Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 359/2024-41
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 33 396 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do nároku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do nároku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČ: IČO a žalovaným, byla uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostředky ve výši částka. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek ze dne datum se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši částka. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, (dále společně také jen „Úhrady za služby“). Celkovou dlužnou částku ve výši částka, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a Úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách po částka. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy a byla mu účtována smluvní pokuta ve výši částka. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný ani po vyzvání na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo odesláno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř.
4. Výzvou ze dne datum vyzval soud žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a prokázání toho, jakým způsobem byla před uzavřením úvěrové smlouvy prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na to žalobkyně ve svém podání ze dne datum uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Žalobkyně soudu doložila výplatní doklad invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně ve výši částka a čestné prohlášení o sdílení domácnosti ze dne datum.
5. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu:
6. Mezi společností právnická osoba., IČ: IČO (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (viz žádost o úvěr ze dne datum a smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum). Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostředky ve výši částka. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek dne datum se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši částka. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, (dále společně také jen „Úhrady za služby“). Celkovou dlužnou částku ve výši částka, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách po částka. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do datum (viz smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, proto byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši částka.
8. Ze žádosti klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má pravidelný příjem, kterým je invalidní důchod třetího stupně ve výši částka. Žalobkyně příjem ve výši částka ověřila (viz výplatní doklad důchodu za období datum – datum, invalidní důchod třetího stupně). Dále žalovaný uvedl výdaje na bydlení ve výši částka, výdaje na dopravu jídlo a osobní náklady ve výši částka a srážky ze mzdy, výživné ve výši částka. Celkové měsíční výdaje tak činily částku částka. Žalovanému byla vypočítána částka částka jako měsíční použitelný příjem. (viz žádost o úvěr ze dne datum). Dále v čestném prohlášení žalovaný uvedl, že bydlí u rodinných příslušníků (viz čestné prohlášení ze dne datum).
7. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupila na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, jejíž nedílnou součástí je seznam postoupených pohledávek (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně přílohy). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum, kde žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum). Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, přičemž mu byla dne datum zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum). Žalovaný, ač byl upomenut na svůj dluh ničeho neuhradil.
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
12. Dle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20 , pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, a to i kdyby mu zákon takovou povinnost zvlášť neukládal, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy.
13. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“) se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků, navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele ale od možností a schopností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny. Protože mezi účastníky k dohodě o splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu nedošlo a žalovaný nevrátil ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Z důvodu nečinnosti žalovaného, který se k žalobě nevyjádřil, nemohl soud učinit žádná skutková zjištění k aktuálním majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného, a tedy k jeho možnostem vrátit poskytnutou jistinu. Z tohoto důvodu byla soudem stanovena splatnost v souladu s obecnou třídenní pariční lhůtou (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného a nedostál tak své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele dle § 86 zákona o spotřebitelské úvěru. Z doložených listin a skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že údaje ohledně majetkových poměrů žalovaného nebyly dostatečně ověřovány, když byl doložen pouze příjem žalovaného za období od datum do datum (doklad o výplatě důchodu invalidity třetího stupně), čímž nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s náležitou pečlivostí a vůbec se nezabývala ověřením výdajové stránky žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného tak právní předchůdce žalobkyně vycházel výlučně z prostých tvrzení žalovaného, což soud považuje za zcela nedostatečné, když z pouhých tvrzených údajů o výši příjmu a měsíčních výdajů žalovaného není zřejmé, že zbylá disponibilní měsíční částka žalovaného mohla pokrýt splátky poskytnutého úvěru, když již ze samotné výše měsíčního příjmu žalovaného – částka zcela jasně vyplývá, že tato částka nepostačuje ani na pokrytí běžných měsíčních výdajů na bydlení, stravu a podobně a nemůže tak rozhodně pokrýt výši stanovených měsíčních splátek na úhradu celého poskytnutého úvěru. Soud dle výše citovaných zákonných ustanovení a na základě předložených důkazů proto dospěl k závěru, že předmětná smlouva je z důvodu neprověření úvěruschopnosti žalovaného neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené proto soud věc po právní stránce posoudil jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na úkor žalobkyně na straně žalovaného a které je proto žalovaný podle § 2991 o. z. povinen žalobkyni vydat, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a představuje čistou výši poskytnutého úvěru (bez požadovaného příslušenství pohledávky a nároku plynoucích z uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru).
18. Co do zbytku požadovaného nároku ve smyslu výroku II. rozsudku, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť se jednalo o nároky, které plynuly z poskytnuté úvěrové smlouvy, která byla shledána za neplatnou.
19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, i když byl žalovaný v řízení úspěšnější. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tj. že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.