Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 33/2025-24
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 126 666 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 43 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 720 Kč za období od 7. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 82 946 Kč, co do kapitalizovaného úroku 104 273,66 Kč, co do úroku 19 % ročně z částky 62 187,96 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 49 157,42 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 62 187,96 Kč od 28. 9. 2023 do 6. 8. 2024 a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 467,96 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 43 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 720 Kč za období od 7. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 82 946 Kč, co do kapitalizovaného úroku 104 273,66 Kč, co do úroku 19 % ročně z částky 62 187,96 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 49 157,42 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 62 187,96 Kč od 28. 9. 2023 do 6. 8. 2024 a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 467,96 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1 Žalobou podanou dne 3. 9. 2024 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 126 666 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 104 273,66 Kč, úroku ve výši 19% ročně z částky 62 187,96 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 49 157,42 Kč, a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z částky 62 187,96 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem právnická osoba dne 14. 2. 2013 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní půjčka 80 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek 82 946 Kč a to formou 100 týdenních splátek po 1 630 Kč, celkem ve výši 160 300 Kč, kdy poslední splátka měla být zaplacena 15. 1. 2015. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední plnění z jeho strany bylo uhrazeno 16. 9. 2013. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 36 280 Kč a k 21. 9. 2023 činila dlužná částka bez příslušenství 126 716,39 Kč. Popsaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023, s účinností k 27. 9. 2023. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn a vyzván k úhradě dluhu, mimo výše uvedené dílčí plnění však na svůj dluh neuhradil ničeho.
2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3 Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného.
4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:
5 Ze smlouvy o půjčce č. hodnota bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovaným jako dlužníkem dne 14. 2. 2013. Smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému půjčku 80 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 82 946 Kč, tedy zaplatit celkem 162 946 Kč formou 100 týdenních splátek po 1 630 Kč (poslední splátka ve výši 1 574 Kč). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 21. 9. 2023, přičemž dle připojeného seznamu postupovaných pohledávek byla předmětem postoupení i pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. hodnota. Z přípisu původního věřitele ze dne 29. 9. 2023 bylo pak zjištěno, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky a vyzván ke splnění dluhu postupníkovi, tedy žalobkyni. Dle smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023 byla popsaná pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem žalobkyni.
6 Po právní stránce dopadá na vztah účastníků podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") právní úprava účinná v době uzavření smlouvy o půjčce, tedy zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“). Na řešenou věc dopadá dále zákon č. 321/2001 Sb., neboť poskytnutou půjčku je v daném případě třeba jednoznačně považovat za spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 tohoto zákona. Podle úpravy smlouvy o půjčce obsažené v § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.
7 Platnost smlouvy o půjčce je dále třeba posuzovat z hlediska obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, která vymezuje limity smluvní volnosti stran v otázce výše sjednaného úroku. Soud proto přezkoumal soulad smlouvy s dobrými mravy, kdy parametry a podmínky poskytnutého úvěru byly zjištěny ze smlouvy, jak je uvedeno výše. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit za poskytnutí úvěru ve výši 80 000 Kč na dobu 100 týdnů, činí 82 946 Kč, přičemž celou tuto částku je třeba považovat za úrok z úvěru bez ohledu na to, že je ve smlouvě označena jako „poplatek“ a případně dále členěna. Formulaci smluvního textu v tom smyslu, že část poplatku představuje úplatu za administrativní činnost a službu spočívající v osobním inkasu splátek je třeba hodnotit jako účelový postup zastírající pravou podstatu tzv. „poplatku“, který představuje pouze formu úplaty za půjčení peněz, tedy úrok. Z uvedeného lze stanovit roční úrokovou sazbu ve výši 77,24% (viz např. kalkulátor na internetových stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator), kdy soud pro zjednodušení výpočtu vyšel ze souhrnné měsíční výše splátky 6 520 Kč a doby splácení 25 měsíců.
8 Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že neodporuje dobrým mravům úrok, který významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání s přihlédnutím k úrokovým sazbám bank, přičemž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze u nebankovních subjektů nesoucích vyšší míru rizika akceptovat i úrok přesahující tuto hladinu trojnásobně. Dle veřejně dostupné databáze České národní banky ARAD činila v době uzavření smlouvy obvyklá roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností od 1 roku do 5 let 14,48%.
9 V posuzovaném případě, kdy úroková sazba více něž pětinásobně převyšuje obvyklou roční úrokovou sazbu u spotřebitelských úvěrů v dané době, nelze považovat za smlouvu za souladnou s dobrými mravy a tedy požívající právní ochrany. Lze konstatovat, že předmětná smlouva o půjče jako celek směřovala ke generování zcela nepřiměřeného zisku věřitele a tuto smlouvu tak je třeba hodnotit jako neplatnou podle § 39 obč. zák., a to v celém jejím rozsahu.
10 Vzhledem k uvedenému je na místě posoudit žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení obsažené v § 451 a násl. obč. zák. Podle § 457 obč. zák. jsou účastníci neplatné smlouvy povinni vrátit si vše, co podle ní dostali. Žalovaný obdržel od původního věřitele částku 80 000 Kč a uhradil mu částku 36 280 Kč, tedy je povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 43 720 Kč.
11 Jak dovodil Nejvyšší soud, splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení - povinnost k plnění - nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení podle § 517 obč. zák. (viz. rozsudek Nejvyššího soud ČR ze dne 15. 12. 2005, sp.zn. 33 Odo 871/2005. Žalovaný byl vyzván k úhradě výzvou k plnění odeslanou 31. 7. 2024. Zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla dle standardního způsobu doručování nejpozději třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla žalovanému upomínka doručena či uložena k vyzvednutí nejpozději dne 5. 8. 2024. Následujícího dne mohl žalovaný plnit, a pokud tak neučinil, vznikl dnem následujícím, tj. dnem 7. 8. 2024 žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože však žalobkyně, vycházejíc z jiného data splatnosti žalované částky, uplatnila nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05% % ročně, byl soud v tomto směru jejím návrhem vázán a nemohl přiznat úrok ve vyšší sazbě, byť by žalobkyni náležela.
12 Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud, že žalobou uplatněný nárok je po právu co do částky 43 720 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky za dobu od 7. 8. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
13 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tady i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení, jak ukládá mimo jiné i nález Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010. Z uvedeného hlediska byla ve sporu převážně procesně úspěšná strana žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.