Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 33/2025-22

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno

o zaplacení částky 15 375,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 658 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky jdoucím od 28. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 9 717,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 11 270,54 Kč, úroku ve výši 32 540,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 717,82 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky 15 375,82 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 658 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky jdoucím od 28. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 9 717,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 11 270,54 Kč, úroku ve výši 32 540,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 717,82 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky 15 375,82 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení se zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 375,82 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 15. 12. 2011 s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli jak zapůjčenou částku, tak souhrnný poplatek 22 572 Kč, a to formou 60 týdenní splátek ve výši 827 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, zaplatil toliko 21 342 Kč do doby podpisu smlouvy o postoupení pohledávek. Poslední splátka byla sjednána na 7. 2. 2013, marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný již v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Dne 21. 9. 2023 původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností od 27. 9. 2023. Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 15 375,82 Kč na jistině, 32 540,36 Kč na kapitalizovaných úrocích, 11 270,54 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení a dále úroky z prodlení od 28. 9. 2023 a úrok ve výši 21 % ročně z částky odpovídající dlužné jistině od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni přes upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě nic nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalující strana.

3. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřela dne 15.12. 2011 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 27 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tyto prostředky v 60 týdenních splátkách po 827 Kč celkem 49 572 Kč, přičemž 27 000 Kč představuje dle smlouvy půjčku a 22 572 Kč je ve smlouvě označeno jako souhrnný poplatek. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, v němž byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 7. 2024 byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky.

4. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností právnická osoba nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě úročné půjčky podle ust. účinného do 31. 12. 2013, dle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu; a dle ust. , dle kterého při půjčce peněžité lze dohodnout úroky, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely. Soud toto dovozuje ze zřejmého obsahu této smlouvy, a dále z odkazu na ustanovení v úvodních ustanoveních smlouvy.

5. Soud po právním hodnocení věci dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o půjčce, již dovozuje z ujednání o výši úroku, který měl žalovaný z půjčených peněz předchůdci žalobkyně zaplatit. Soud je toho názoru, že částka ve výši 22 572 Kč označená jako souhrnný poplatek, kterou měl žalovaný vrátit věřiteli společně s jistinou, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než zmíněný úrok ve smyslu ust. , tj. formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako další poplatky by za předpokladu platnosti závazků nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněnými úroky. Vzhledem k tomuto závěru soud posuzuje celý nárok z titulu tzv. „poplatku“ jako ujednání o úroku s tím, že takto sjednaný úrok, který ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje 72 % je ujednáním neplatným dle a obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvách vyjádřen úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období (prosinec 2011), a bylo zjištěno, že tato sazba činila do 15 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku půjčky.

6. Jelikož je ujednání o úroku esenciální náležitostí úvěrové smlouvy, platí, že pokud je neplatné ujednání o úroku, je neplatná celá úvěrová smlouva. Žalovanému tudíž nevznikla jiná povinnost než vrátit žalobkyni půjčenou jistinu ve výši 27 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobkyně ve vztahu k žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z hlediska právního posouzení se proto jedná o bezdůvodné obohacení dle . Podle přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o částku 5 658 Kč, neboť dle tvrzení žalobkyně uhradil ze zapůjčených prostředků pouze částku 21 342 Kč. Z těchto důvodů proto soud uložil žalovanému výrokem I. rozsudku, aby žalobkyni zaplatila zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 5 658 Kč. Byť byla uzavřená smlouva vyhodnocena jako neplatná, bylo z ní zřejmé, do kdy má žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy nejpozději má žalovaný peníze vrátit, mu byl znám již od jejich poskytnutí. Ve zbylé části soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť z neplatné úvěrové smlouvy nemohly žalovanému vzniknout žádné jiné povinnosti. Obrátila-li se žalobkyně na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinila tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měla v řízení převážně úspěšný žalovaná právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení po procesně neúspěšné žalobkyni. Ze spisu je ale zřejmé, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupené žalované ve smyslu Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný (povinný) dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně (oprávněná) podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuční návrh u exekutora.