Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 206/2023-91

Potvrdené rozhodnutím 62 Co 33/2025-126
„Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Martiny Tvrdkové a soudkyň JUDr. Tomáše Holčapka Ph.D. a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci žalobce: [[Jméno žalobce]], narozený [[Datum narození žalobce]] bytem [[Adresa žalobce]] proti žalované: [[Jméno žalované]]., IČO [[IČO žalované]] sídlem [[Adresa žalované]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 10. 2024, č. j. 43 C 206/2023-91, takto: I. Změny žaloby učiněné podáním žalobce ze dne 17. 11. 2024 a ze dne[[Anonymizováno]]4. 4. 2025 se nepřipouštějí. II. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem ve výši 6 950 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované."

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Luďka Pilného a přísedících Mgr. Jana Kimly a PhDr. Mileny Mackové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla určena neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008, zamítá.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že pracovní poměr stále trvá, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 8 400 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokáta.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla určena neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008, zamítá.II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že pracovní poměr stále trvá, zamítá.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 8 400 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, .

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 13. 11. 2023, doplněnou podáním ze dne 29. 11. 2023, 8. 12. 2023, 10. 4. 2024, domáhal určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008, dále určení neplatnosti zrušení okamžitého pracovního poměru ze dne 14. 7. 2008 a určení, že pracovní vztah trvá. Dále se domáhal stanovení povinnosti žalované vrátit neoprávněně získaný majetkový prospěch včetně úroků z nezákonného rozhodnutí soudců. Žalobce uvedl, že dne 14. 7. 2008 mu po návratu do práce u žalované chtěla jednatelka společnosti předat dokument okamžité zrušení pracovního poměru, přičemž tento odmítl převzít. V žalobě uvedl, že věc již byla předmětem řízení před adresa pod sp. zn. Anonymizováno, přičemž žaloba byla zamítnuta. Žalobce uvedl, že okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo datováno dne 30. 6. 2008, mu nebylo doručeno, když se pošta s dokumentem vrátila odesílateli. Dále uvedl, že z protokolu v řízení u adresa je zřejmé, že dopis ze dne 30. 6. 2008 neexistuje. Dle žalované byl dopis předán poště dne 1. 7. 2008. V řízení u adresa nebyla předložena jako důkaz doručenka, dopis nebyl odeslán do vlastních rukou. Na dokumentu z 14. 7. 2008 pak chybí podpis ředitele. Jelikož žalobci nebylo řádně doručeno, nezačala běžet dvouměsíční lhůta a žalobu lze projednat i po několika desetiletích.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok podáním ze dne 28. 5. 2024 neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná uvedla, že žalobu považuje nesrozumitelnou a zmatečnou s tím, že nároky žalobce jsou prekludovány, když pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou skončil okamžitým zrušením ke dni 30. 6. 2008, tedy před 16 lety. Nadto žalobkyně odkázala na řízení vedené u adresa pod sp. zn. Anonymizováno, kdy žaloba žalobce, kterou se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, byla pravomocně zamítnuta (rozsudek soudu I. stupně a odvolacího soudu nabyly právní moci dne 11. 9. 2012).

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 3. 2024, č. j. - 21, bylo podání žalobce doručené soudu dne 13. 11. 2023 doplněné podáními žalobce doručenými soudu ve dnech 29. 11. 2023 a 8. 12. 2023, co do stanovení povinnosti žalované vrátit neoprávněně získaný majetkový prospěch včetně úroků z nezákonného rozhodnutí soudců odmítnuto (výrok I.), dále bylo řízení co do určení neplatnosti zrušení okamžitého pracovního poměru ze dne 14. 7. 2008 zastaveno (výrok II.) a zastaveno bylo řízení taktéž co do určení, že se společníci žalované, právní zástupci a zaměstnanci adresa a generální ředitel Anonymizováno a další spolupracující osoby dopustili opakovaně několika trestných činů (výrok III.). K částečnému zastavení řízení došlo pro překážku věci pravomocně rozhodnuté v řízení u adresa pod sp. zn. Anonymizováno. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 4. 2024. Předmětem řízení tak zůstal tvrzený nárok na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2008 a 1. 7. 2008 a určení, že pracovní poměr stále trvá.

4. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že žalovaná zaměstnávala žalobce na základě pracovní smlouvy alespoň do 30. 6. 2008.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

6. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2008 adresovaného žalobci soud zjistil, že obsahem tohoto dokumentu adresovaného žalobci a podepsaného tituly před jménem jméno FO, ředitelem, s razítkem žalované, datovaného dnem 30. 6. 2008, je okamžité zrušení pracovního poměru v souladu s ustanovením z důvodu zvlášť závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, zejména s ohledem na s tím, že pracovní poměr končí dnem doručení tohoto dokumentu. Ručně je na konci dokumentu dopsáno, že dne 14. 7. 2008 byla žalobci předána výpověď ve dvou vyhotoveních, přičemž ji odmítl vrátit s tím, že mu byla zaslána. Pod textem je podepsána jméno FO.

7. Z relevantních listin ze spisu adresa sp. zn. Anonymizováno, zejména listin na č.l. 1-438, soud zjistil, že v řízení byl řešen nárok žalobce na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 14. 7. 2008. Rozsudkem ze dne 26. 5. 2010, č. j. Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Anonymizováno ze dne 24. 4. 2012, č. j. Anonymizováno, byla žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 14. 7. 2008 pravomocně zamítnuta. Z rozsudku soudu prvního stupně se podává, že v průběhu řízení bylo zjištěno, že dopis zaslaný žalobci spolu s okamžitým zrušením pracovního poměru byl datován dne 30. 6. 2008 a na poštu byl předán dne 1. 7. 2008. Bylo zjištěno, že podání ze dne 14. 7. 2008 neexistuje, předmětný den se pouze dokument ze dne 30. 6. 2008 dostal do sféry žalobce. S ohledem na to, že žalobce napadl právní úkon žalované, který neexistuje, soud upustil od dalšího dokazování pro jeho nadbytečnost.

8. Soud učinil následný závěr o skutkovém stavu. Žalovaná a žalobce byli v pracovním poměru, kdy žalobce pro žalovanou vykonával práci, přičemž dne 14. 7. 2008 se žalovaná pokusila předat žalobci na pracovišti okamžité zrušení pracovního poměru dle ze dne 30. 6. 2008. Žalobce dokument odmítl převzít, přičemž o tomto byl učiněn záznam.

9. Nalézací soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

10. Podle , (dále jen „“) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

11. Podle může neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

12. Podle , (dále jen „“), konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. Dle odst. 3 připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

13. Podle k zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v , , , 59, 72, , a .

14. Podle doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.

15. Podle písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr () nebo platový výměr () a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Dle odst. 2 písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Dle odst. 3 nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

16. V řízení byla vznesena žalovanou námitka prekluze návrhu, kterou soud považuje za důvodnou. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se proto soud nezabýval ani skutečností, zda byl pracovní poměr zrušen okamžitým zrušením ze dne 30. 6. 2008, resp. nesprávně označeným žalobcem též datem 1. 7. 2008, platně či neplatně.

17. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobci bylo okamžité zrušení pracovního poměru datované dne 30. 6. 2024 doručeno do vlastních rukou fikcí dne 14. 7. 2008, neboť žalobce dokument odmítl na pracovišti převzít.

