Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 135/2024-21

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně 1 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 15 746 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni

a) částku ve výši 11 276 Kč

s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 11 276 Kč od datum do datum

s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 11 276 Kč od datum do zaplacení

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 276 Kč od datum do zaplacení

b) částku ve výši 949 Kč

c) částku ve výši 100 Kč

d) částku ve výši 2 994 Kč

e) částku ve výši 427 Kč,

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkynia) částku ve výši 11 276 Kčs úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 11 276 Kč od , datum, do , datums úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 11 276 Kč od , datum, do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 276 Kč od , datum, do zaplaceníb) částku ve výši 949 Kčc) částku ve výši 100 Kčd) částku ve výši 2 994 Kče) částku ve výši 427 Kč,se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 15 746 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované částku 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč vyplatila žalované na její účet a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele žalované na úhradu jeho provize. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni celkem 29 000 Kč.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání konanému dne datum se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast soudu omluvila.

4. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to z:

y označené jako bonita smlouvy, ze kterého soud zjistil, že žalovaná dosud uhradila žalobkyni částku 29 000 Kč,

 Upomínky ze dne datum, ze které soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč,

 Smlouvy o úvěru ze dne datum, ze které soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí částky 30 000 Kč s tím, že žalovaná tuto částku žalobkyni vrátí ve splátkách ve výši 1 050 Kč měsíčně po dobu 40 měsíců, s úrokovou sazbou 21,05 % ročně, s tím, že část zapůjčené částky je účelově určená, a to ve výši 2 500 Kč na provizi zprostředkovatele jméno FO, dále bylo dohodnuto, že žalobkyně peněžní prostředky poskytne na účet žalované č. č. účtu, dále je ve smlouvě uvedeno, že výše provize zprostředkovatele v případě poskytnuté částky nad 25 000 Kč činí 2 500 Kč. Dále bylo dohodnuto, že smlouva je uzavřena okamžikem, kdy je žádost žalované žalobkyní schválena, přičemž za schválení se považuje okamžik, když je příslušná finanční částka převedena žalované,

 2 x potvrzení o provedené transakci, ze kterého vyplývá, že žalobkyně zaslala dne datum částku 27 500 Kč na účet č. č. účtu a dne datum částku 2 500 Kč na účet č. č. účtu, přičemž tento účet je označený jako jméno FO,

 Úvěrových podmínek, ze kterých soud zjistil, že jsou v nich uvedeny podmínky poskytnutí peněžních prostředků žalobkyní, a podmínky vrácení peněžních prostředků žalovanou,

 Předžalobní výzvy ze dne datum, ze které soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně sesplatnila závazek žalované a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 12 225 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 994 Kč a upomínacích nákladů ve výši 100 Kč,

 Čestného prohlášení žalované, ve kterém žalovaná prohlásila, že není proti ní vedeno exekuční řízení, není v úpadku, její měsíční výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, splátky úvěru 0 Kč, je vdaná, měsíční příjem činí 17 500 Kč,

 Posouzení úvěruschopnosti zákazníka, ze kterého soud zjistil, že žalovaná v posouzení uvedla, že její měsíční příjmy jsou 17 500 Kč, měsíční příjmy domácnosti 43 000 Kč, výdaje činí 5 000 Kč, bydlí ve vlastním rodinném domě, počet vyživovaných osob nula,

 Dvou výplatních pásek, ze kterých soud zjistil, že červenec rok činí mzda 17 052 Kč a za srpen rok mzda 16 057 Kč,

 Dvou výpisů z Centrální evidence exekucí, ze kterých soud zjistil, že ke dni datum nebyla žalovaná ani její manžel v exekuci,

 Dvou výpisů z Insolvenčního rejstříku, ze kterých soud zjistil, že ke dni datum nebyla žalovaná ani její manžel v insolvenci.

5. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.

