Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 300/2024-41

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 97 898,07 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 67 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 67 000 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 13.6.2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 30 898,07 Kč, úrok ve výši 29,25% p.a. z částky 67 000 Kč od 26.9.2023 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 78 525,18 Kč od 6.10.2023 do 12.6.2024 a z částky 11 525,18 Kč od 13.6.2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 547,80 Kč k rukám tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménemdo 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 67 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 67 000 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 13.6.2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 30 898,07 Kč, úrok ve výši 29,25% p.a. z částky 67 000 Kč od 26.9.2023 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 78 525,18 Kč od 6.10.2023 do 12.6.2024 a z částky 11 525,18 Kč od 13.6.2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 547,80 Kč k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 97 898,07 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., a žalovaným došlo dne 29.6.2023 k uzavření Smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 67 000 Kč (dále jen „jistina“), a to dne 29.6.2023 bezhotovostním převodem na účet, který žalovaný označil ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutou jistinou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úroky s pevnou sazbou na celou dobu splácení úvěru. Celkovou částku jistiny, úroků a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 48měsíčních splátkách po 4 140 Kč, počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobce tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 25.9.2023 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 79 923,18 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 26.9.2023 má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 29,25 % ročně (na základě uvážení žalobce v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny 67 000 Kč až do jejího zaplacení. V důsledku zesplatnění úvěru a jeho nezaplacení byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 78 525,18 Kč (odpovídající v souladu s ujednáním v čl. 6. části B) Smlouvy součtu dlužné jistiny a dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění) za každý den prodlení. Od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 6.10.2023 pak žalobce uplatňuje v souladu s ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 78 525,18 Kč (odpovídající v souladu s ujednáním v čl. 6. části B) Smlouvy součtu dlužné jistiny a dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění) do zaplacení. Právní předchůdce žalobce převedl dne 29.6.2023, s účinností od 3.4.2024, pohledávku na žalobce, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na pohledávku od uzavření smlouvy do jejího postoupení ničeho neuhradil, stejně tak ani v období od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby. Žalobce tak požaduje dlužnou jistinu ve výši 67 000 Kč, dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 11 525,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 19 372,89 Kč – vyčíslené ke dni 16.5.2024 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 0,1 % denně, úroky z úvěru od 26.9.2023 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení od 6.10.2023 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce posuzoval před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet, když žalovaný předložil právnímu předchůdci žalobce osobní doklady, doklady ověřující příjmy a výdaje, právní předchůdce si vyžádal informace z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR).

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce souhlasil s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 28.11.2024 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalovanému předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Smlouvou o úvěru č. hodnota, dokladem o vyplacení úvěru, Oznámením o zesplatnění ze dne 25.9.2023, Transakční historií, předžalobní výzvou ze dne 28.5.2024 spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba. a žalovaný uzavřeli dne 25.9.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 67 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově bezhotovostním převodem na účet označený žalovaným ve Smlouvě dne 26.9.2023. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 4 140 Kč, tedy celkem částku 198 720 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 67 000 Kč a pevnými úroky ve výši 69,10 % p.a., RPSN ve výši 95,78 %. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, na poskytnutý úvěr neprovedl byť jedinou úhradu. Žalovaný byl vyzván ke splacení celé pohledávky ve výši 79 923 Kč, když se ocitl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů a došlo tak tímto 65 dnem k okamžitému zesplatnění úvěru i s příslušenstvím (část B, bod 6, odst. 6.3 Smlouvy). Z hodnocení klienta k této smlouvě plyne, že žalovaný uvedl, že je svobodný, zaměstnán na dobu neurčitou, jeho čisté příjmy činí 15 500 Kč, měsíční výdaje žadatele byly uvedeny částky ve výši 4 260 Kč jako životní minimum, ve výši 3 915 Kč na bydlení (nájemné inkaso), dále nebyly uvedeny žádné splátky z úvěrů, zápůjček, leasingu, výživného, hypotéky, ani žádné splátky u právního předchůdce žalobce. Žalovanému byla žalobcem zaslána předžalobní výzva, kde žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení do 12.6.2024.

5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2023, spolu se Společným prohlášením smluvních stran ze dne 3.4.2024, se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 16.4.2024.

6. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 67 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 67 000 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 13.6.2024 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaný obdržel úvěr ve výši 67 000 Kč, který se s úroky a poplatky zavázal zaplatit v 48 pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil – úvěr byl poskytnut dne 29.6.2023, žalovaný nebyl schopen uhradit po poskytnutí úvěru řádně ani první splátku. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru a žalovaný nebyl schopen uhradit ani první splátku, a to ani částečně, právní předchůdce žalobce dokonce akceptoval i to, že jediným měsíčním výdajem žalovaného jsou částky 4 860 Kč + 3 915 Kč – nijak neověřil faktické výdaje žalovaného ani jeho způsob nakládání s finančními prostředky, spokojil se pouze s výpisy z NRKI, SOLUS, a ISIR, doložení příchozí mzdy, faktických nákladů na bydlení, výpis z účtu žalovaného nepožadoval, potom posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zjevně právním předchůdcem žalobce nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru.

14. Lze odkázat i na předchozí právní úpravu, kdy primárním cílem § 9 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 30.11.2016) je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. byla do zákona o spotřebitelském úvěru doplněna poslední věta, podle níž smí věřitel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Současně byla zavedena soukromoprávní sankce pro případ porušení této povinnosti v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jak uvádí důvodová zpráva k , doplnění této věty představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je vždy třeba brát v potaz pouze ekonomickou možnost spotřebitele spotřebitelský úvěr řádně splatit sjednanými splátkami.

15. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v a by (zejména vzhledem k druhé větě ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. , jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

16. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 67 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 67 000 Kč, když žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatil. Žalovaný neprokázal, že by bezdůvodné obohacení vydal, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku ze shora uvedených důvodu žalobu zamítnout. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění do 12.6.2024 (viz. dopis ze dne 28.5.2024), tento se dostal do prodlení nejdříve dnem 13.6.2024, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. od 13.6.2024 do zaplacení a nikoliv dříve. soud proto i nárok na příslušenství žalované částky před datem 13.6.2024 jako nedůvodný zamítl.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s , neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, měl ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části, tj. části příslušenství. Náklady řízení pak představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 916 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle , v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně ( citované vyhlášky) částku 5 020 Kč. Za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby dle , d/, , v pozdějším znění ) činí odměna advokáta celkem 15 060 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 300 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně ( citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. dále náhrada za DPH ve výši 21%. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 36,80 % z celku (úspěch žalobce činí 68,40 % - úspěch žalovaného 31,60 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 8 547,80 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.