Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 154/2023-46
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovaným: Anonymizováno
2. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o vyklizení nebytových prostor
takto:
I. Žalované jsou povinny vyklidit pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno, a pozemek parc. č. hodnota v katastrálním území a obci adresa, a to do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku.
II. Žalované jsou povinny nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení každá jednou polovinou částku částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalované jsou povinny vyklidit pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, , a to do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku.II. Žalované jsou povinny nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení každá jednou polovinou částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně na žalovaných domáhá vyklizení pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno, a pozemek parc. č. hodnota v katastrálním území a obci adresa (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodňuje tím, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí a žalobkyně tyto nemovitosti užívají bez právního důvodu. Žalobkyně s žalovanou 1) jednala o uzavření nájemní smlouvy, ale k jejímu uzavření nedošlo. Žalované v současné době předmětné nemovitosti užívají, ničí vnitřní vybavení, bez souhlasu žalobkyně užívají a spotřebovávají potraviny a hygienické prostředky, které má v domě žalobkyně uloženy. Za užívání předmětných nemovitostí žalované žalobkyni ničeho nehradí. Žalobkyně již dne datum žalované ústně vyzvala k tomu, aby předmětné nemovitosti opustily, dále tak učinila dopisem jejího zástupce ze dne datum, kde jim stanovila lhůtu k vyklizení o datum. Žalované na výzvu nijak nereagovaly a nemovitosti dosud neopustily. Z uvedených důvodů se proto žalobkyně domáhá vyklizení předmětných nemovitostí.
2. Žalované se k žalobě, která jim byla doručena do vlastních rukou, v případě žalované 1) na adresu adresa, a v případě žalované 2) postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jejího trvalého pobytu, nijak nevyjádřily. K jednání, k němuž byly předvolány, se bez omluvy nedostavily.
3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro předmět řízení podstatné skutečnosti:
4. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí. (dle výpisu č.l. 5-7)
5. Výzvou ze dne datum byly žalované vyzvány k vyklizení předmětných nemovitostí do datum. (dle výzvy č.l. 8)
6. Výzva ze dne datum byla žalovaným téhož dne odeslána na adresu adresa. (dle podací stvrzenky č.l. 9)
7. Zásilky podané na poštu dne datum byly žalovaným dne datum doručeny. (dle potvrzení č.l. 10 a 11)
8. Svědkyně jméno FO, přítelkyně žalobkyně, k věci po poučení o následcích křivé výpovědi uvedla, že o tom, co bude předmětem její výpovědi, mluvila se žalobkyní. Je jí známo, že v předmětných nemovitostech žalované bydlí a že tak ničí věci, které nejsou jejich. V domě byla se žalobkyní a se žalovanými se tam seznámila. Jela tam spolu se žalobkyní proto, že chtěly zkontrolovat dům žalobkyně. Byly tam takto v květnu a pak ještě jednou v srpnu, od té doby tam nebyly. Osoby žalovaných jsou jí známy od žalobkyně, jí se nepředstavily. Neví nic o tom, že by žalované žalobkyni dům předaly zpět, neví, zda se zdržují v domě, či na ubytovně.
