Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 13/2021-55

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 7.900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.900 Kč od 6. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.900 Kč od 1. 7. 2020 do 5. 7. 2020, a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7.900 Kč od 6. 7. 2020 do zaplacení, s e žaloba z a m í t á .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 7.534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.900 Kč od 6. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.900 Kč od 1. 7. 2020 do 5. 7. 2020, a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7.900 Kč od 6. 7. 2020 do zaplacení, s e žaloba z a m í t á .III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 7.534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou podepsanému soudu dne 13. 1. 2021 (ve znění doplnění ze dne 2. 2. 2021) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 7.900 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.900 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že s žalovaným uzavřel dne datum „Dohodu o spolubydlení“ a že mu žalovaný dluží „úhradu za spolubydlení“ za měsíc červenec 2020, která byla splatná dne 30. 6. 2020. Z doplněných žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaný měl od žalobce k dispozici k výlučnému užívání jeden pokoj a dále s ostatními spolubydlící v bytě užíval vybavenou kuchyň, vybavenou koupelnu a 3 toalety. Žalobce současně tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný.

3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. , („“) na základě předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Soud usnesením ze dne 4. 2. 2021, č.j. spisová značka vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníkům se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud přistoupil k rozhodnutí věci bez nařízení jednání i za situace, kdy žalobu částečně zamítal, neboť tak nečinil pro neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního a nebylo proto na místě žalobci poskytovat poučení ve smyslu ust. , 3 a za tím účelem nařizovat jednání.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. ): Žalobce a žalovaný dne 23. 3. 2020 písemně ujednali, že žalobce přenechá žalovanému k dočasnému užívání byt v Anonymizováno nadzemním podlaží domu na ulici adresa, a to tak, že žalovanému byl k dočasnému výlučnému užívání přenechán jeden samostatný pokoj, společně s ostatními obyvateli mohl užívat sdílenou kuchyň, koupelnu a toalety. Strany smlouvy ujednaly výši úhradu za dočasné přenechání shora vymezeného předmětu užívání, a to na částku 7.900 Kč měsíčně, přičemž co do splatnosti smluvní strany ujednaly, že úhrada musí být připsána na bankovní účet žalobce nejpozději do konce předcházejícího měsíce. Smluvní strany (mimo jiné) prohlásily, že žalovanému smlouvou nevzniká k bytu „žádný jiný právní vztah“. Žalobce žalovaného upomínal o zaplacení úhrady za červenec 2020 ve výši 7.900 Kč, žalovaný opakovaně přislíbil, že dluh zaplatí. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci zaplatil dluh ve výši 7.900 Kč, a to ani poté, co byl upomenut zástupcem žalobce výzvou ze dne 18. 8. 2020, pod výstrahou zahájení soudního sporu.

5. Podle ust. („o. z.“), zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

6. Podle ust. § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější.

7. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. nař. vl. č. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 7. 2020, činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz).

8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do jistiny a co do převažující části uplatněného příslušenství. Mezi žalobcem a žalovaným došlo ve smyslu ust. § 2235 odst. 1 o. z. k uzavření smlouvy o nájmu bytu, z níž žalovanému plynulo právo dočasně a za úplatu užívat prostory vymezené dle dohody stran, přičemž v řízení nebylo zjištěno (žalobce ani netvrdil), že by se mělo jednat o přenechání předmětu nájmu za účelem rekreace či za jiným zjevně krátkodobým účelem či za účelem provozování podnikatelské činnosti. S ohledem na naplnění zákonných znaků nájmu bytu je nerozhodné, že účastníci smlouvu pojmenovali jako „Dohoda o spolubydlení“ a v této proklamovali, že žalovanému nevzniká k bytu žádný jiný právní vztah. Nájemné bylo ujednáno na 7.900 Kč měsíčně, nicméně v části, kde účastníci ujednali splatnost nájemného do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí, se jejich ujednání příčí ust. § 2251 odst. 1 o. z. a soud k němu nemohl s ohledem na ust. § 2235 odst. 1 o. z. přihlédnout (ujednáním ve smlouvě bylo možné splatnost prodloužit (arg. "nebyl-li ujednán den pozdější"), lhůtu však nebylo možné zkrátit). Žalovaný však dle obsahu spisu s úhradou prodlévá (nezaplatil do dne vyhlášení tohoto rozhodnutí nájemné za červenec 2020 ve výši 7.900 Kč), žalobci proto náleží jak dlužné nájemné, tak úrok z prodlení (ust. §§ 1968, 1970 o. z.), ten však až ode dne následujícího po dni, který mohl být ujednán jako den splatnosti (tj. den 5. 7. 2020). Další revizi žalobního žádání musel soud provést s ohledem na to, že sazba zákonného úroku z prodlení nečiní 10 % ročně, jak se nesprávně domníval žalobce, ale toliko 8,25 % ročně (k tomu podrobněji shora). S ohledem na shora uvedené tak musela být žaloba zamítnuta v části, kde se žalobce domáhal úroku z prodlení v sazbě 10 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 5. 7. 2020, a dále v části, kde se žalobce domáhal úroku z prodlení v sazbě 1,75 % ročně za dobu od 6. 7. 2020 do zaplacení (rozdíl mezi žalobcem požadovanou sazbou ve výši 10 % ročně a zákonnou sazbou úroku z prodlení ve výši 8,25 %). Pro úplnost soud dodává, že byť žalobce soudu předložily, které zahrnovaly i nedatované a nepodepsané potvrzení o úspěšném bankovním zúčtování odchozí úhrady ve výši 7.900 Kč dne 30. 6. 2020 (č. l. 7 verte), z provedeného dokazování (z přehledu e-mailové komunikace účastníků na č. l. 7 až 9) vyplynulo, že žalovaný později, konkrétně dne 13. 7. 2020, svým vyjádřením nezpochybnil výtku žalobce směřující k tomu, že k připsání finančních prostředků na bankovní účet žalobce ve skutečnosti nedošlo.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení v převažující části úspěšný (a jeho neúspěch spočíval toliko v zamítnutí části nárokovaného příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.534 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a . , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.900 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle , 4 a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč. Za doplnění žaloby nebyla žalobci přiznána odměna zástupce žalobce a paušální náhrada hotových výdajů, neboť zástupce žalobce tímto podáním reagoval na výzvu soudu směřující k odstranění nedostatku žalobních tvrzení (tedy tvrzení, která měla být zahrnuta do žaloby, za níž byla jak odměna, tak paušální náhrada hotových výdajů soudem přiznána). Naopak nebylo na místě dle přesvědčení soudu krátit žalobci odměnu zástupce a paušální náhradu hotových výdajů za výzvu k plnění předcházející podání žaloby, neboť ta i přes svoji stručnost v nejnižší míře naplňuje kritéria ust. a. t.

10. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.