Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 79/2025-14

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného

o 36 921,14 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 999 Kč s 12 % zákonným úrokem z prodlení od 27. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 19 567,33 Kč s 12,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 17 641,89 Kč od 10. 9. 2024 do 26. 1. 2025, s 12,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 642,89 Kč od 27. 1. 2025 do zaplacení a v částce 354,81 Kč, zamítá.

III. Žalobkyni bude vrácen přeplatek soudního poplatku ve výši 478 Kč, z účtu Okresního soudu Plzeň-sever po právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 999 Kč s 12 % zákonným úrokem z prodlení od 27. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v částce 19 567,33 Kč s 12,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 17 641,89 Kč od 10. 9. 2024 do 26. 1. 2025, s 12,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 642,89 Kč od 27. 1. 2025 do zaplacení a v částce 354,81 Kč, zamítá.III. Žalobkyni bude vrácen přeplatek soudního poplatku ve výši 478 Kč, z účtu Okresního soudu Plzeň-sever po právní moci tohoto rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 921,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dneAnonymizovánodatum distančním způsobem prostřednictvím webových stránek a ověřovacího poplatku ze strany žalovaného ve výši 1 Kč na účet žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč, kdy úvěr ve výši 17 000 Kč byl vyplacen na bankovní účet žalovaného dne datum. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatky za sjednané doplňkové služby „Anonymizováno“ ve výši 109,80 Kč, „Anonymizováno“ ve výši 165 Kč a „Anonymizováno výši 28,80 Kč. Žalovaný na svůj dluh hradil pouze částečně, kdy z důvodu prodlení s denními úhradami žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru a po žalovaném tak uplatňuje nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a smluvní úrok ve výši 0,93 % denně. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle , (dále jen „“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil ho o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále též jen „smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení ve výši až 80 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za sjednané doplňkové služby „Anonymizováno“ ve výši 0,96 Kč denně, „Anonymizováno“ ve výši 3,66 Kč denně a „Anonymizováno“ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše, a to do dne 29. 10. 2025. Úroková sazba činila 0,933 % denně a RPSN 1538,23 %. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila ověřovací platbou ve výši 1 Kč, kterou žalovaný uhradil na účet žalobkyně ze svého bankovního účtu. Z přehledu bankovních transakcí žalobkyně je zřejmé, že částka 17 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne datum. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Předžalobní výzva na žalovanou částku byla žalovanému dle podacího lístku zaslána dne datum.

4. Podle , (dále jen „o. z.“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními , ale především s článkem 36y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

5. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Průměrná úroková míra, za kterou banky v září 2024 poskytovaly úvěry pro domácnosti na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let, činila podle veřejně dostupné databáze ČNB ARAD 8,92 % ročně. Ve světle shora citované judikatury však činí maximální přípustná smluvní úroková míra 26,76 % ročně, zatímco v posuzované věci činí úroková sazba 340,545 % ročně a RPSN 1538,23 %.

7. Jak bylo dále zjištěno ze smlouvy, vztah mezi stranami smlouvy byl značně nevyrovnaný. V této souvislosti je proto třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o. z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 16 999 Kč, tedy částku, která mu byla poskytnuta, poníženou o částku ve výši 1 Kč, kterou žalobkyni uhradil v rámci tzv. verifikační platby.

9. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o. z. mohla být předžalobní upomínka žalovanému doručena nejdříve třetí pracovní den od jejího odeslání, k čemuž došlo dne 20. 1. 2025, žalovaný se tak dostal do prodlení až dne 27. 1. 2025, tj. po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce jako celku.

10. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 478 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, když žalobkyně na soudním poplatku doposud uhradila 1 478 Kč.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

12. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.