Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 192/2024-47
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 26 726 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 024,79 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 701,21 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku od datum do datum ve výši částka, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 801,60 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 024,79 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 701,21 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku od , datum, do , datum, ve výši , částka, , se zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 801,60 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, neboť se žalovanou uzavřela dne datum Rámcovou smlouvu č. hodnota (dále jen „rámcová smlouva“), dle které žalované aktivovala běžný účet číslo č. účtu. Na základě sjednaného Dodatku č. hodnota ze dne datum poskytla žalobkyně žalované možnost přečerpání tohoto běžného účtu – tzv. kontokorent do výše částka a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet spolu s úrokem a dalšími poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu pravidelnými splátkami. Žalovaná podmínky kontokorentu řádně neplnila, když vyčerpala jistinu kontokorentu ve výši částka a sjednanou splátku neuhradila, proto žalobkyně v souladu s ujednanými podmínkami kontokorent dne datum zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě poskytnuté jistiny spolu s příslušenstvím. Současně s přečerpáním vznikl na účtu žalované také nepovolený debet ve výši částka. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, neboť bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“).
3. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum rámcovou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně žalované zřídila běžný účet č. č. účtu. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně a Ceník. V článku s nadpisem „Přijetí a provedení platebního příkazu“ odstavec 8 těchto podmínek bylo sjednáno, že je žalovaná povinna udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a v případě přečerpání na účtu, tzv. debetního zůstatku, zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzvána (rámcová smlouva č. hodnota, Obchodní podmínky účinné od datum, Ceník účinný od datum).
4. Dne datum uzavřela žalovaná se žalobkyní Dodatek číslo hodnota k rámcové smlouvě, kterým byla mezi nimi uzavřena smlouva o úvěru s možností přečerpání, tzv. kontokorentu. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala umožnit žalované přečerpat její běžný účet č. č. účtu až do výše částka. Žalovaná se zavázala platit úrok ve výši 18,9 % ročně, který byl splatný vždy k prvnímu dni každého kalendářního měsíce. Dále se žalovaná zavázala průběžně tento kontokorentní úvěr splácet každým připsáním peněz na běžný účet, vždy do jednoho roku od přečerpání běžného účtu musí být v plusu. V pasáži nazvané „Neplnit povinnost se nevyplácí“ Dodatku číslo hodnota bylo ujednáno, že pokud bude žalovaná žalobkyni něco dlužit, má žalobkyně nárok naúčtovat úrok z prodlení v zákonné výši a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy o kontokorentu byly podmínky pro používání kontokorentu (dále jen „PPK“). V článku s nadpisem „Co považujeme za případ porušení“ písmeno b) PPK bylo sjednáno, že o porušení povinnosti ze smlouvy o kontokorentu půjde v případě porušení jakékoli povinnosti nebo nesplnění závazku popsaného v rámcové smlouvě, smlouvě o kontokorentu, obchodních podmínkách nebo jiné smlouvě. V článku s nadpisem „Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli“ písmeno f) PPK bylo sjednáno, že pokud dojde k případu porušení, je žalobkyně oprávněna požadovat předčasné splacení kontokorentu, a pokud tato částka nebude uhrazena do 10 dnů od zesplatnění, je oprávněna úročit celkovou dlužnou částku i úrokem z prodlení (Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Rámcová smlouva, Dodatek č. hodnota - smlouva o kontokorentu, Podmínky pro používání kontokorentu účinné ode dne datum).
5. Průběh čerpání a hrazení kontokorentního úvěru žalovanou je patrný z výpisu z účtu za období od datum do datum, přičemž k datu datum bylo na účtu zaznamenáno převedení kontokorentu ve výši částka (výpis z běžného účtu za období od datum do datum). V období od datum do datum uhradila žalovaná žalobkyni na úroku z kontokorentu celkem částku částka, na jistině kontokorentu žalovaná ke dni datum dluží žalobkyni částku částka. Zůstatek na běžném účtu žalované č. č. účtu ke dni datum vykazoval záporný zůstatek částka (Přehled čerpání a splácení kontokorentu, výpis z běžného účtu žalované za období od datum do datum).
6. Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě všech dluhů ve výši částka nejpozději do datum; doklad o odeslání žalobkyně nedoložila (Výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne datum).
7. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že před poskytnutím kontokorentu vyhodnotila schopnost žalované splácet úvěr na základě informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr. Co se týká příjmů žalované, vycházela z informace o výši průměrného čistého měsíčního příjmu částka a toto tvrzení žalované považovala žalobkyně vzhledem k výši poskytnutého úvěru za dostačující. Výdaje na bydlení, jídlo, dopravu či splátky dalších úvěrů žalobkyně nezjišťovala, spokojila se s výsledky expertní analýzy statistických modelů a stanovila potřebnou výši měsíčních výdajů žalované částkou částka. V Bankovním registru klientských informací žalobkyně nalezla záznamy o celkem třech aktivních produktech žalované, konkrétně splátkový produkt – osobní úvěr v nesplacené výši částka, nesplátkový produkt – úvěrový rámec částka s využitou výší částka a kreditní kartu s úvěrovým rámcem částka. Po individuálním posouzení získaných informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna kontokorent i vzhledem k jeho výši řádně splácet. K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila soudu úvěrovou zprávu ze dne datum a přehled žádostí o úvěr – aplikační data.
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru ze dne datum vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.
16. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované prověřila, nicméně nepředložila jediný důkaz o tom, že by příjmy a výdaje žalované či míru jejího zadlužení zkoumala řádně. Žalobkyně uvedla, že se spokojila s tvrzením žalované o výši příjmů, výdaje žalované nezjišťovala a provedla pouze lustraci v Bankovním registru klientských informací. K tomuto tvrzení předložila žalobkyně úvěrovou zprávu ze dne datum.
17. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
18. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně je tedy povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalované zjišťovala, ale že jí uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně důkazy o tom, že úvěruschopnost žalované ověřila, nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti žalované tak žalobkyně neprokázala. Proto soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované nezkoumala řádně, tedy že postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
19. S účinností od datum stanoví § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.
20. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).
21. Zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.
22. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).
23. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky částka žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku částka, aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku částka (rozdíl poskytnuté jistiny částka a výší úhrad žalované částka), k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl.
24. Co se týká žalobního nároku stran zaplacení částky částka jakožto vzniklého nepovoleného debetu na běžném účtu žalované, pak žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o účtu ve smyslu § 2662 o. z., na jejímž základě žalobkyně žalované zřídila běžný účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a v případě přečerpání na účtu, tzv. debetního zůstatku, zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzvána. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost tím, že pro žalovanou zřídila a vedla účet č. č. účtu. Žalovaná se dostala do nepovoleného debetního zůstatku ke dni datum, kdy přečerpala sjednanou výši kontokorentního úvěru, a debetní zůstatek postupně navyšovala až do jeho zesplatnění na částku částka. Jelikož žalovaná dlužnou částku dosud žalobkyni neuhradila, zavázal ji k tomu svým rozhodnutím soud.
25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (datum) v řízení úspěšná co do částky částka, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku částka (jistina částka + kapitalizovaný úrok částka, úrok částka, úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku částka + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku částka a jistina částka). Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činil po zaokrouhlení 74 % v poměru k neúspěchu ve výši 26 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 48 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a paušální náhrady za 2 úkony po částka dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemné podání žaloby), když 48 % činí částku částka, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.