Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 366/2024-31

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

pro 18 562 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 965 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 597 Kč, úroku z prodlení ve výši 162,09 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 562 Kč od 16. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 965 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 597 Kč, úroku z prodlení ve výši 162,09 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 562 Kč od 16. 10. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 562 Kč s tím, že žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu – www.kamali.cz) uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 19. 12. 2023, na jejímž základě žalobkyně dne 19. 12. 2023 žalovanému poskytla částku 15 000 Kč; žalovaný uvedenou částku (s poplatkem) způsobem stanoveným smlouvou nevrátil (zaplatil pouze částku 6 035 Kč). Vedle jistiny dluhu ve výši 12 500 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, úroků 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 300 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Žalovaný uhradil 19. 1. 2024 částku 1 481 Kč, dne 19. 2. 2024 částku 1 508 Kč, dne 19. 3. 2024 částku 1 508 Kč a dne 19. 4. 2024 částku 1 508 Kč (celkem 6 035 Kč). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle své metodiky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, že si od něj vyžádala informace o jeho příjmu (28 000 Kč), o jeho splátkách mimo splátek pro žalobkyni (15 536 Kč) a uvažovala s životním minimem žalovaného (4 470 Kč); dále zjistila příjem ostatních členů domácnosti (35 000 Kč), výdaje na bydlení (5 900 Kč) a uvedla životní minimum členů domácnosti (8 510 Kč); uvedená zjištění uvedla do tabulky výpočtů MLS v rámci podání žalobkyně z 10. 1. 2025 (rezervy pro splácení uvažovaného úvěru). Z Metodiky žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti vyplývalo, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti vychází z informací od klienta (a odpovídajících dostupných statistických údajů) a případné ověřování (výpisů z účtu či potvrzení o příjmu) provádí jen v případě pochybností. Žalobkyně se v metodice odvolávala na své know how a nízkou úvěrovou delikvenci (1,5 % všech schválených a uzavřených smluv). Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik z 15. 10. 2024 vyplývalo, že žalobkyně zjistila od žalovaného informaci o výši jeho příjmu (15 000 Kč) a výši příjmu ostatních členů domácnosti (35 000 Kč) a dále o splátkách jiným společnostem (4 250 Kč, což bylo v rozhoru s údaji uvedeným při výpočtu MLS a vyplývající z NRKI). V registrech ISIR, SOLUS a CRIBIS nebyly uvedeny údaje o žalovaném; registr NRKI poskytnutí úvěru podle závěrů žalobkyně nebránil.

4. Z úvěrové zprávy ohledně žalovaného (NRKI) vyplývalo, že žalovaný měl 10 existujících úvěrových obchodů v evidenci: a) úvěr 15 000 Kč se zůstatkem jistiny 3 155 Kč a bez dluhu, b) úvěr 15 000 Kč se zůstatkem jistiny 8 522 Kč a bez dluhu, c) úvěr 20 000 Kč se zůstatkem jistiny 13 672 Kč a bez dluhu, d) úvěr 30 000 Kč se zůstatkem jistiny 17 379 Kč a bez dluhu, e) úvěr 454 871 Kč se zůstatkem jistiny 345 893 Kč a bez dluhu, f) úvěr 7 000 Kč se zůstatkem jistiny 2 925 Kč a bez dluhu, g) úvěr 10 000 Kč se zůstatkem jistiny 6 882 Kč a bez dluhu, h) úvěr 70 000 Kč se zůstatkem jistiny 60 617 Kč a bez dluhu, i) úvěr 50 000 Kč se zůstatkem jistiny 50 000 Kč a bez dluhu, j) úvěr 100 000 Kč se zůstatkem jistiny 88 215 Kč a bez dluhu, k ) kontokorentní úvěr 5 000 Kč bez dluhu, l) revolvingový úvěr s limitem 9 000 Kč se zůstatkem jistiny 9 000 Kč. Výše splátek činily: 700 Kč + 500 Kč + 500 Kč + 800 Kč + 6 001 Kč + 300 Kč + 300 Kč + 924 Kč + 3 160 Kč + 2 000 Kč (celkem 15 185 Kč); kontokorent a revolving neměly uvedenou výši splátky.

