Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 305/2024-32

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 196 776,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 194 027,39 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 16.5.2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 2 749 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 13 249,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 392,24 Kč, úroku ve výši 11,9 % z částky194 027,39 Kč od 15.3.2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75% z částky 194 027,39 Kč od 15.3.2024 do 15.5.2024, úroku z prodlení ve výši 2% z částky 194 027,39 Kč od 16.5.2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v rozsahu 66% v částce částka k rukám advokátky Jméno advokátky do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 194 027,39 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 16.5.2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá do částky 2 749 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 13 249,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 392,24 Kč, úroku ve výši 11,9 % z částky194 027,39 Kč od 15.3.2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75% z částky 194 027,39 Kč od 15.3.2024 do 15.5.2024, úroku z prodlení ve výši 2% z částky 194 027,39 Kč od 16.5.2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v rozsahu 66% v částce , částka, k rukám advokátky , Jméno advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky vymezené ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že žalovanému na základě Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum poskytla předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. (dále jen „banka“), IČO: IČO, úvěr ve výši částka. Tento se žalovaný zavázal hradit v 96 pravidelných splátkách po částka spolu s úroky ve výši 11,90% p.a. a poplatkem za pojištění. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky, když se ocitl v prodlení s úhradou splátek, došlo k datum k zesplatnění dluhu. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na společnost Anonymizováno. a tato na žalobkyni. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny částka, kapitalizovaných úroků za období datum-datum v částce částka, kapitalizovaných úroků z prodlení za období 31.8.-datum v částce částka, dlužných poplatků částka a úroků a úroků z prodlení za období od datum dále do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, veškeré písemnosti mu byly doručovány soudem na adresu trvalého bydliště v záhlaví rozhodnutí náhradním způsobem. K nařízenému jednání dne datum se bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust.

3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.

4. Mezi právnická osoba. a žalovaným byla na základě návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota a jeho akceptací z datum uzavřena smlouva, na jejímž základě měla banka poskytnout žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v měsíčních anuitních splátkách po částka včetně pojištění, počínaje dnem datum (spolu s úrokem ve výši 11,90 %. Tyto skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy mezi účastníky sjednané přes mobilní elektronický klíč skrze sms zprávu z mobilního telefonu č.. tel. číslo.

5. Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován o zesplatnění dluhu k tomuto dni z této smlouvy. Dalšími dopisy datovanými dne datum a dle knihy podací pošty odeslanými téhož dne byl informován o postoupení pohledávky na společnost IAnonymizováno, sídlem adresa, IČO: IČO a následně na žalobkyni a vyzván současně k zaplacení dlužné částky.

6. V tzv. identifikaci žádosti vycházela předchůdkyně žalobkyně z údajů o žalovaném, který ke své osobě uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě/bytě, jej podnikatel s příjmem částka. Výdaje byly specifikovány jako výdaje na bydlení v částce částka, živobytí částka, rodinné náklady a ostatní částka. Dále dle tohoto dokumentu měly být ověřeny údaje o splátkovém zatížení u Anonymizováno v částce splátky částka, dalších závazků dle úvěrových registrů celkem v částce částka. K tomuto byly doloženy výpisy registru BRKI k závazkům žalovaného a přepočteny výdaje na bydlení částka, životní výdaje částka, započtené rodinné výdaje částka a platební kapacita žalovaného spočítána na částku částka.

7. K způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila žalobkyně dále tzv. protokol o tomto ověření vypracovaný právnická osoba, Head of Retail Risk and Collection, právnická osoba. blíže neuvedeného dne. Dle tohoto proces ověření probíhá podle schválených a platných interních předpisů, které odpovídají standardům trhu a regulacím ČNB. Banka tak vychází z vstupních informací klienta, které dále ověřuje, zejména aktuální dluhy interní a externí, negativní záznamy na blacklistech, neplatné doklady a exekuce. Dále externí úvěrové registry BRKI/NRKI,SOLUS k posouzení míry úvěrového zatížení. Příjmy žadatele podle tohoto protokolu ve výši částka měly být ověřeny s využitím statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Z tohoto důvodu také navýšili výdajovou stránku.

8. Z doložených listin byly dále předloženy výpisy účtu žalovaného u právnická osoba. č. č. účtu za období již od 6/2016. V období předcházející poskytnutí úvěru od 9/2020 jsou mimo poskytnutí půjčky v částce částka dne datum patrné toliko pravidelné příjmy v měsíci 10,11,12/2020 v částce 18-20 tis Kč měsíčně.

9. K výzvě soudu k doplnění důkazů k zjištění zejména příjmů žalovaného žalobkyně nedoložila ničeho.

10. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení , (dále jen o.z.) a o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy dne datum.

11. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru, úroků, úroků z prodlení a poplatků ze smlouvy sjednané se žalovaným v rámci podnikatelské činnosti její právní předchůdkyně. Tato poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy výkon činnosti upravené v ust. § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s a násl. o. z. vstoupila do práv původní věřitelky na základě doložených smluv o postoupení a vyrozumění žalovaného o těchto skutečnostech. S ohledem na citované ustanovení o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. spisová značka, tak Ústavního soudu pod sp. zn. , které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. , dle názoru soudu, a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci OPR-právnická osoba. proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy.

18. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

19. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatel prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka a Nejvyššího správního soudu sp.zn. spisová značka kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“

20. Ústavní soud tak dospěl k dílčímu závěru, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn, jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU jen samotný dlužník -spotřebitel a věřitel, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by proto měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. Způsob tohoto prověření pak naznačuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum sp.zn. spisová značka takto: „pokud zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí, lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

22. V projednávané věci žalobkyně tvrdila i v doloženém protokolu, že obecně z těchto údajů vycházela a tyto ověřovala. Soud však tento názor nesdílí, domnívá se, že nezjistila a neověřila základní údaj, a to příjem žalovaného deklarovaný z podnikatelské činnosti v částce částka měsíčně. Z předložených výpisů jeho účtu u Anonymizováno. vyplývá za období bezprostředně předcházející převzetí závazku ( od 9/2020) příjem z převzaté další půjčky 50 tis. Kč a následně pravidelný příjem jednoho zdroje do 20 tis. Kč měsíčně. Pokud již v době sjednání smlouvy žalovaný splácel další závazky v částce 14 tis. Kč měsíčně ( u Anonymizováno a externí dle protokolu), jeho výdaje banka odhadla na cca 31 tis. Kč měsíčně, nelze než vyslovit pochybnost o jeho schopnosti takový další závazek splatit, zejména zdroji možného příjmu. Vzhledem k těmto rozporům a nedostatku zjištěných informací banka v intencích citovaného ustanovení § 86 z.s.ú. a judikatorních rozhodnutí nepostupovala s řádnou péčí při poskytnutí úvěru. Tento postup proto dle názoru soudu nelze hodnotit jako odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti úvěrovaného. Uvedenou smlouvu soud vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti.

23. Převzal-li žalovaný předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný obdržel částku částka, dle tvrzení žalobkyně na převzaté jistině zbývá k úhradě částka částka. Žalovaný se jednání neúčastnil, jeho tíží ohledně této skutečnosti břemeno tvrzení a důkazní, jelikož sám jiné úhrady netvrdil ani neprokázal, vycházel soud z informací žalobkyně a vypořádal zbývající částku jistiny částka. Součástí tohoto plnění stanovil soud úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v požadované výši od datum do zaplacení, když o úhradě zesplatněného dluhu byl žalovaný vyzýván dopisem z datum (výrok I)., k prodlení došlo tedy nejdříve od datum a tuto dobu lze považovat také za přiměřenou lhůtu jeho možnostem dle § 87 odst. 1 z.s.ú. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost a částečnou nedospělost úroku z prodlení zamítl -výrok II.

24. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. a poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 83:17 ( celkem žalobkyně i s úroky požadovala cca okolo částka, úspěšná byla co do cca částka). Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů v rozsahu 66%. Tyto sestávají z uhrazeného soudního poplatku částka, odměnou za zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby dle , d) g) vyhl.č. advokátního tarifu ( dále jen AT) –převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a kvalifikované výzvy, účast na jednání v částce po částka, náhrady hotových výdajů za tyto úkony v částce 3x300 Kč a dle AT učiněné do datum a 1x450Kč po datum účinnosti novely vyhl.č. v částce částka. právnická osoba soud přiznal účtované jízdné za cestu k jednání soudu dne datum automobilem tov. zn. Anonymizováno z adresa a zpět podle v částce částka ( spotřeba 5 l benzínu 95 okt na 100 km, cena částka/l, vzdálenost 104 km), dále náhradu za ztrátu času za 4 půlhodiny po částka za čas strávený na cestě k jednání. To vše zvýšené dále o DPH v částce částka, celkem tedy částka. Z této sumy 66% činí částku částka zaokrouhleně, kterou soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni. Pokud zást. žalobkyně účtovala dále jako úkon vyjádření ve věci samé z datum k výzvě soudu, jednalo se o doplnění tvrzení, která měla být již součástí podané žaloby, proto tento úkon soud za důvodný neuznal.

25. Lhůtu k plnění soud v obou případech stanovil zákonnou třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.