Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 286/2024-28
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 53 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 3 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výší 15 % ročně z částky 21 500 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 500 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 897,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 3 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výší 15 % ročně z částky 21 500 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 500 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 897,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 53 000 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právnická osoba“). Na základě smlouvy č. hodnota uzavřené dne 3. 9. 2021 poskytl právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen v 21 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 270 Kč (kromě poslední splátky, která činila 2 255 Kč). Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti 26. 5. 2023 poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Dále na základě smlouvy č. hodnota ze dne 30. 11. 2021 poskytl právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen v 21 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 304 Kč (kromě poslední splátky, která činila 3 298 Kč). Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti dne 22. 8. 2023 poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný dluh neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
právnická osoba řízení z předložených listin vyplynulo, že právnická osoba coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovaným dne 3. 9. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému bezhotovostně 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnická osoba za poskytnutí této částky poplatek ve výši 24 946 Kč, sestávající z úroků ve výši 19 282 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, rovněž pojištění v celkové výši 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku 47 655 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč (poslední splátka ve výši 2 255 Kč), a to nejpozději do 26. 5. 2023 (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 9. 2021 č. hodnota). právnická osoba dne 25. 1. 2024 uzavřel s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 2. 2024 (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 2. 2024, podacím lístkem ze dne 14. 2. 2024, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2024, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil (výzvou k plnění předcházející žalobě ze dne 14. 2. 2024, podacím lístkem ze dne 14. 2. 2024).
5. Dále z předložených listin vyplynulo, že právnická osoba uzavřel s žalovaným dne 30. 11. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému bezhotovostně 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnická osoba za poskytnutí této částky poplatek ve výši 36 669 Kč, sestávající z úroků ve výši 28 923 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 246 Kč a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, rovněž pojištění v celkové výši 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku 69 378 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 3 304 Kč (poslední splátka ve výši 3 298 Kč), a to nejpozději do 22. 8. 2023 (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 11. 2021 č. hodnota). právnická osoba dne 25. 1. 2024 uzavřel s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 2. 2024 (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 2. 2024, podacím lístkem ze dne 14. 2. 2024, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2024, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil (výzvou k plnění předcházející žalobě ze dne 14. 2. 2024, podacím lístkem ze dne 14. 2. 2024).
6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
7. Po právní stránce posoudil soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se podle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu a je tak na místě aplikovat i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. V posuzovaném případě soud shledal důvod pro absolutní neplatnost uvedených smluv ve smyslu § 588 o. z., neboť vysoká úplata za poskytnutí úvěru, která byla ve smlouvách sjednána, je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona o spotřebitelském úvěru. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN v případě smlouvy č. hodnota ze dne 3. 9. 2021 činí 142,04 % a v případě smlouvy č. hodnota ze dne 30. 11. 2021 činí 137,80 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v září 2021 (poskytnutí úvěru ze smlouvy č. hodnota) činila 7,59 %, v listopadu 2021 (poskytnutí úvěru ze smlouvy č. hodnota) 7,68 %. Ve smlouvách byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouvy jsou tudíž absolutně neplatné podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli více než osmnáctinásobkem.
14. Současně soud dospěl k závěru, že uzavřené smlouvy jsou dle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatné, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud zdůrazňuje, že nepostačuje, aby poskytovatel úvěru vyšel pouze z tvrzení žadatele. právnická osoba sice vyplnil ohledně žalovaného zákaznickou kartu, kde uvedl, že bydlí v nájemním bytě, má základní vzdělání, je rozvedený, pracuje na plný úvazek s měsíčním příjmem 27 000 Kč, resp. 30 261 Kč, odhadované měsíční výdaje má 8 000 Kč. Takové zjištění však není dostatečné, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří. Podstata zkoumání úvěruschopnosti spočívá v porovnání příjmů a výdajů žadatele, včetně posouzení jeho celkových majetkových poměrů. Pouhé zjištění uspokojivých výdělkových poměrů žadatele, při absenci šetření výdajové stránky, není dostačující pro řádné posouzení jeho úvěruschopnosti. K obdobným závěrům dospěl též Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka.
15. Za této situace je žalovaný, jakožto spotřebitel podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené svým možnostem. Právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z. Jedná se o soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů, podle níž má poskytovatel úvěru nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, dohodnuté mezi účastníky nebo určené soudem. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vznikne poskytovateli úvěru až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka).
16. Ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a s přihlédnutím k závěrům rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 20. 4. 2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelských úvěrů v době přiměřené svým možnostem. Žalovaný se k věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. Posoudit možnosti žalovaného vrátit jistinu nebylo možné ani z tvrzení žalobkyně či jí předložených důkazů. Soud v této otázce dospěl k závěru, že spravedlivému uspořádání práv účastníků, a to zejména vzhledem k výši dlužné jistiny, odpovídá doba splatnosti dlužné částky v délce 30 dnů od právní moci rozsudku.
17. V kontextu s výše uvedeným rozhodl soud tak, že uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté jistiny (ve výši 20 000 Kč a 30 000 Kč) tedy částku 50 000 Kč. Ohledně zbylých nároků (tedy částky 3 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 500 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 500 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť vycházejí ze smluv, které jsou absolutně neplatné. Nárok na úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž splatnost jistiny dosud nenastala.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 897,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 120 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 000 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.