Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 Co 440/2024-81

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Nadi Pínové a soudkyň Mgr. Lenky Marynkové a JUDr. Jaroslavy Pokorné ve věci

žalobce: Finanční úřad pro hlavní město Prahu, IČO 72080043

sídlem Štěpánská 619/28, 111 21 Praha 1

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o poddlužnické žalobě,

o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. srpna 2024, č. j. -43,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II o věci samé mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro adresa soudní poplatek z odvolání ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II o věci samé mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, soudní poplatek z odvolání ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), co do úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení žalobu zamítl (výrok II). Dále žalované uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka (výrok III) a České republice – zastoupené Obvodním soudem pro adresa, na soudním poplatku částku částka (výrok IV).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce (po připuštění změny žaloby usnesením ze dne datum) domáhal po žalované zaplacení částka, úroku z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení a částky částka na exekučních nákladech z titulu nařízení daňové exekuce vůči žalované, jako poddlužníkovi. Žalobce vydáním exekučního příkazu nařídil daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky společnosti právnická osoba., IČO IČO (dále jen „daňový dlužník“), za žalovanou, z důvodu neuhrazených faktur č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota, jež si žalovaná zahrnula do svého daňového přiznání k DPH a v příslušném zdaňovacím období uplatnila odpočet daně z těchto faktur. Exekuční příkaz byl žalované doručen dne datum a nabyl právní moci dne datum, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dne datum. Žalovaná povinnost stanovenou exekučním příkazem nesplnila, splatnou pohledávku žalobci nevyplatila, ani neuplatnila námitku dle , daňový řád (dále jen „ “), ač byla o této možnosti řádně poučena.

3. Žalovaná namítla neprojednatelnost žaloby, a to především z důvodu absence skutkových tvrzení ke vzniku pohledávky daňového dlužníka za žalovanou. Dále poukázala na pluralitu daňových řízení, kdy totožné pohledávky jsou předmětem další daňové exekuce ze strany žalobce vůči žalované. Nadto daňový dlužník provádí pravidelné měsíční úhrady v řádu stovek tisíc korun, kdy od září 2023 byla jeho daňová pohledávka snížena o částka, na částka. Lze proto předpokládat, že veškeré dluhy budou daňovým dlužníkem uhrazeny v řádu několika měsíců.

4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění podrobně rozvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě vzal za prokázané, že žalobce eviduje vůči daňovému dlužníku vykonatelnou pohledávku vymáhanou v daňovém řízení ve výši částka s příslušenstvím. Daňový dlužník má vůči žalované nesplacené pohledávky, identifikované dle jednotlivých faktur. Žalobce pohledávky daňového dlužníka za žalovanou postihl daňovou exekucí co do částka, o čemž žalovanou vyrozuměl dne datum. Pohledávky byly postiženy i v rámci odlišné daňové exekuce, a to co do částky částka. Pohledávky daňového dlužníka byly oběma daňovými exekucemi postiženy v součtu co do částka (částka + částka). Pohledávka správce daně za daňovým dlužníkem ke dni datum činila částka, a převyšovala tak výši pohledávky postižené oběma daňovými exekucemi.

5. Po právní stránce odkázal soud prvního stupně v rámci svého posouzení na až 3 daňového řádu, a násl. , (dále jen „ “) a , , . Žalobu shledal projednatelnou, neboť žalobce s přihlédnutím k typu projednávaného řízení (o poddlužnické žalobě), vylíčil všechny rozhodné skutečnosti v dostatečném rozsahu. Existenci či platnost závazkového vztahu, z něhož měla vzniknout pohledávka povinného za poddlužníkem, lze posuzovat pouze v situaci, kdy žalovaný prokazuje, že přikázaná pohledávka (nikdy) neexistovala, nebo že došlo k jejímu zániku před doručením usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V posuzovaném typu sporu je to žalovaná, koho tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně zpochybňování pohledávek daňového dlužníka za žalovanou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud prvního stupně proto postupem podle , 3 vyzval žalovanou k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání skutečností vedoucích k závěru, že pohledávka daňového dlužníka nevznikla, nebo že zanikla. Žalovaná však svá břemena v tomto směru neunesla.

6. Na základě shora uvedeného soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky částka sestávající z jistiny v částce částka, kapitalizovaného úroku z prodlení do datum ve výši částka a exekučních nákladů v částce částka (výrok I), když uzavřel, že pohledávka daňového dlužníka byla exekučním příkazem postižena daňovou exekucí pouze co do částka, avšak nikoliv již co do úroků z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, ohledně nichž proto žalobu zamítl (výrok II). Odkázal při tom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dle kterého jen v rozsahu uvedeném v nařízení výkonu rozhodnutí může oprávněný vymáhat pohledávku po dlužníkovi povinného prostřednictvím tzv. poddlužnické žaloby ve smyslu

7. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl prvostupňový soud V řízení převážně procesně úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu v rozsahu 82 % [při rozdílu úspěchu v rozsahu 91 % co do částka a neúspěchu v rozsahu 9 % co do částka (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do vyhlášení rozsudku dne datum)]. Žalobce požadoval zaplacení náhrady jízdních výdajů v částce částka. Soud prvního stupně shledal požadavek žalobce v základu oprávněným a dle poměru jeho úspěchu ve věci uložil žalované povinnost k náhradě ve výši částka (82 % z požadované částky částka).

8. S ohledem na skutečnost, že v řízení úspěšnému žalobci svědčilo osvobození od soudního poplatku [ ], uložil soud prvního stupně podle věty prvé , poplatkovou povinnost žalované, a to ve výši dle položky 8 Sazebníku soudních poplatků (výrok IV).

