání ( ) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky ( ). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a jejich souhlas s takovým postupem je proto předpokládán.

5. Ze smlouvy o „zápůjčce“, jejího dodatku a obchodních podmínek bylo zjištěno, že dlužník obdrží 11 900 Kč za poplatek 3 868 Kč a dluh splatí do 30 dnů. Součástí smlouvy je informace o RPSN a celkové platbě, ujednání o smluvní pokutě a náhradě upomínek tak, jak tvrdí žalující strana.

6. Poskytnutí peněz bylo prokázáno výpisem z běžného účtu s datem 31. 8. 2023.

7. Žalující strana předložila 5 listin označených jako „upomínka“ a předžalobní výzvu s podacím lístkem ze dne 4. 6. 2024.

8. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.

9. Žalující strana prokázala uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí peněz dlužníkovi. Dlužník měl ve sjednané době peníze vrátit s úplatou za jejich poskytnutí.

10. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinností poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet ( ). Žalující strana však v průběhu řízení prohlásila, že doklady k této skutečnosti doplňovat nebude.

11. Podle § 86 z.s.ú.:

(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Při výkladu výše uvedeného ustanovení vychází soud z výkladu Krajského soudu v Ústí and Labem – pobočka v Liberci podaném v rozsudku ze dne 11.6.2021 č.j. -203, ze kterého vyplývá, že poskytovatel je při zkoumání schopnosti spotřebitele úvěr splácet postupovat s odbornou péčí (§ 75 z.s.ú., § 5 odst. 1 o.z.) a je povinen rozhodné skutečnosti zkoumat a prověřit a nespoléhat se na vyjádření spotřebitele.

13. Žalující strana neprokázala, že by poskytovatel úvěru posoudil úplně, pečlivě a spolehlivě a tedy řádně schopnost dlužníka úvěr splácet.

14. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.32020, Anonymizováno-právnická osoba., C679/18, ECLI:EU:C:2020:167 plyne:

Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

15. Vzhledem k tomu, že poskytovatel v průběhu řízení neprokázal, že by posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, uzavřenou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS ). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto, proto v rozsahu upomínek, smluvní pokuty, úplaty a úroku z prodlení z ní byla žaloba zamítnuta.

16. Žalovaná strana byla vyzvána k vrácení peněz. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS ). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku vyzvání je v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. , jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle ke dni okamžiku prodlení.

17. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože předmětem řízení (věcí samou) bylo vedle jistiny i příslušenství, počítá se procesní úspěch z celého předmětu řízení, tedy i z příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. ). Jelikož obě strany měly úspěch ve věci přibližně shodný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomu tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím nadepsaného soudu.

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.