Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 14/2025-43

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 43 291,58 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. č. účtu (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 11,9 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka počínaje únorem 2018. Jelikož žalovaný řádně úvěr nehradil, přistoupila žalobkyně ke dni datum k zesplatnění úvěru. Dlužná částka činila částka a sestává z jistiny ve výši částka, z řádného úroku ve výši částka, z úroku z prodlení ve výši částka a z poplatků ve výši částka. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 11,9 % ročně (RPSN 13,11 %) splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných 15. dne každého kalendářního měsíce. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu (viz Smlouva na č. l. 9).

4. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z příjmu ve výši částka a výdajů ve výši částka stanovených dle aktuálních údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení (viz posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 27). Žalovaný dále uvedl, že nehradí žádné jiné splátky, žalobkyně pak dotazem do CBB zjistila, že žalovaný má u ní kontokorentní úvěr s limitem částka a orientační splátkou částka, který mu byl poskytnut dne datum (viz posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 27). Žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného za měsíce 7 – 12/2017, ze kterého vyplývá, že v měsíci 7/2017 činil počáteční zůstatek částka a konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka, v měsíci 8/2017 činil konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka, v měsíci 9/2017 činil konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka, v měsíci 10/2017 činil konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka a v měsíci 12/2017 činil konečný zůstatek -částka, na účet přišlo částka a odešlo částka. Z výpisu dále vyplývá, že žalovaný měl za uvedené období průměrný příjem od společnosti právnická osoba částka (částka + částka + částka + částka + částka) (viz výpis z účtu na č. l. 20 - 25).

5. Dne datum poskytla žalobkyně žalovanému na osobní účet částku částka (viz výpis z účtu na č. l. 19 p. v.). Od tohoto data žalovaný průběžně splácel až do datum, přičemž celkem uhradil částka (viz podklady pre sudne konanie na č. l. 15, zoznam splátok úveru, spl. pohľadávok na č. l. 28). Následně již ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou výzvu ze dne datum (viz výzva k zaplacení před podáním žaloby na č. l. 14).

6. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

8. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně coby úvěrující a žalovaný coby úvěrovaný uzavřeli datum smlouvu o úvěru ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje Žalovaný uvedl, že jeho pravidelný měsíční příjem činí částka, což žalobkyně ověřila výpisem z účtu za měsíce 7 – 12/2017, ze kterého vyplývá průměrný příjem žalovaného o něco vyšší, a to částka. Co se však týče výdajové stránky, má soud za to, že řádně zkoumána nebyla. Žalobkyně výdaje žalovaného jen odhadovala, a to na základě životního minima a normativních nákladů na bydlení v celkové výši částka. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, neboť při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o výdajích ve výši částka na bydlení, jídlo, volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. V posuzovaném případě porušení povinností žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je tedy dána již tím, že si údaje o nákladech od žalovaného neobstarala a kalkulovala pouze s výší životního minima, a normativních nákladů na bydlení. Za zásadní pochybení lze shledat také to, že žalobkyně počítala pouze s výší životního minima, aniž by tuto porovnala s výdaji vyplývajícími z výpisu z bankovního účtu, který měla k dispozici. Z uvedeného výpisu je totiž patrné, že průměrné měsíční výdaje žalovaného za měsíce 7 – 12/2017 činily částka (k tomu viz bod 4 odůvodnění) a převyšovaly tak zjištěný průměrný měsíční příjem z téhož období. Soud vzhledem k uvedenému shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným a vzhledem k absenci finančních prostředků na účtu žalovaného a výdajům, které přesahovaly výši příjmu žalovaného bylo nadto před uzavřením Smlouvy zřejmé, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet.

10. Byť ve znění účinném do datum naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

11. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s dlužnou částkou poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

12. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.

13. Žalovaný obdržel od Společnosti v případě Smlouvy částka náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný poskytl Společnosti celkově částku částka, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení, které tak bylo zcela uhrazeno.

14. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok I).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.