Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 57/2024-72
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 96 996,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 70 000 Kč od 25. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba o zaplacení:
- částky 14 239 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 84 239 Kč od 23. 4. 2023 do 24. 8. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 239 Kč od 25. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 70 000 Kč od 25. 8. 2024 do zaplacení,
- částky 12 757,36 Kč,
- úroku ve výši 73,66 % ročně z částky 70 000 Kč od 23. 4. 2024 do 16. 5. 2024 ve výši 3 293,52 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 70 000 Kč od 17. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 4. 2024 dosáhne částky 262 540 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 046 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 70 000 Kč od 25. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba o zaplacení:- částky 14 239 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 84 239 Kč od 23. 4. 2023 do 24. 8. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 239 Kč od 25. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 70 000 Kč od 25. 8. 2024 do zaplacení,- částky 12 757,36 Kč,- úroku ve výši 73,66 % ročně z částky 70 000 Kč od 23. 4. 2024 do 16. 5. 2024 ve výši 3 293,52 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 70 000 Kč od 17. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 4. 2024 dosáhne částky 262 540 Kč.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 046 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobou ze dne 24. 9. 2024 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 96 996,36 Kč s příslušenstvím. Tato částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši 70 000 Kč, úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 12 841,45 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení u splátek 1 a 2 (smluvní pokuta sjednána v čl. 6.1 smlouvy ve výši 499 Kč pro případ prodlení o délce 30 dní se zaplacením splátky), náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč u splátek 1 a 2 (sjednaných v čl. 6.2 smlouvy ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný dostane do prodlení o délce 15 dní), smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny (součet jistiny a úroku přirostlého do zesplatnění) ve výši 12 757,36 Kč (sjednané v čl. 6.5 pro případ prodlení za každý den prodlení se zaplacením nové dlužné jistiny po zesplatnění) vyčíslené ke dni vyhotovení žaloby, úroku ve výši 73,66 % z jistiny kapitalizovaného za období od datum do datum ve výši 3 293,52 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 262 540 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení ze součtu jistiny a úroku ve výši 84 239 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 757,36 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému částku 70 000 Kč a kterou vyplatila téhož dne. Nominální úroková sazba byla sjednána ve výši 73,66 % ročně. Žalovaný se proti tomu zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 4 558 Kč, splatných vždy k 16. dni kalendářního měsíce, počínaje únorem 2024. Žalobkyně si ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však dle tvrzení žalobkyně v rozporu se smlouvou nehradil splátky, do prodlení se dostal se všemi splátkami. Pro prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Žalovaný dlužné částky nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. K ústnímu jednání se nedostavil, svou neúčast neomluvil, soud proto podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru, dokumentu o podpisu na dálku vyplývá, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum prostřednictvím prostředků na dálku smlouvu o úvěru č. hodnota. Z obsahu smlouvy vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s navýšením o smluvený úrok 73,66 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4 558 Kč splatných vždy do 16. dne v měsíci, počínaje únorem 2024 v souladu s přiloženým splátkovým kalendářem. O parametrech smlouvy byl žalovaný informován předsmluvním formulářem. Před schválením a uzavřením smlouvy si žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splatit úvěr, a to prověřením žalovaného v nebankovních databázích SOLUS a NRKI (viz. výpis z registru SOLUS a NRKI) a dále z hodnocení klienta a jeho prohlášení a výpisů z účtu žalovaného. Součástí smlouvy (čl. 6.1) byl i závazek žalovaného pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které dojde k prodlení o 30 dnů, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku, u které dojde k prodlení o 15 dnů (čl. 6.2) a rovněž i smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně (36,5 % ročně) ze zesplatněné jistiny, a to za každý den prodlení až do zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně převedla dne datum žalovanému sjednanou částku 70 000 Kč bezhotovostně na jeho běžný účet č. účtu. Žalovaný podle přehledu zaplacených a dlužných částek (karta klienta) neuhradil žádnou splátku. Z důvodu, že žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky žalobkyně dopisem ze dne datum adresovaným žalovanému celý úvěr zesplatnila. Po zesplatnění žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum.
4. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
5. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. V této souvislosti je proto třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní.
8. Soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným za absolutně neplatnou, neboť se zjevně příčí dobrým mravům podle § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Smluvená úroková sazba ve výši 73,66 % více než trojnásobně přesahuje maximální přípustný trojnásobek běžné úrokové sazby poskytované pro úvěry domácnostem na spotřebu podle úrokové statistiky měnových finančních institucí zveřejňovaných Českou národní bankou (databáze časových řad ARAD), úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice, nové obchody, fixace sazby nad 1 rok do 5 let, ve výši 9,68 %, trojnásobek činí 29,04 %. Vedle takto sjednaného úroku soud zohlednil i okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena, a její další obsah a to, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem adhezním způsobem, žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno v čl. 6.3 pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky alespoň 65 dnů automatické zesplatnění úvěru, tj. celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění. V článku 6.4 smlouvy bylo pro tento případ sjednáno, že dosud neuhrazená jistina, dosud neuhrazený úrok přirostlý ke dni zesplatnění se stávají součástí tzv. „nové jistiny“. Podle článku 2.2 bylo sjednáno, že „úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady“. Ujednání o právu požadovat úrok z úroku je sice v souladu s § 1806 o. z., na druhé straně ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel, nesmí vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu smluvních stran v jeho neprospěch. Navíc posledně uvedené ujednání je těžko srozumitelné, a je dalším faktickým navýšením už samo o sobě značně vysokého úroku. Nelze očekávat, že spotřebitel jakožto „svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka“ podle § 4 odst. 1 o. z. bude rozumět formulaci o způsobu přirůstání úroku k jistině běžícího až do její úplné úhrady, přičemž vedle zcela nepřiměřeně sjednaného úroku byla pro případ prodlení se zaplacením nové jistiny sjednána smluvní pokuta, která byla stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti podle § 122 zák. číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (0,1% denně z dlužné nové jistiny), přičemž pro prodlení se zaplacením splátky byla sjednána smluvní pokuta (ve výši 499 Kč), a vedle toho náklady (ve výši 200 Kč), což v podstatě je také smluvní pokuta. V souhrnu tato ujednání vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Soud proto posoudil smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí zjevně dobrým mravům a je proto absolutně neplatné.
9. Soud proto přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení rozdílu mezi vyplacenou částkou a částkou zaplacenou žalovaným v rámci vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve výši 70 000 Kč. Žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. neprokázala doručení oznámení o zesplatnění ze dne 21. 4. 2024 žalovanému. Jako výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení proto soud posoudil předžalobní výzvu ze dne 20. 8. 2024, která podle podacího archu byla téhož dne odeslána žalovanému na adresu evidovaného pobytu. Podle § 573 o. z. má soud za to, že zásilka se dostala do dispozice žalovaného 3. pracovní den od odeslání, tj. dne 23. 8. 2024, následující den se pohledávka stala splatnou a ode dne 25. 8. 2024 je žalovaný v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 a nařízení vlády 351/2013 Sb. ode dne 25. 8. 2024. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v rozdílu mezi úspěchem (72 %) a neúspěchem (28 %), tj. 44 %, v částce 11 046 Kč. Tyto náklady v celkové výši 25 105,40 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 850 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 96 996,36 Kč sestávající z částky 4 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, podání návrhu a účast při jednání dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném do 31. 12. 2024) 2 paušální náhrady 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025), náhrada za promeškaný čas v souvislosti s dostavením se k jednání dne 13. 1. 2025, které se nekonalo, za 2 půlhodiny po 150 Kč dle § 14 odst. 3 a.t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 740 Kč ve výši 3 515,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.