Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 122/2023-49
Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 97 060,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za období prodlení od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši částka za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, za období prodlení od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, za období prodlení od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka (jistina úvěru částka, poplatky částka, poplatky za pojištění částka, náklady na vymáhání částka, smluvní pokuta částka) s příslušenstvím (kapitalizovaný úrok částka, úrok 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení 15 % z částky částka od datum do zaplacení), a to z titulu nesplaceného revolvingového úvěru poskytnutého žalobkyní žalované na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum. Sjednaný úvěrový rámec byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty, původně činil úvěrový limit částka, následně byl navýšen částka. Žalovaná se smlouvu zavázala splácet vyčerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala celkem částka a na poskytnutý úvěr uhradila částka. Žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a dopisem žalovanou vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaná však ničeho nezaplatila. Dle tvrzení žalobkyně ověřila žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované, kdy posoudila její příjmy a výdaje, nahlížela do externích úvěrových registrů (k tomu žalobkyně odkázala na svou metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a kartu klienta). Žalobkyně tak ve vztahu k žalované vycházela z toho, že žalovanou tvrzený příjem činil částka měsíčně a výdaje částka měsíčně. Žalobkyně dále upřesnila, že první čerpání úvěru bylo dohodnuto na účelovou koupi mobilního telefonu ve výši částka, kdy žalobkyně zaslala částku přímo prodejci, který následně předal telefon žalované; dne datum byl revolvingový úvěr navýšen na částka a dne datum na částka. Při navýšení úvěrového rámce na částka dne datum byl opětovně proveden výpočet úvěruschopnosti žalované s aktualizovanými daty; výsledek šetření v registru SOLUS a NRKI ohledně žalované byl hodnocen kladně – žalovaná neměla dle žalobkyně žádné dluhy po splatnosti. O dostatečném posouzení úvěruschopnosti pak dle žalobkyně svědčí rovněž to, že žalovaná úvěr řádně splácela v období od října 2017 do prosince 2022.
2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, k jednání soudu dne datum se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí předvolání k jednání bylo řádně doručeno. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
3. Z úvěrové smlouvy ze dne datum č. hodnota soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, předmětem smlouvy bylo poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru žalované s úvěrovým limitem částka, k čerpání úvěru měla být žalované poskytnuta platební karta. Měsíční splátka úvěru měla činit 4 % z dlužné částky, úrok měl činit 26,28 % ročně. Zároveň bylo sjednáno první čerpání úvěru na nákup zboží v ceně částka, kdy tuto částku měla žalovaná splatit 25 měsíčními splátkami po částka, pro toto účelové čerpání byl sjednán smluvní úrok 20,52 % ročně. Při uzavírání smlouvy ke svým poměrům žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v podnájmu a má základní vzdělání. Její měsíční čistý příjem měl činit částka, měla být zaměstnána u společnosti právnická osoba. Příjem ostatních členů domácnosti uveden nebyl, výdaje uvedeny nebyly žádné. Součástí smlouvy byly zákonné informace ke smlouvě a sazebník poplatků k datum (příloha č. hodnota smlouvy), pravidla programu Premia pro Datart kartu Premia a úvěrové podmínky žalobkyně IDDK117N platné od datum. Podle úvěrových podmínek mohla žalobkyně úvěr zesplatnit mimo jiné v případě, že bude žalovaná dlužit dvě a více splátek nebo nezaplatí jednu splátku déle než tři měsíce. Dodatky k této úvěrové smlouvě byl navyšován úvěrový rámec, první ze dne datum navýšil úvěrový limit na částku částka a druhý ze dne datum na částku částka.
4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – žalované ze dne datum soud zjistil, že v souvislosti s poskytnutím revolvingového úvěru žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v podnájmu, je bezdětná, zaměstnána s příjmem částka čistého měsíčně. Příjem ostatních členů domácnosti žalované měl být částka, měsíční výdaje domácnosti žalované částka. Úvěr měl být ze strany žalobkyně schválen datum. Z potvrzení je dále zřejmé, že byly činěny dotazy na registry (O2_CBL, O2_NCBL, SOLUS. NRKI, JAP_PUJCKA, TMOBILE), u některých je uvedena poznámka „bez odezvy“. Při navýšení úvěrového rámce na částku částka dne datum žalobkyně uváděla příjem částka čistého měsíčně, nově pak měla jednu vyživovací povinnost.