6. Na základě toho soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalovaná dne datum požádala žalobkyni o peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částka 27 500 Kč bude převedena na účet žalované č. č. účtu a částka ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jméno FO. Žalovaná se zároveň zavázala žalobkyni v případě poskytnutí peněžních prostředků tyto žalobkyni vrátit ve splátkách ve výši 1 050 Kč měsíčně po dobu 40 měsíců, s úrokovou sazbou 21,05 % ročně. Žalobkyně dne datum převedla na účet žalované částku 27 500 Kč a na účet jméno FO částku 2 500 Kč. Žalovaná dosud žalobkyni uhradila celkem 29 000 Kč. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu, bylo jí zasláno oznámení o zesplatnění dluhu.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 3 odst. 2 písm. d) ZSU pro účely tohoto zákona se rozumí celkovými náklady spotřebitelského úvěru veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

10. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, přičemž k uzavření smlouvy došlo dne datum, tedy dnem převedení peněžních prostředků žalované. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet, který žalovaná v žádosti označila. Zbylá část ve výši 2 500 Kč byla zaslána zprostředkovateli jako provize. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem ( ZSU).

15. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele – žalované, tedy zkoumat, zda je v jejích schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů, implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

16. Pokud jde tedy o úvěruschopnost žalované, k tomu žalobkyně pouze uvedla, že zkoumala před uzavřením smlouvy řádně úvěruschopnost žalované, aniž by blíže uvedla, jakým způsobem, popřípadě jaké konkrétní údaje stran příjmové a výdajové stránky žalované zjistila. Soud provedl dokazování k úvěruschopnosti čestnými prohlášeními žalované, výplatními páskami a u označenou jako Posouzení úvěruschopnosti žalované. Z těchto vyplývá, že žalovaná měla příjem cca 17 000 Kč z pracovního poměru u Základní a mateřské školy adresa, které byly ověřeny z výplatních pásek žalované za červenec a srpen rok. Nic dalšího stran příjmové stránky nebylo od žalované zjištěno a soud hodnotí posouzení úvěruschopnosti žalované stran jejích příjmů nedostatečné, když sice žalobkyně ověřila, že žalovaná měla příjem z pracovního poměru v červenci i srpnu rok, smlouva však byla uzavřena až v říjnu rok, když až v tomto měsíci byly žalované zaslány peněžní prostředky. Žalobkyně si neověřila, na jakou dobu má žalovaná sjednaný pracovní poměr, a tudíž nebylo zjištěno, zda má žalovaná i do budoucna zajištěn příjem z pracovního poměru minimálně po dobu, po kterou měla žalobkyni peněžní prostředky splácet. Pokud jde o výdaje žalované, z provedených listin toliko vyplývá, že má výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně na bydlení, aniž by bylo zřejmé, o jaké konkrétní výdaje se jedná. Žalobkyně nijak neprokázala, že by tyto výdaje žalované nějakým způsobem ověřovala, například bankovními výpisy, poštovními poukázkami apod., ani že by ověřovala, jaký vztah má žalovaná k nemovitosti, ve které dle jejího tvrzení bydlí. K ověření výdajů žalované nebyl žalobkyní předložen žádný důkaz. Taktéž k řádnému posouzení úvěruschopnosti nepostačí lustrace žalované ve veřejných evidencích, neboť tyto nic nevypovídají o majetkových poměrech žalované. Žalobkyně tak nedostála ani řádné povinnosti stran výdajové stránky žalované. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, a tak nemohla být ve smyslu , 3 poučena o doplnění skutkových tvrzení stran úvěruschopnosti žalované a označení důkazů k jejich prokázání. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou v souladu se zněním ZSU, protože je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v ZSU (ve znění účinném od 29. 5. 2022).

17. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu § 87 ZSU a na žalované pak bylo vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalované částku 27 500 Kč, přičemž žalovaná dosud uhradila 29 000 Kč. Žalovaná tak již není žalobkyni dlužna ničeho, a proto soud žalobu zamítl.

18. Pro úplnost soud uvádí, že částka 2 500 Kč představující provizi zprostředkovatele, je jen dalším nákladem spotřebitelského úvěru, přináležející do odměny poskytovateli úvěru, která nad to nebyla zaslána žalované, a tudíž se tímto nemohla žalovaná bezdůvodně obohatit.

19. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce soud žalobkyni nepřiznal ani další požadované nároky spočívající v úrocích a smluvní pokutě, když tyto vzhledem k neplatnosti smlouvy nebyly platně sjednány.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle kterého byla žalovaná procesně úspěšná, avšak netvrdila a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by jí vznikly nějaké náklady řízení. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.