5. Z předloženýchy nevyplývalo, že by byly předloženy potvrzení o příjmu (a jeho podmínkách) ohledně žalovaného, výpis z účtu nebo doklady o obvyklých nákladech na živobytí žalovaného.

6. Z úvěrové smlouvy z 19. 12. 2023 soud zjistil, že účastníci se dohodli na poskytnutí úvěru v částce 15 000 kč prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Účastníci sjednali poplatek za poskytnutí úvěru 495 Kč, splacení úvěru ve formě 24 splátek a poplatky za poskytnutí služeb i za porušení smluvních povinností (včetně smluvní pokuty). Účastníci ujednali právo žalobkyně na zesplatnění dluhu, pokud je dlužno dvě a více splátek, nebo jedna splátka po dobu delší tří měsíců. Před uzavření smlouvy byl žalovanému předložen Formulář pro standardní informace o předmětném spotřebitelském úvěru. Smlouva odkazovala na Sazebník poplatků, nákladů a sankcí (který byl též připojen).

7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně uhradila na účet uvedený žalovaným v úvěrové smlouvě částku 15 000 Kč dne 19. 12. 2023.

8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil první čtyři splátky úvěru (celkem uhradil částku 6 035 Kč). Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru z 24. 6. 2024 s knihou odeslané pošty z 25. 6. 2024) soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na existenci dluhu ve výši 4 616 Kč a nebezpečí zesplatnění. Z výzvy ke splacení celé půjčky z 9. 8. 2024 (s knihou odeslané pošty z 12. 8. 2024) soud zjistil, že žalobkyně rozhodla o splatnosti celého úvěru ve lhůtě do 14 dnů od vystavení výzvy.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 8. 9. 2024 (s knihou odeslané pošty z 9. 9. 2024) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu před podáním žaloby.

10. Soud uvedená dílčí skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle z. č. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle z. č. (dále jen „“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu dle z. č. (dále jen „o. z.“), žalobkyně jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, avšak nesplnila řádně své povinnosti dle , odst. 2 z. č. zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela pouze z informací od žalovaného, aniž by ověřovala poskytnuté informace kromě dvou úvěrových registrů (týkajících se dluhového zatížení žalovaného a jeho dluhové delikvence). Z registru NRKI vyplývalo sice, že žalovaný nedluží na splátkách (aktuálně) nic, ale splátkové zatížení bylo ve vztahu k výši deklarovaného (ale nedoloženého) příjmu vysoké. Navíc absolutní výše dluhů žalovaného (byť nesplatných) výrazně převyšovala roční příjem žalovaného. Žalovaný sice byl podle svých údajů v domácnosti s další osobou s vyšším příjmem, uvedené údaje (včetně vztahu žalovaného k této osobě) ověřeny nebyly. Nedostatečnost ověření úvěruschopnosti ostatně vyplynula i z toho, že žalovaný uhradil pouze čtyři splátky (z dvaceti čtyř), tedy 17 % plánovaných splátek. I z metodiky žalovaného vyplývá důraz na statistické údaje, aniž by bylo doceňováno, že statistické údaje nic o skutečných poměrech žalovaného říci nemohou. Protože ani příjem žalovaného nebyl nijak ověřen, o jeho fixních nákladech na živobytí nemluvě (s výjimkou nevypovídajícího životního minima žalovaného) a protože žalovaný byl výrazným způsobem zadlužen (byť v době poskytnutí úvěru nebyl zatím v prodlení se splácením), nelze postup žalobkyně (vycházející z modelování, nikoli z ověřování příjmů a výdajů žalované) považovat za dostačující (za splnění této povinnosti nelze považovat lustraci žalované v registrech). Úvěrová smlouva je tedy neplatná dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud provedl vypořádání částky žalobkyní poskytnuté a částky žalovanou zaplacené ( zákona o spotřebitelském úvěru) a uložil žalovanému uhradit rozdíl ve výši 8 965 Kč v zákonné pariční lhůtě, protože upomínání před podáním žaloby je třeba považovat za dostatečné vyrozumění o existenci dluhu a potřebě jeho úhradu řešit (což žalovaný evidentně ignoroval).

14. Nároky nad rámec nevrácené jistiny soud nepřiznal, protože s ohledem na neplatnost smlouvy na ně (podle zvláštního ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru) nemá nárok.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, ale žádné náklady řízení mu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.