5. Z úvěrové karty žalované soud zjistil, že žalovaná měla sjednány také jiné úvěrové produkty, případně o jejich poskytnutí žádala. Konkrétně se jednalo o splátkové úvěry – dvě žádosti žalované byly odmítnuty (žádost ze dne datum o úvěr částka, žádost z datum o úvěr částka), tři splátkové úvěry měly být ukončeny (úvěr trvající od datum do datum ve výši částka se splátkou částka, druhý od datum do datum se splátkou částka, třetí úvěr z datum ve výši částka se splátkou částka týdně, kdy žalovaná měla dlužit devět splátek). Dále byly žalované poskytnuty nesplátkové úvěry - existující kontokorentní úvěr s limitem částka, ukončený kontokorentní úvěr z datum, ukončený datum. Žalovaná měla využívat kreditní karty (jako jedna z nich byla uváděna kreditní karta s limitem částka od datum – jednalo se o předmětný revolvingový úvěr sjednaný mezi účastníky na základě smlouvy o úvěru ze dne datum).
6. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala a nepravidelně splácela, poprvé čerpala částka dne datum, k poslednímu čerpání a splátce došlo datum. Celkem žalovaná vyčerpala částka a uhradila částka.
7. Z výzvy žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši částka, zaplatit ji měla do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. od datum. Dle poštovního podacího archu byla výzva žalované odeslána datum.
8. Předžalobní výzva ze dne datum byla žalované zaslána dle poštovního podacího archu dne datum.
9. Pokud pak žalobkyně předložila k důkazu metodický výklad žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti klienta, pak z tohoto důkazu nebylo možné pro toto řízení učinit žádná konkrétní skutková zjištění, neboť se jednalo o obecné vysvětlení žalobkyně, jak při posuzování úvěruschopnosti obvykle postupuje. Uvedená listina se netýkala toto, jak postupovala žalobkyně v daném případě, tedy jaké úkony učinila pro posouzení úvěruschopnosti žalované, k jakým zjištěním dospěla a jak je hodnotila. Soud proto blíže k tomuto důkazu nepřihlížel.
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne datum se žalobkyní úvěrovou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem částka, který byl dne datum navýšen na částka a dne datum na částka. Žalovaná revolvingový úvěr průběžně čerpala a nepravidelně splácela, přičemž splacené částky opětovně čerpala – celkem vyčerpala částku částka (úvěr naposledy čerpala datum) a splatila částka. Pro neplnění podmínek sjednaných pro splácení úvěru ze strany žalované žalobkyně úvěr zesplatnila a dne datum vyzvala žalovanou k úhradě dluhu - dle výzvy měla žalovaná úvěr zaplatit ve lhůtě 14 dní od sepsání výzvy, tj. do datum. Žalovaná po zesplatnění úvěru na svůj dluh ničeho neuhradila. V souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru dne datum žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, bydlí v podnájmu a má základní vzdělání; příjem žalobkyně ze zaměstnání měl činit částka čistého měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti a výdaje (osobní, domácnosti) žalovaná neuvedla. Dle následně doplněných informací v souvislosti s navýšením úvěrového rámce dne datum žalovaná uvedla, že její příjem ze zaměstnání činí částka čistého měsíčně, má nově jednu vyživovací povinnost, příjem ostatních členů její domácnosti měl činit částka, výdaje její domácnosti pak měly být částka měsíčně. Žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru dne datum činila k osobě žalované dotazy na registry, přičemž např. u registru NRKI byla uvedena poznámka „bez odezvy“. V průběhu trvání revolvingového úvěru, zejména v době navyšování úvěrového rámce z částky částka dne datum na částka, a dne datum na částka, měla žalovaná sjednány také jiné úvěrové produkty, případně o jejich poskytnutí žádala. Konkrétně se jednalo o dvě žádosti žalované o splátkový úvěr, které byly odmítnuty - žádost ze dne datum o úvěr částka, žádost z datum o úvěr částka, dále byly žalované poskytnuty tři splátkové úvěry, a to v období od datum do datum úvěr ve výši částka se splátkou částka, splátkový úvěr v období od datum do datum se splátkou částka a splátkový úvěr z datum ve výši částka se splátkou částka týdně – ve vztahu k tomuto úvěru měla žalovaná dlužit devět splátek. Dále byly žalované poskytnuty dva nesplátkové úvěry, a to kontokorentní úvěr s limitem částka, další pak v období od datum do datum. Žalovaná měla využívat kreditní karty.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. ke dni datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Na základě zjištěného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla spotřebitelský úvěr žalované po náležitém posouzení její úvěruschopnosti. Touto otázkou je přitom soud povinen se zabývat z úřední činnosti, jak již bylo opakovaně judikováno - lze odkázat zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, a Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž Ústavní soud mimo jiné uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit; uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková; nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
