Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 299/2024-33
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 43.526,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43.526,91 Kč s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 42.526,91 Kč od 27. 5. 2024 do 23. 6. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42.526,91 Kč od 6. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 42.526,91 Kč od 24. 6. 2024 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.226,37 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.742 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43.526,91 Kč s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 42.526,91 Kč od 27. 5. 2024 do 23. 6. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42.526,91 Kč od 6. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 42.526,91 Kč od 24. 6. 2024 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.226,37 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.742 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 2. 7. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 42.526,91 Kč s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení a dále částky 1.000 Kč s tím, že účastníci uzavřeli dne datum rámcovou smlouvu č. hodnota, na základě které žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet a k této rámcové smlouvě pak byl dne datum uzavřen dodatek č. hodnota, kterým byl žalované poskytnut úvěr ve výši 45.000 Kč. Úvěr byl schválen a dne 31. 7. 2023 byl vyplacen na běžný účet žalované. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované z údajů od ní zjištěných, a také z údajů zjištěných v databázích. Žalovaná byla povinna splácet úvěr pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1.009 Kč, zahrnující i úrok ve výši 17,9 % ročně, vždy k 13. dni v měsíci, počínaje dnem 13. 8. 2023 a konče dnem 13. 8. 2029. Počínaje splátkou splatnou dne 24. 3. 2024 se žalovaná ocitla v prodlení a od té doby již splátky nebyly hrazeny řádně a včas. K tomuto dni byla provedena také poslední úhrada ve výši 4,66 Kč. Žalobkyně proto přistoupila vzhledem k závažnému porušení smluvních povinnost k zesplatnění úvěru ke dni 27. 5. 2024, přičemž k tomuto dni činila nesplacená jistina 42.526,91 Kč a kapitalizované úroky 2.226,37 Kč. Ode dne provedení poslední úhrady pak žalobkyně požadovala úhradu úroků a úroků z prodlení. Částka 1.000 Kč pak představuje nepovolený debet běžného účtu, který žalobkyně vedla pro žalovanou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.
3. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, jakým způsobem hodnotila úvěruschopnost žalované, která ke své osobě uvedla, že bydlí v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, její příjem je tvořen rodičovským příspěvkem ve výši 11.000 Kč a příjmy dalších členů domácnosti pak dosahovaly částky 30.000 Kč. Výdaje na bydlení představovaly částku 7.800 Kč, další výdaje na jídlo a dopravu pak 9.000 Kč a žádné jiné splátky žalovaná neuvedla.
4. Soud nařídil jednání na den 21. 2. 2025, přičemž žalobkyně se z jednání řádně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu .
5. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, z přehledu žádostí o úvěr, z výpisu z běžného účtu, z úvěrové zprávy, z vyjádření MěÚ v adresa ze spisu č. j. spisová značka, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z obchodních podmínek od 3. 11. 2020 a od 20. 4. 2024, z podmínek pro používání úvěru, z ceníku platného do 3. 11 .2020 a od 1. 2. 2023, z rámcové smlouvy č. hodnota, z dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota, ze splátkového kalendáře, z přehledu plateb, z výpisů z běžného účtu, z předžalobní výzvy, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum rámcovou smlouvu č. hodnota, na základě které žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet a dále ji vystavila platební kartu. Žalovaná požádala žalobkyni jak o poskytnutí kontokorentního úvěru, tak půjčky, přičemž pouze její žádosti o půjčku bylo vyhověno. K žádosti doložila oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, a sice rodičovského příspěvku na dceru jméno FO, narozenou datum, tedy pár dní před žádostí o úvěr. Doložen byl také výpis z běžného účtu žalované za měsíce duben až červen 2023, který žalobkyně vedla pro žalovanou. S výjimkou zápůjčky od právnická osoba ve výši 6.000 Kč dne 27. 6. 2023 zde není jiná příchozí položka z titulu finančních produktů. Viditelná je zde však položka příspěvek na živobytí, který žalovaná zřejmě pobírala ve výši přesahující 4.000 Kč. Z úvěrové zprávy pak vyplynulo, že žalovaná v době žádosti neměla mít aktivní žádný finanční produkt a úvěr od společnosti právnická osoba zde nebyl uveden jako poskytnutý, ale byl pouze uvedený v seznamu žádostí, byť úvěrová zpráva byla datována dne 11. 7. 2023 a z výpisu z účtu již po vyplacení tohoto úvěru vyplynulo.