9. Proti výrokům II a III tohoto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. S odkazem na obsah výrokové části exekučního příkazu namítal, že daňová exekuce byla nařízena k vymožení nedoplatku na dani z přidané hodnoty ve výši částka včetně příslušejícího úroku z prodlení ke dni datum ve výši částka a exekučních nákladů ve výši částka, jakož i úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Nařízení daňové exekuce k vymožení celkového úroku z prodlení nadto vychází z § 178 odst. 3 daňového řádu. Nárok žalobce domáhat se prostřednictvím poddlužnické žaloby po žalované i úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení tak byl oprávněný a soud prvního stupně měl i v této části žalobě vyhovět. Žalobce dále sporoval správnost výroku o nákladech řízení s tím, že mu vzhledem k poměru jeho úspěchu ve věci (91 %) měla být přiznána náhrada v plné výši. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil ve výrocích II. a III. tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku úrok z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do zaplacení a na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku částka.

10. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila, z nařízeného ústního jednání před odvolacím soudem se omluvila, o odročení jednání však nepožádala. V souladu s ve spojení s bylo proto jednáno v její nepřítomnosti.

11. Před zahájením odvolacího jednání žalobce k dotazu odvolacího soudu upřesnil, že změnou žaloby, kterou učinil dne datum při ústním jednání před soudem prvního stupně, toliko rozšířil žalobu o zákonný úrok z prodlení z částky částka ode dne následujícího po podání žaloby do zaplacení, když i nadále požadoval žalobou uplatněnou částku, tj. jistinu částka, exekuční náklady ve výši částka a zákonné úroky z prodlení z částky částka ode dne datum do dne podání žaloby, jež původně kapitalizoval.

12. Odvolací soud přezkoumal podle a a 5 správnost odvoláním napadeného zamítavého výroku o věci samé a výroku o nákladech řízení, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a odvolání žalobce shledal zcela důvodným.

13. Soud prvního stupně zamítl nárok žalobce co do úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s odůvodněním, že v uvedeném rozsahu nebyly pohledávky daňového dlužníka za žalovanou postiženy daňovou exekucí. Uvedený závěr však nekoresponduje s obsahem spisu, respektive s provedeným dokazováním, a dokonce ani se skutkovým zjištěním prvostupňového soudu (srovnej odst. 5 věta první odůvodnění napadeného rozsudku).

14. Jak správně zjistil soud prvního stupně z exekučního příkazu č. j. číslo, žalobce nařídil daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky k vymožení nedoplatku daňového dlužníka včetně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Toto skutkové zjištění nepochybně plynoucí z provedeného důkazu však soud prvního stupně do svého závěru nepromítl, respektive je promítl nesprávně.

15. Pokud jde o právní hodnocení, soud prvního stupně na věc aplikoval přiléhavou právní normu v odpovídajícím znění, včetně příslušné judikatury, vyjma rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, jež na projednávanou věc nedopadá. Odůvodnění prvostupňového soudu v rozsahu vyhovujícího výroku je při korekci skutkového závěru tak, aby plně korespondoval provedenému dokazování a skutkovému zjištění, dle něhož byla daňová exekuce nařízena též pro úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, plně přenositelné i na tuto část žalobního nároku. Pro stručnost proto odvolací soud na přiléhavé odůvodnění soudu prvního stupně v tomto rozsahu odkazuje (srovnej odst. 35 – 47 napadeného rozsudku), když je třeba souhlasit, že žalovaná v řízení ani přes poučení podle , 3 neprokázala, že v okamžiku doručení exekučního příkazu neměla povinnost uhradit dluh odpovídající pohledávce daňového dlužníka, tedy že by přikázaná pohledávka nikdy neexistovala nebo že některým ze zákonem stanovených důvodů zanikla ještě před tím, než byl žalované exekuční příkaz doručen.

16. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II o věci samé podle změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

17. Vzhledem ke změně rozsudku ve výroku o věci samé odvolací soud nově rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně ( ), a to dle obecné zásady úspěchu ve věci podle ve spojení Náklady žalobce v řízení před soudem prvního stupně v celkové výši částka sestávají z uplatněných nákladů jízdních výdajů v souvislosti s přepravou osoby oprávněné jednat za žalobce ke dvěma jednáním soudu (dne datum a datum), když ve zbytku se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal. Náklady jízdních výdajů uplatněných v částce částka nepřevyšují částku, k ní dospěl odvolací soud po revizním přepočtu, kdy vzal do úvahy údaj o průměrné spotřebě paliva použitého motorového vozidla dle doloženého osvědčení o registraci vozidla (4,8 litru automobilového benzinu/100 km), údaj o vzdálenosti ze sídla žalobce do sídla soudu a zpět (200 km jedna jízdu tam a zpět) a cenu paliva a výši náhrady za použití vozidla dle vyhlášky MPSV č.

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rovněž rozhodnuto podle ve spojení s a a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhradu nákladů též za tuto fázi řízení v celkové výši částka sestávající z paušální náhrady za 3 úkony (odvolání, příprava a účast na jednání odvolacího soudu) podle ve spojení s Celková výše nákladů řízení účelně vynaložených žalobcem před soudy obou stupňů tak činila částka a žalované byla uložena povinnost jejich úhrady do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

19. Odvolací řízení podléhalo poplatkové povinnosti ve výši částka dle položky 22 bod 6. ve spojení s položkou 8 Sazebníku poplatků, přílohy k , o soudních poplatcích, v platném znění, přičemž žalobce byl od úhrady soudního poplatku osvobozen [ , odst. 3 písm. b) citovaného zákona] a v souladu s věta první, odst. 5 zákona o soudních poplatcích byla proto povinnost k jeho úhradě uložena v odvolacím řízení neúspěšné žalované.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud České republiky, na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.