Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 158/2024-57
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 28 168 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 940 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 228 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 34 410,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 644,41 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 15 342,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 15 342,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 940 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 228 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 34 410,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 644,41 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 15 342,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 15 342,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splácet spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka v pravidelných 60 týdenních splátkách po částka počínaje 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku částka, s úhradou dalších splátek se dostala do prodlení, načež splatnost závazku žalované nastala k datu poslední předepsané splátky, tj. dne datum. Žalovaná částka částka představuje dosud nesplacenou jistinu úvěru ve výši částka a dlužné poplatky ve výši částka. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla k žádosti žalované dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka formou 60 pravidelných týdenních splátek po částka počínaje 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy; částku částka převzala žalovaná osobně při podpisu smlouvy (smlouva o půjčce ze dne datum č. hodnota). Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě žalovanou vyplněné Zákaznické karty, a to dle údajů, které žalovaná v této kartě uvedla – žalovaná byla zaměstnána jako kuchařka s měsíčním příjmem částka a dalšími příjmy domácnosti částka měsíčně, výdaje žalované na bydlení, telefon, splátky půjček, výživné a výdaje na domácnost byly zaznamenány v celkové výši částka (Zákaznická karty).
4. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně v období od datum do datum celkem částku částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, výpis transakcí).
5. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni jako postupníka společností právnická osoba jako postupitelem s účinností dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum (citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ze dne datum).
6. Dopisem ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky částka nejpozději do datum (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podací lístek ze dne datum).
7. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
8. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně, resp. nyní žalobkyní, a žalovanou řídí dosavadními právními předpisy, zejm. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen „obč. zák.“). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (uveřejněné pod č. 21/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
9. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatňování nároků v tomto řízení, neboť jako postupník s právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem uzavřela dne datum písemnou smlouvu o postoupení pohledávky ve smyslu § 524 a násl. obč. zák., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
11. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
12. Podle § 52 odst. 1, 2 a 3 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
13. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
14. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
15. Podle § 456 věta prvá obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.
16. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
18. Ačkoliv na předložené smlouvě o půjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouva je neplatným právním jednáním, neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně (věřitele) s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr tak, jak ukládá shora citované ustanovení. Důsledkem nesplnění stanovené povinnosti je pak s ohledem na závěry Nejvyššího soudu absolutní neplatnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, dle něhož i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy).
19. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalované v kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že žije s rodiči, je zaměstnaná jako kuchařka s měsíčním příjmem částka, další příjmy domácnosti představují částku částka měsíčně. Jako své běžné měsíční výdaje označila žalovaná výdaje na nájem/inkaso částka, telefon částka, splátky půjček/výživné částka a výdaje na domácnost ve výši částka. V části karty zákazníka nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny dokumenty, kterými měly být údaje v kartě zákazníka ověřeny, soudu však předloženy nebyly žádné listiny. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně ověřena řádně, neboť pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
20. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy dle § 39 obč. zák. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku částka, na jejíž vrácení má žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že žalovaná již na svůj dluh částečně plnila, a to částkou částka, zavázal soud žalovanou k zaplacení částky částka (částka mínus částka) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud do prodlení nedostala, když důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaná není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovenou platební povinnost soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
22. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.