18. Při osobním doručování prováděném zaměstnavatelem si zaměstnanec nemůže vyhradit, žeu převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem. Odmítne-li zaměstnanec převzítu, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím za doručenou (nastává fikce doručení). Neposkytne-li zaměstnanec součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, nepokládá se – oproti doručování písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – písemnost za doručenou. Doručeníy zaměstnanci, popř. to, že zaměstnanec odmítl písemnost přijmout, musí být zaměstnavatel připraven (kdykoli v budoucnu) v případě potřeby prokázat. Průkaz doručení (pokusu doručení) zpravidla poskytne zaměstnavatelem vyhotovený písemný záznam, na němž zaměstnanec potvrdí svým podpisem převzetíy nebo na němž bude potvrzeno (tím, kdo doručení za zaměstnavatele prováděl, popřípadě též svědky doručení), že zaměstnanec přijetí písemnosti odmítl. Jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne, nastanou účinky doručení, i když – na rozdíl od odmítnutí písemnosti při doručování prováděném prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – o tomto následku zaměstnanec nebyl při doručování poučen (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. ).

19. Z okamžitého zrušení pracovní smlouvy ze dne 30. 6. 2008, doložené žalobcem, vyplývá ze záznamu na tomto dokumentu, že žalobce na pracovišti dne 14. 7. 2008 odmítl předmětný dokument převzít. Ostatně žalobce sám v žalobě uvádí, že dne 14. 7. 2008 proběhl „pokus o osobní doručení.“ Vzhledem k tomu, že tuto skutečnost žalobce nesporuje, došlo k doručení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2008 dne 14. 7. 2008 fikcí.

20. Počítání lhůty se řídí . Znamená to např., že lhůta k žalobě o neplatnost výpovědi, podle níž měl pracovní poměr skončit uplynutím výpovědní doby dne 30. 6., uplyne dnem 30. 8., že lhůta k žalobě o neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru, v níž byl sjednáno skončení pracovního poměru na den 15. 3., uplyne dnem 15. 5. nebo že lhůta k žalobě o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, které bylo zaměstnavateli doručeno 31. 7., skončí dnem 30. 9.; připadl-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty až nejblíže následující pracovní den ( ObčZ). Dvouměsíční lhůta k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru je prekluzivní. Jejím marným uplynutím právo zaměstnance nebo zaměstnavatele na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru zanikne (srov. a komentář k němu); prominutí zmeškání této lhůty je vyloučeno. Soud k zániku práva přihlédne a žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru z tohoto důvodu zamítne, i když účastník prekluzi práva nenamítal. ( [Uplatnění neplatného rozvázání pracovního poměru u soudu]. In: BĚLINA, Miroslav a kol. . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 284–285.)

21. Účinky zrušovacího projevu učiněného v souladu s nastávají ze zákona tím dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen (zaměstnanci do vlastních rukou – srov. a komentář k němu). ( [Věcné a formální podmínky platnosti okamžitého zrušení]. In: BĚLINA, Miroslav a kol. . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 238.)

22. Jelikož bylo okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. 2008 žalobci doručeno dne 14. 7. 2008, uplynula dvouměsíční lhůta k uplatnění jeho neplatnosti dne 15. 9. 2008. Právo žalobce uplatnit nárok u soudu zaniklo dle ve spojení s . Soud vzhledem k výše uvedenému proto žalobu zamítl, když žaloba byla podána po prekluzi, a to v rozsahu určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008 (výrok I.)

23. Jelikož soud zamítl výrokem I. žalobu v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla určena neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 6. a 1. 7. 2008, soud výrokem II. zamítl žalobu také v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že pracovní poměr stále trvá (výrok II.), a to s přihlédnutím ke zjištění, že pracovní poměr žalobce skončil dne 14. 7. 2008.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Tarifní hodnota byla určena dle ust. vyhl. č. , o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), na částku 35 000 Kč. Soud žalované přiznal právo na náhradu nákladů v celkové výši 8 400 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 7 500 Kč (3x 2 500 Kč) dle bodu 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby dle advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepsání vyjádření ze dne 27. 5. 2024, účast na jednání dne 7. 10. 2024) a náhradu hotových výdajů dle advokátního tarifu a , d), g) advokátního tarifu ve výši 3x 300 Kč, tj. 8 400 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněná právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.