7. Dne datum pak titíž účastníci uzavřeli dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalované poskytnut neúčelový, nezajištěný úvěr na dobu určitou ve výši 45.000 Kč na 76 měsíců s pravidelnou splátkou ve výši 1.009 Kč, splatnou vždy k 13. dni v měsíci, při úrokové sazbě 17,9 % ročně. Celkem tak žalovaná měla zaplatit 74.759,42 Kč. Částka 45.000 Kč byla připsána na běžný účet žalované dne 31. 7. 2023. Žalovaná úvěr splácela relativně řádně až do března 2024, kdy poslední úhrada z její strany ve výši 4,66 Kč byla provedena dne 24. 3. 2024. Zůstatek půjčky k tomuto dni činil 42.526,91 Kč. Následně již pouze nabíhaly úroky. Dopisem ze dne 27. 5. 2024 byla žalovaná vyzvána k uhrazení všech dluhů, a sice dluhu z půjčky ve výši 44.753,28 Kč a dluhu na běžném účtu ve výši 1.000 Kč, celkem tedy částky 45.753,28 Kč do 5. 6. 2024. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od 18. 4. 2024 do 2. 7. 2024 plyne, že konečný zůstatek tohoto účtu činí mínus 1.000 Kč, neboť žalované byly ve dvou případech účtovány účelně vynaložené náklady po 500 Kč. Kapitalizovaný úrok za období od 24. 3. 2024 do 27. 5. 2024 činil 2.226,37 Kč, jistina zůstala v nezměněné výši 42.526,91 Kč. Podmínky pro používání úvěru stanovaly pro případ porušení smlouvy, kterým se mínilo i prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru, oprávnění banky mimo jiné požadovat předčasné splacení všech úvěrů. Obchodní podmínky naopak za podstatné porušení rámcové smlouvy považují nepovolený minusový zůstatek nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů na běžném nebo spořicím účtu. Pokud majitel účtu bez dovolení přečerpá dostupný zůstatek, má banka právo vzniklý minusový zůstatek úročit. Když vzniklý dluh není nezaplacen, může ho začít banka vymáhat a pak chtít proplatit účelně vynaložené náklady, které s tím bude mít.
8. Soudu je pak z jeho činnosti dále známo, že žalovaná má ještě jednu dceru, a sice jméno FO (ročník rok), o kterou se však nestará a na kterou žádným způsobem nepřispívá.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování finančních služeb, kdy nejprve se jednalo o vedení běžného účtu a následně v roce 2023 pak žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 45.000 Kč. Jak plyne z názvu, šlo o úvěr spotřebitelský, který podléhá zákonu č.257/2016 Sb. , který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků úvěr splácet. Žalobkyně v tomto konkrétním případě měla snahu zjistit finanční stránku žalované, proto měla k dispozici její doklady o příjmu v podobě rodičovského příspěvku na čerstvě narozenou dceru, také vedla běžný účet žalované, ověřila dále její výdajové povinnosti v podobě jiných splátek úvěrů, které nenalezla. Žalovaná zapřela žalobkyni, že má další vyživovací povinnost, kterou si však stejně neplnila. Žalobkyně však objektivně nemá možnost, jak tuto informaci ověřit a zjistit. Soud má tak v tomto konkrétním případě za prokázané, že žalobkyně své povinnosti dané ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyhověla a předmětná smlouva je tak platná. Z předložených listin pak dále vyplynulo, že žalovaná byla i po určitou dobu schopna úvěr relativně řádně splácet, a to podobu téměř 1 roku od jejího poskytnutí. Od března 2024 se však ocitla v prodlení s úhradou jednotlivých splátek a žalobkyně využila svého oprávnění daného úvěrovými podmínkami a úvěr zesplatnila. Pokud jde o jednotlivé nároky, nárok na vrácení jistiny vyplývá přímo z ustanovení § 2395 občanského zákoníku , stejně jako povinnost platit úroky z úvěru, které byly smlouvou sjednány ve výši 17,9 % ročně, a to toliko z částky jistiny za dobu jejich neplacení, když žalobkyně tyto částečně kapitalizovala a dále v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, tyto úroky také snížila na úroky ve výši odpovídající úrokové sazbě pro zákonný úrok z prodlení. Pokud jde o prodlení, je nepochybné, že žalovaná se v něm ocitla jednak ve vztahu k jednotlivým splátkám a jednak k zesplatněnému úvěru. Žalobkyni proto náleží úrok stanoveným nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , který v okamžiku prodlení činil 14,75 % ročně. Pokud jde o částku 1.000 Kč, ta představuje nepovolený debet na běžném účtu žalované, který vznikl účtováním účelně vynaložených nákladů, a to v souladu s obchodními podmínkami a ceníkem.
14. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.
15. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že právo na náhradu nákladů řízení přiznal ve věci zcela úspěšné žalobkyni. Její náklady jsou pak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.742 Kč.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).