20. Žalobkyně při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr vycházela pouze z neúplných tvrzení žalované, které nijak neověřovala, přičemž při navýšení úvěrového rámce z částka na částka opětovné posouzení úvěruschopnosti neprovedla vůbec, a při navýšení na částku částka jej provedla opět pouze formálně, na základě neúplných informací sdělených žalovanou. Žalobkyní provedené posouzení úvěruschopnosti žalované bylo provedeno formalisticky a čistě účelově tak, aby úvěr mohl být žalované poskytnut, resp. následně navýšen. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované o jejím příjmu ze zaměstnání, neměla ani ve formě tvrzení informace o výdajích žalované a její domácnosti, o tom, s kým žalovaná sdílí domácnost, jaký je příjem těchto dalších osob a jaké jsou jejich výdaje. Navíc si pak žalobkyně takto zcela nedostatečné údaje sdělené žalovanou nijak neověřila - žalobkyně neměla k dispozici žádné výpisy z účtu žalované, potvrzení od zaměstnavatele, pracovní smlouvu nebo výplatní pásky. Žalobkyně nijak nezjišťovala výdaje žalované, nezajímala se o to, zda žalovaná hradí nějaké pravidelné splátky jiných úvěrů nebo půjček, jaké má výdaje v souvislosti s bydlením a placením energií, a to zejména za situace, kdy měla žalovaná bydlet v podnájmu. Zcela nedoložen zůstal i příjem žalované, jakožto jediný možný zdroj splácen úvěru, žalobkyně neměla ani informace o tom, jak dlouho v daném zaměstnání žalovaná pracuje, zda má pracovní poměr sjednán na dobu určitou nebo neurčitou, případně zda není ve výpovědní době. Žalobkyně rovněž nijak nezjišťovala a neověřovala, zda bude žalovaná disponovat dostatečnými finančními prostředky pro splácení poskytnutého úvěru. Proto nelze postup žalobkyně hodnotit jako náležité, odborně provedené posouzení úvěruschopnosti žalované.
21. V daném případě žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem částka, resp. částka, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a formalisticky. V posuzované věci tak žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost zjišťovat informace o příjmech a výdajích žalované, které zahrnují zejména výdaje na bydlení, pravidelné měsíční výdaje na provoz domácnosti, úhradu sjednaných služeb, včetně stávajících závazků vůči třetím osobám, a to za účelem získání objektivního obrazu o její komplexní finanční situaci. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované v době před poskytnutím úvěru pak nemůže být zhojeno ani tím, že po určitou dobu žalovaná splátky úvěru hradila (a to navíc nepravidelně). V daném případě soud poskytl žalobkyni při prvním jednání ve věci poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že je třeba doplnit tvrzení a prokázat, zda a jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru a před navýšením úvěrového rámce posouzena, žalobkyně nicméně ani po takto poskytnutém poučení žádná další skutková tvrzení nedoplnila a nenavrhla ani žádné další důkazy (resp. žalobkyně uvedla, že nic dalšího k této otázce k dispozici nemá). Žalobkyně tak v daném případě neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že skutečně náležitě odborně posoudila úvěruschopnost žalované.
22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou. Žalované proto vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru (dle § 2993 o. z. v případě plnění na neplatný závazek jsou strany povinny si vrátit, co si navzájem plnily). Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši částka, přičemž žalovaná žalobkyni uhradila splátky v celkovém součtu částka. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu ve výši částka z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky částka, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši částka za období prodlení od datum do datum (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka) a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Pokud jde o počátek prodlení žalované, pak soud vycházel z toho, že žalované byla výzva žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne datum odeslána datum, přičemž ve smyslu § 573 o. z. se má za doručenou dne datum. Podle výzvy pak měla žalovaná dlužnou částku uhradit ve lhůtě 14 dnů od jejího sepsání, tj. do datum, a pokud tak žalovaná neučinila, je od datum v prodlení; žalobkyně tak požadovala zákonný úrok z prodlení od správného dne a ve správné výši (povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
23. Ve zbývajícím rozsahu, tedy ohledně částky částka, smluvního úroku ve výši částka, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši částka za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Bylo totiž prokázáno, že mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a proto žalobkyni nemohlo být přiznáno právo na zaplacení takto neplatně sjednaných poplatků, úroků a smluvních pokut.
24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a její neúspěch byly přibližně srovnatelné (žalobkyně byla úspěšná přibližně s polovinou uplatněného nároku).
25. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.