Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 26/2025-46

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 55 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 30. 4. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci toho rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 4 734,77 Kč, úroku ve výši 13 323,75 Kč a úroku ve výši 20,94 % ročně z částky 55 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 496,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 30. 4. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci toho rozsudku.II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 4 734,77 Kč, úroku ve výši 13 323,75 Kč a úroku ve výši 20,94 % ročně z částky 55 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 496,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, která byla sjednána mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 3. 6. 2021. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 64 941 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 46 743 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,94 % ročně, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního splácení ve výši 12 828 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti ve 30 měsíčních splátkách po 4 165 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 12. 2023. Žalovaný však uhradil pouze částku 5 000 Kč. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 9. 6. 2021. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 55 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 734,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 323,75 Kč, úroku ve výši 20,94 % ročně z částky 55 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 55 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, leč neúspěšně. Žalobkyně uvedla též skutečnosti, které zkoumala před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru pro účely posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnuté úvěrové prostředky (blíže doplnění žaloby na č.l. 27-28).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože muy byly řádným způsobem doručeny. V souladu s , (dále jen „“) ve spojení s soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 3. 6. 2021 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 60 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v celkem hodnota měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 46 743 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou odpovídající poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 12 828 Kč, přičemž úroková sazba činila dle smlouvy 50,50 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v červnu 2021 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 7,58 % ročně.

4. Podle , (o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní nevznikl závazek v podobě úročného úvěru podle na základě žalobkyní předložené úvěrové smlouvy. Smluvní strany zamýšlely uzavření takového druhu závazku, což je soudem dovozováno z obsahu smlouvy. Soud však z úřední povinnosti zkoumal případnou absolutní neplatnost této smlouvy a dospěl k závěru, že úvěrová smlouva ze dne 3. 6. 2021 je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení . Částka ve výši 61 071 Kč označená ve smlouvě jako poplatek za spotřebitelský úvěr skládající se z položek úrok (46 743 Kč), částka za zpracování úvěru (1 500 Kč) a částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení (12 828 Kč), který měl žalovaný společně s jistinou zaplatit navíc, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než úrok, tj. formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako další poplatky by za předpokladu platnosti závazků nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněnými úroky. Vzhledem k tomuto závěru soud u výše uvedené smlouvy posuzuje celý nárok z titulu tzv. „poplatku za spotřebitelský úvěr“ jako ujednání o úroku s tím, že takto sjednaný úrok představuje úrok ve výši nikoli 20,94 % ročně, jak žalobkyně uváděla v žalobě, ani úrok ve výši 50,50 % ročně, jak žalobkyně proklamovala ve smlouvě, ale ve skutečnosti po přepočtu úrok ve výši 44,4 % ročně. Takovou výši úroku soud shledává jako úrok nemravný ve smyslu . Pro zjednodušení odůvodnění tohoto závěru odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, v němž je formulován názor na rozpor určité výše úroků ujednaných ve smyslu ( Sb, ve znění účinném do 31. 12. 2013) v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěrové prostředky v celkové výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě sjednané ve smlouvě, to jest nejpozději do 3. 12. 2023. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy soud hodnotí uzavřenou smlouvu jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo toliko na vrácení půjčené jistiny, a to po zohlednění platby učiněné ze strany žalovaného v celkové výši 55 000 Kč.

9. Nadto soud uvádí, že nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobkyně neověřila dostatečně úvěruschopnost žalovaného před sjednáním úvěrové smlouvy. Ze zákaznické karty na č.l. 9 je zřejmé, že žalobkyně se blíže nezajímala a nevyhodnocovala údaje získané od zákazníka (žalovaného), neboť pravděpodobně vůbec neověřovala údaje, které byly v této žádosti vyplněny, popř. které nebyly vyplněné vůbec. Pomine-li soud skutečnost, že je krajně nepravděpodobné, že by měsíční výdaje žalovaného činily v té době pouze 5 000 Kč, když do takové částky při tržních cenách tak, jak byly nastaveny v roce 2021, bezpochyby nemohly být uvažovány veškeré pravidelné a běžné měsíční výdaje jako je například strava, náklady na bydlení a energie, léky, ošacení apod., nelze přehlédnout, že žalobkyně nezohlednila ani skutečnost, že předmětný spotřebitelský úvěr byl čerpán za účelem financování jiného spotřebitelského úvěru u téhož subjektu (právnická osoba), což je uvedeno přímo ve smlouvě. Naopak v žádosti na č.l. 9 v kolonce interní splátky PF není uvedena žádná měsíční splátka, což neodpovídá skutečnosti, že úvěr žalovaný žádal poskytnout za účelem financování úvěrových plátek z jiné smlouvy. Žádost o spotřebitelský úvěr a úvěrová smlouva přitom byly zpracovány v týž den stejnou osobu – pracovníkem právního předchůdce žalobkyně.

10. Z hlediska právního posouzení se tak jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení . Žalovaný se poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 55 000 Kč (jelikož část dluhu ve výši 5 000 Kč již žalovaný žalobkyni dle jejího tvrzení zaplatil) a jelikož povinnost vrátit tyto prostředky v ujednané lhůtě žalovaný nesplnil, dostal se do prodlení, čímž žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky vznikl i nárok na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle , jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. Byť byla uzavřená smlouva vyhodnocena jako neplatná, bylo z ní zřejmé, do kdy má žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy nejpozději má žalovaný peníze vrátit, mu byl znám již od jejich poskytnutí. Ve zbylé části soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť z neplatné úvěrové smlouvy nemohly žalovanému vzniknout žádné jiné povinnosti. Lhůta k plnění byla určena v souladu s v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem k absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy z důvodu nemravné výše ujednaného úroku bylo již nadbytečné zkoumat, zda žalobkyně před sjednáním úvěrové smlouvy řádným způsobem vyhodnotila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 3 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s a , d) advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 2 200 Kč. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v částce 55 000 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 3 970,50 Kč (kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) a neúspěšná v částce 27 840,02 Kč, byla úspěšná v rozsahu 68 % a neúspěšná v rozsahu 32 %. Po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 %, tj. v částce 5 496,50 Kč. Podle je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný (povinný) dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně (oprávněná) podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuční návrh u exekutora.