Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 312/2024-73
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 18.662 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12.763 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 5.899 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 135,75 Kč, se zákonný úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18.662 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 540 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12.763 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 5.899 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 135,75 Kč, se zákonný úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18.662 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 540 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 25. 6. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 18.662 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované, a žalovaná se zavázala tyto společně se sjednaným příslušenstvím spočívajícím v úrocích a poplatcích splatit do 30 dnů od jejich poskytnutí. Žalovaná na dluhu z úvěru uhradila pouze částku 2.237 Kč. Žalobkyně proto požadovala po žalované úhradu částky 18.662 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 14.999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ ve výši 734 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 735 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 900 Kč. Žalovaná po zaslání předžalobní výzvy ze dne 30. 10. 2023 na dluhu neuhradila ničeho dalšího.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala pasivní.
3. Ve věci se konalo dne 18. 2. 2025 jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání doručeno dne 23. 1. 2025. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého právního zástupce omluvila podáním ze dne 11. 2. 2025. Soud proto za splnění podmínek ve smyslu § § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:
- Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku platného od 4. 1. 2019 a z úvěrové smlouvy ze dne datum, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15.000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu a žalovaná se zavázala uhradit tuto částku včetně poplatku ve výši 495 Kč do 29. 11. 2023.
- Z posouzení úvěruschopnosti klienta, fotografie občanského průkazu a potvrzení o provedení ověření bonity klienta, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované vyhledáním žalované v systémech ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS a na základě jí poskytnutých údajích o příjmech a výdajích její domácnosti.
- Z výpisu čerpání, splátek a úhrad, že žalovaná na dluhu uhradila částku 2.237 Kč.
- Z opisu výpisu proplacení smlouvy, z platby na účet, z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy mBank, a.s. že žalovaná obdržela od žalobkyně dne datum částku 15.000 Kč na bankovní účet č. č. účtu, jehož byla jediným majitelem a disponentem.
- Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum včetně poštovního podacího archu, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu, jehož je žalovaná jediným vlastníkem a disponentem, a žalovaná se zavázala tyto vrátit společně se sjednaným poplatkem ve výši 495 Kč do 29. 11. 2023. Žalovaná se však dostala s úhradou úvěru do prodlení, na dluhu uhradila částku 2.237 Kč. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě jí vyplněných údajů o její domácnosti a na základě vyhledání žalované v různých ekonomických databázích.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Závazek žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 15.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že splnila tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázala, když pouze tvrzení, že došlo ke zkoumání úvěruschopnosti prostřednictvím registrů ISIR, SOLUS, CRIBIS a NRKI a na základě údajů poskytnutých žalovanou o příjmech a výdajích domácnosti, které již nebyly nijak ověřovány, nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Zejména z předložených listinných důkazů nebylo zjištěno, zda žalobkyně ověřovala uvedené příjmy žalované a výdaje její domácnosti, nebo se bez dalšího spolehla na správnost uvedených údajů žadatele o spotřebitelský úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o.s.ř., nicméně žalobkyně se o tuto možnost připravila svou neúčastí na jednání. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož žalobkyně poskytla žalované peněžité prostředky ve výši 15.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
8. S ohledem na skutečnost, že žalované byly žalobkyní poskytnuty prostředky ve výši 15.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovanou nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Žalovaná na dluhu do podání žaloby uhradila částku 2.237 Kč. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovanou k zaplacení částky 12.763 Kč coby plnění, které žalovaná od žalobkyně převzala, ale dosud neposkytla zpět. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. (výrok I.)
9. S ohledem na argumentaci výše soud ve zbytku žalobkyní požadovaného předmětu řízení a příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl. (výrok II.)
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 540 Kč, přičemž tato částka představuje 23,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,99 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,01 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18.662 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. (výrok III.)
11. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.