Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
35 C 15/2025-23
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 78 805,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 74 532,8 Kč spolu s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z této částky od 15. 6. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 4 272,22 Kč, kapitalizovaný úrok z období od 20. 8. 2023 do 4. 2. 2024 částkou 6 571,72 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení od 31. 8. 2023 do 31. 1. 2024 částkou 105,06 Kč, úrok 14,9 % ročně z částky 76 538,02 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení 15 % ročně z částky 2 005,22 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení 0,25 % ročně z částky 74 532,8 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14 582,29 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 74 532,8 Kč spolu s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z této částky od 15. 6. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 4 272,22 Kč, kapitalizovaný úrok z období od 20. 8. 2023 do 4. 2. 2024 částkou 6 571,72 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení od 31. 8. 2023 do 31. 1. 2024 částkou 105,06 Kč, úrok 14,9 % ročně z částky 76 538,02 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení 15 % ročně z částky 2 005,22 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení 0,25 % ročně z částky 74 532,8 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14 582,29 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se předmětné částky domáhal s tím, že společnost právnická osoba. (dále jen „banka“) uzavřela dne 4. 1. 2023 Smlouvu o půjčce na kliknutí č. Anonymizováno//Anonymizováno/Anonymizováno (dále jen „smlouva o zápůjčce“), na jejímž základě poskytla žalované částku 78 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 14,90 % ročně, poplatkem za pojištění 110 Kč a dalšími poplatky dle ceníku v pravidelných měsíčních splátkách po 1 253,64 Kč. Žalovaná své povinnosti nesplnila, čímž se dostala do prodlení a banka dne 6. 2. 2024 dluh zesplatnila. Banka dne 26. 6. 2024 postoupila pohledávku na předchůdce žalobce a ten ji postoupil dne 9. 7. 2024 na žalobce. Žalovaná přes výzvu ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že banka a žalovaná uzavřely dne 4. 1. 2023 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla banka žalované částku 78 000 Kč (prokázáno bilancí), kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 14,90 % ročně, poplatkem za pojištění 110 Kč a dalšími poplatky dle ceníku v pravidelných měsíčních splátkách po 1 253,64 Kč (prokázáno smlouvou o zápůjčce, včetně všeobecných obchodních a produktových podmínek a ceníku). Žalovaná dluh nehradila řádně, když celkově uhradila částku 3 467,18 Kč (prokázáno bilancí), takže banka dne 6. 2. 2024 dluh zesplatnila (prokázáno tímto dopisem). Žalobce nabyl pohledávku od svého předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 7. 2024, který ji nabyl od banky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2024 (prokázáno těmito smlouvami včetně potvrzení o úplatě a oznámeních o postoupení pohledávek). Žalovaná přes výzvu dluh neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou).
4. Banka zkoumala schopnost žalované dluh splnit na základě údajů získaných od žalované. Při tom vycházela z deklarovaného příjmu 45 000 Kč, příjmu žalované v době nápočtu nabídky 31 000 Kč (přičemž z důkazů není zřejmé, ze kterého z těchto příjmů vycházela), regionálních nákladů 9 638 Kč, nákladů na úvěry 17 336 Kč, které ověřila v rámci CBC (prokázáno sjetinou této zprávy). Na základě takto získaných údajů zkontrolovala žalovanou v dostupných registrech a vyhodnotila schopnost žalované dluh splnit (prokázáno úvěrovou zprávou včetně protokolu).
5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84-89 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalované dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).
7. V daném případě není zcela zřejmé, jak banka zkoumala příjmy žalované, když z jejích protokolů není jasné, zda vycházela z deklarovaného příjmu 45 000 Kč nebo příjmu žalované v době nápočtu, a jak tyto příjmy ověřila. Banka při tom neaplikovala pravidla obezřetného úvěrování daná ČNB, když při celkových splátkách dosavadních úvěrů 17 336 Kč a nyní poskytnuté zápůjčce by ukazatel DSTI vždy překračoval doporučenou maximální hodnotu 40 % (v případě příjmu 45 000 Kč by index převyšoval 41 %, v případě příjmu 31 000 Kč by byl skoro 60 %). Banka tak měla povinnost v případě zvažování poskytnutí takového úvěru být mimořádně obezřetná, nespokojit se statistickými modely a příjmy a výdaje žalované si relevantně ověřit. Toto se však z provedeného dokazování nepodává. Žalobce se k jednání nedostavil a nemohl tyto otázky ozřejmit a ani nemohl být řádně poučen.
8. Soud tak uzavřel, že banka nesplnila své povinnosti dané § 84-89 zákona a soud proto žalobci jako nástupci banky přiznal toliko poskytnuté prostředky z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. ponížené o již vrácené prostředky. Takto stanovenou částku uložil žalované uhradit spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost pohledávky soud odvodil od zesplatňující výzvy banky 6. 2. 2024.
9. Soud pak následně zamítl žalobu, pokud jde o již uhrazenou jistinu, úroky z prodlení z této jistiny, úroky z prodlení přesahující zákonnou výši a neplatně sjednané poplatky a úroky.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 582,29 Kč, přičemž tato částka představuje 74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87 % a úspěchu žalované v rozsahu 13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 153 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 78 805,02 Kč sestávající z částky 4 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 680 Kč ve výši 2 872,80 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.