Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 429/2024-68

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 114 063,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 892,55 Kč, jejíž splatnost se stanoví na třicátý den od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 21 171,33 Kč spolu s příslušenstvím ve formě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 459,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18 750 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 900 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 30 % ročně z částky 100 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit 62 % nákladů řízení žalobkyně v částce 18 481,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 892,55 Kč, jejíž splatnost se stanoví na třicátý den od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 21 171,33 Kč spolu s příslušenstvím ve formě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 459,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18 750 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 900 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 30 % ročně z částky 100 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit 62 % nákladů řízení žalobkyně v částce 18 481,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně), a žalovaným byla dne 20. 12. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 5593248, na základě které byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat bezúčelový úvěr až výše 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit v měsíčních platbách spolu s příslušenstvím. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však neplnil smluvní podmínky řádně a včas, načež právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 18. 6. 2023 zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 10 865,15 Kč, přičemž celkem načerpal částku 103 757,70 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 , což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil, ač byl i předžalobně upomenut.

2. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalovaného a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě interních databází a externích registrů a dále na základě podkladů získaných od žalovaného, zejména pak z doloženého výpisu z bankovního účtu žalovaného nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu žalovaného, přičemž právní předchůdce žalobkyně zkoumal a vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného za období od 1. 6. 2022 do 16. 12. 2022, přičemž shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil, z jednání se neomluvil, soud proto postupoval podle , (dále jen „ “), když jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

5. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 12. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat bezúčelový úvěr až výše 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit formou měsíčních splátek spolu s příslušenstvím, přičemž celkem měl žalovaný uhradit částku 124 693,42 Kč (osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, přičemž dospěl k závěru o úvěruschopnosti žalovaného (občanský průkaz žalovaného, přehled plateb na účtu, přehled výdajů na účtu). Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr načerpal částku 103 757,70 Kč a na tuto částku uhradil pouze 10 865,15 Kč (historie čerpání a splácení úvěru, potvrzení o provedené transakci ze dne 20. 12. 2022, potvrzení o provedené transakci ze dne 23. 1. 2023, potvrzení o provedené transakci ze dne 25. 1. 2023, potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 2. 2023). Právní předchůdce žalobkyně vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nehradil sjednané platby řádně a včas, jej vyzýval ke splácení (výzva před zesplatněním dluhu ze dne 14. 5. 2023). Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně dne 29. 1. 2024 uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně), což bylo žalovanému písemně oznámeno (oznámení právního předchůdce žalobkyně a postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 včetně podacího lístku). Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky (výzva k plnění ze dne 30. 4. 2024 včetně podacího archu).

6. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě uzavřené smlouvy celkem částku 103 757,70 Kč, kterou měl žalovaný dle smlouvy vrátit spolu s příslušenstvím, kdy žalovaný celkem uhradil částku 10 865,15 Kč. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována tak, aby právní předchůdce žalobkyně mohl učinit závěr o úvěruschopnosti žalovaného, kdy sice právní předchůdce žalobkyně prověřoval příjmy a výdaje žalovaného, nicméně na základě těchto zjištění měl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnuté prostředky splácet.

7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu a a násl. o. z.

8. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z.

15. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

16. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. ).

17. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do částky 92 892,55 Kč.

19. Právní předchůdce žalobkyně nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, neboť sice ověřoval příjmy a výdaje žalovaného, kdy mu žalovaný doložil přehled transakcí na svém účtu za posledních 6 měsíců před poskytnutím finančních prostředků, nicméně na základě svých zjištění dospěl oproti soudu k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud z přehledu transakcí žalovaného na účtu zjistil, že jeho příjem plynoucí ze zaměstnání, což je jediný příjem, který dle soudu lze vzít v potaz, kdy v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný měl ještě jiný pravidelný druh příjmu (např. z podnikání či pronájmu), činil v průměru za poslední 3 měsíce před poskytnutím finančních prostředků ze strany žalobkyně částku cca 40 145 Kč (za prosinec 2022 částka 46 630 Kč, za listopad 2022 částka 33 263 Kč a za říjen 2022 částka 40 541 Kč). Soud pak do příjmu žalovaného nezapočítával další poskytnuté zápůjčky, úvěry či prostředky ze sázek. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného za období 3 měsíců předcházejících poskytnutí finančních prostředků ze strany právního předchůdce žalobkyně pak soud zjistil, že žalovaný měl za měsíc prosinec 2022 výdaje v celkové výši cca 124 000 Kč, za měsíc listopad 2022 ve výši cca 168 000 Kč a za měsíc říjen 2022 ve výši cca 92 000 Kč. Soud dále zjistil, že většinové položky na účtu žalovaného tvořily transakce žalovaného společnosti právnická osoba. či právnická osoba., tedy sázky, a žalovanému byly mimo výher z těchto sázek na účet vyplaceny také další zápůjčky, úvěry, a to například v měsíci prosinec 2022 úvěry v celkové výši 43 000 Kč či v listopadu 2022 v celkové výši 73 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že ani za 1 měsíc doložených transakcí na účtu žalovaného žalovaný nedisponoval finančními prostředky tak, aby jeho příjmy převyšovaly jeho náklady, minimálně pak aby byly příjmy a náklady v podobné výši, soud nedospěl k závěru, že by právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně tak sice příjmy a výdaje žalovaného zkoumal, nicméně dle soudu měl mít důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž dané rozhodně nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, které žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

21. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaný je tedy povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku 103 757,70 Kč, přičemž žalovaný na tuto částku uhradil pouze 10 865,15 Kč.

22. Dle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Částku 92 892,55 Kč soud uložil žalovanému zaplatit se splatností k 30. dni od právní moci rozsudku, a to vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný v řízení nebyl nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost, soudu tak ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyl schopen splnit svůj závazek vůči žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru, že doba 30 dnů plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalovaného je zcela přiměřená možnostem žalovaného.

23. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle odst. l za použití , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud tak přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, právo na náhradu nákladů řízení v částce 18 481,60 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 036 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 5 700 Kč za každý ze tří a půl úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby a účast na jednání dne 29. 1. 2025) dle ve spojení s a a 2 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „ “), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Úspěch žalobkyně s ohledem na výši žalované částky činí zaokrouhleně 81 %, neúspěch 19 %, odečtením úspěchu žalobkyně od jejího neúspěchu činí rozdíl 62 %, tedy z částky 29 809 Kč se jedná o částku 18 481,60 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal náklady za úkony vyjádření ze dne 26. 9. 2024 a dne 24. 10. 2024, kdy nehledě na skutečnost, že žalobkyně v těchto podáních prakticky pouze odkázala soud ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného na přiložené důkazy, tato tvrzení, resp. doložené důkazní prostředky, měla být již součástí samotné žaloby. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle odst. l věta prvá , ve smyslu je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.