9. V rámci své účastnické výpovědi žalobkyně uvedla, že bydlí v bytě, do předmětných nemovitostí jezdí nepravidelně od jara do podzimu jako na chatu, poté je zazimovává. Jedná se o dům po jejích rodičích, je to bývalé hospodářské stavení. Na právě straně je hlavní dům, ve kterém je kuchyň, tři místnosti a schody na půdu. Na něj navazuje chlív a na chlív navazuje stodola, která je kolmá k hlavnímu domu a odděluje od sebe pozemek parc. č. hodnota a Anonymizováno. Po levé straně pozemku je pak tzv. výminek, kde jsou dvě menší místnosti a který je podsklepen. Není zde sociální zařízení, ale voda a elektřina tam přivedeny jsou. Koncem března 2023 odpověděla na inzerát, kde žalovaná 1) a p. jméno FO psali, že hledají chatku. Domluvila se s nimi tak, že o Velikonocích přijedou a vyzkouší, zda se jejich pes snese se psem žalobkyně. Dále se s nimi domluvila tak, že ona bude obývat hlavní budovu a oni tzv. výminek, toto jim opakovaně zdůrazňovala. V té době docházelo k neshodám mezi žalovanou 1) a p. jméno FO, ty na sebe několikrát volali policii, potom p. jméno FO z nemovitosti odešel. datum se žalobkyně viděla poprvé se žalovanou 2), žalovaná 1) jí volala s tím, že si tam vezme kamarádku, aby nemusela dojíždět do Anonymizováno. Žalobkyně si vozila pouze klíče od brány, zbývající klíče ležely volně v domě. Nenapadlo ji, že by si měla i tyto klíče odvážet. datum žalobkyně oběma ženám napsala, že je tam nechce, že chce, aby dům opustily. Následně žalované na žalobkyni zavolaly policii, ukázaly jim nějaký papír, což měla být smlouva, kterou ale žalobkyně nikdy neviděla a nepodepsala, načež policie žalobkyni řekla, že jsou žalované v právu. Totožnost žalované 1) si žalobkyně ověřila již zpočátku jejich komunikace, totožnost žalované 2) zjistila z policejních záznamů. Od lidí z okolí žalobkyně ví, že tam žalovaným chodí dopisy, které si vyzvedávají.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
11. Žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalované užívaly část předmětných nemovitostí, tzv. výminek, nejprve se souhlasem žalované, která však svůj souhlas nejprve telefonicky dne datum, následně pak i v rámci dopisu jejích zástupce, který byl žalovaným doručen dne datum, odvolala. V tomto dopise žalobkyně vyzvala žalované k předání předmětných nemovitostí do datum, což žalované doposud neučinily. Žalobkyně nedala žalovaným souhlas s užíváním celých předmětných nemovitostí. Žalované předmětné nemovitosti v průběhu řízení stále užívaly, o čemž svědčí i to, že zde žalované 1) byla doručena do vlastních rukou žaloba. Žalobkyně nemá k předmětným nemovitostem přístup, neboť žalované vyměnily zámky k bráně.
12. Po právní stránce soud ve věci postupoval dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
13. Žaloba na vydání věci (v případě věcí nemovitých jejich vyklizení) je vlastníkem věci uplatňována jako ochrana jeho vlastnického práva. K podání žaloby je legitimován ten, kdo je vlastníkem předmětné věci, oproti tomu pasivně legitimován je ten, kdo vlastníkovi věc neprávem zadržuje. Zadržováním věci se přitom rozumí úplné znemožnění výkonu vlastnických oprávnění vlastníka, spočívajících v právu věc držet, užívat a požívat a věc zničit. Aby byla žaloba úspěšná, musí se jednat o neoprávněné zadržování, tj. takové zadržování, ke kterému nemá žalovaný oprávnění. (k tomu srov. komentář k § 1040; Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023)
14. Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 14. 3. 2003, sp. zn. 22 Cdo 89/2002 (dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz), učinil závěr, že v občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Aplikováno na daný případ pak měla žalobkyně povinnost tvrdit a prokázat své vlastnictví k předmětným nemovitostem a to, že jsou tyto nemovitosti žalovanými užívány, oproti tomu žalované v rámci své procesní obrany měly možnost tvrdit a prokázat, že k užívání předmětných nemovitostí mají oprávnění.
15. Žalobkyni se provedenými důkazy podařilo prokázat, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, jakož i to, že jsou předmětné nemovitosti užívány právě žalovanými. Vedle toho žalované zůstaly v řízení nečinné, nebyl tak ani tvrzen, natožpak prokázán právní důvod k užívání předmětných nemovitostí ze strany žalovaných. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že žalované předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně neoprávněně zadržují, a proto jim uložil povinnost tyto věci žalobkyni vydat, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když se jedná o lhůtu vycházející analogicky z § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů, jako je tomu v případě vyklizení bytu.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhradu nákladů řízení pak soud uložil žalovaným k úhradě každé jednou polovinou. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. adresa plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř., tj. k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím v uvedených lhůtách, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád) u soudního exekutora.