Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 166/2024-72
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 25 385,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 489,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 896 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 762,02 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 489,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 896 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 762,02 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. (dříve právnická osoba Anonymizováno, a.s.), IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. hodnota (dále jen jako „smlouva“), dle které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce částka, které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci. Vzhledem k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, když neuhradil řádně a včas předepsané splátky, bylo právní předchůdkyní žalobkyně rozhodnuto o zesplatnění úvěru dne datum a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky částka představující vyčerpanou jistinu ve výši částka, smluvní úrok ke dni datum ve výši částka a sjednané poplatky ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný svého práva v řízení nevyužil a ve věci se nevyjádřil. K projednání nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “).
3. Na základě žádosti žalovaného uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne datum smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce částka a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky splácet spolu se sjednanými úroky 22,99 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci (Žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne datum, Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. hodnota ze dne datum, Dispozice ke smlouvě č. hodnota ze dne datum, Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Všeobecné produktové podmínky právní předchůdkyně žalobkyně účinné od datum, Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty právní předchůdkyně žalobkyně účinné od datum a Sazebník poplatků platný od datum.
4. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě informací sdělených žalovaným před podpisem smlouvy. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný jako dělník u ve výrobním družstvu Integra adresa s čistým měsíčním příjmem ve výši částka, má vlastní bydlení, je ženatý a vyživuje 1 osobu. Co se týká výdajů žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení a zjistila závazky žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně se splátkami ve výši částka měsíčně a další závazky z externích zdrojů s celkovou výší měsíčních splátek částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, přehled závazků žalovaného).
5. Průběh čerpání a splácení peněžních prostředků je patrný z Platební historie a z předložených výpisů ke kreditní kartě za období od datum do datum. Ke dni datum vykazoval účet žalovaného záporný zůstatek ve výši částka; žalovaný za období od datum do datum zůstal žalobkyni dlužen vyčerpanou jistinu ve výši částka (Platební historie účtu žalovaného za období od datum do datum).
6. Dopisem ze dne datum upomenula právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky částka, dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky částka, dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky částka, dopisem ze dne datum a dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky částka (citované upomínky).
7. Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému rozhodnutí o zesplatnění dluhu a vyzvala žalovaného k úhradě částky částka sestávající z jistiny ve výši částka, úroku ve výši částka a poplatků ve výši částka nejpozději do datum (dopis ze dne datum).
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podací lístek ze dne datum).
9. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka a upozornila jej na soudní vymáhání pohledávky (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podací lístek z téhož dne).
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve smyslu § 1879 o. z. postoupila právní předchůdkyně žalobkyně coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. hodnota této smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovaným, došlo k zaplacení úplaty za postupované pohledávky, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne datum, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v tomto řízení.
17. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně coby úvěrující poskytla žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce částka, které se žalovaný zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši 22,99 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci.
18. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru ze dne datum vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh zpočátku splácel.
19. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného v žádosti o úvěr ze dne datum, kdy na základě těchto informací provedla výpočet disponibilní částky, a to tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny splátkové výdaje žalovaného ve výši částka a zohlednila částku životního minima a částku normativních nákladů na bydlení. Dále tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR a další. Žalobkyně však kromě žádosti žalovaného o úvěr soudu žádné důkazy k tvrzeným skutečnostem nepředložila.
20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka). Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
21. Soud tedy uzavřel, že v daném případě nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného ověřovala s odbornou péčí tak, jak je vyžadováno zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nepředložila soudu jediný důkaz o tom, že by její právní předchůdkyně tvrzené skutečnosti ověřila, a to jak příjem žalovaného, tak ani jeho výdaje, navíc skutečné výdaje žalovaného na bydlení či stravu vůbec nezjišťovala. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.
22. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti), je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
23. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
24. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
25. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
26. Vzhledem k tomu, že v řízení se nepodařilo prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet zkoumala s odbornou péčí tak, jak vyžaduje zákon, je nutno v tomto směru učinit závěr o absolutní neplatnosti dotčené smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy však nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a obě strany si tak byly povinny vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnily (§ 2993 o. z.). Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka, kterou doposud právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nevrátil, proto jej k úhradě této částky zavázal soud svým rozhodnutím.
27. Jelikož v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti a splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění, přičemž za takovou výzvu nelze považovat určení splatnosti v neplatné smlouvě. Žalovaný byl prokazatelně k úhradě částky částka vyzván předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne, a to k úhradě nejpozději do datum. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tak ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od datum nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 12,75 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, proto soud žalobu žalobkyně co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítl, když v části úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení žalobě na základě shora uvedeného vyhověl.
28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (datum) v řízení úspěšná co do částky částka (jistina částka + úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaný na částku částka), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku částka (jistina částka + poplatky částka + úrok částka + úrok z prodlení částka + úrok ve výši 15 % ročně z částky částka od datum kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku částka + úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku částka). Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činil po zaokrouhlení 64 % v poměru k neúspěchu ve výši 36 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28 %.
29. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující částka a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif “), soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle tohoto ustanovení. Účelně vynaloženými náklady řízení žalobkyně jsou zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna právního zástupce za zastupování částka (z tarifní hodnoty částka za tři úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba á částka podle § 6 odst. 1 , § 7 bod 5 ., § 8 odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. a) , písm. d), § 14b odst. 1 bod 2 . advokátního tarifu, hotové výdaje právního zástupce částka za shora uvedené tři úkony právní služby á částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a DPH ve výši částka - 21% ze základu částka (900 + 300) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , tj. celkem částka částka, když 28 % činí částka. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
30. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za písemné doplnění žaloby ze dne datum, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, když určitá a konkrétní skutková tvrzení, tedy skutečnosti doplňované na výzvu soudu, měla obsahovat již perfektní žaloba – viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 988/12 );
31. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.