Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 267/2024-61

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 16 885,56 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 668,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 668,65 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 226,25 Kč, a dále částku 4 090,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 090,91 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 2 126 Kč spolu s úrokem 14,75 % ročně z částky 10 668,65 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 228,11 Kč a s úrokem 14,75 % ročně z částky 4 090,91 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 668,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 668,65 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 226,25 Kč, a dále částku 4 090,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 090,91 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení 2 126 Kč spolu s úrokem 14,75 % ročně z částky 10 668,65 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 228,11 Kč a s úrokem 14,75 % ročně z částky 4 090,91 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 16 885,56 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku z titulu smlouvu o povoleném debetu ze dne 1. 4. 2021 a smlouvy o úvěru ze dne 15. 5. 2022. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovanou nejprve smlouvu o zřízení a vedení konta, na jejímž základě žalobkyně zřídila žalované bankovní účet č. č. účtu. Následně uzavřela s žalovanou smlouvu o povoleném debetu, dle které byla žalovaná oprávněna přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku až do částky 4 000 Kč a naopak povinna načerpanou částku vrátit spolu s úrokem 12 % ročně. Před uzavřením smlouvy o povoleném debetu a o úvěru posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr jednak lustrací žalované v bankovních registrech, nebankovních registrech a ostatních registrech a databázích, ve kterých si prověřovala výši závazků a platební morálku žalované a jednak zjišťováním jejích příjmů a výdajů a jejich ověřováním srze periodické výpisy z běžného účtu žalované vedeného u žalobkyně. Žalovaná se dostala do záporného zůstatku převyšující jí povolený debet. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vyrovnání nepovoleného debetu. Následně byl konečný zůstatek nepovoleného debetu ve výši 4 090,91 Kč žalované převeden na nově zřízený účet pohledávek z nepovoleného debetu. Příslušenství žalované částky ve výši 4 090,91 Kč tvoří obchodní úrok 14,75 % ročně z částky 4 090,91 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 090,91 Kč, oba od 8. 2. 2024 do zaplacení.

2. Dále tvrdila, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla částku 15 000 Kč, kterou jí měla vrátit s roční úrokovou sazbou 16,90 % ročně v 36 měsíčních anuitních splátkách po 546 Kč. Též uvedla, že posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr jednak lustrací žalované v bankovních registrech, nebankovních registrech a ostatních registrech a databázích a zjišťovala si výši jejích příjmů a výdajů. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením splátek, v důsledku čehož žalobkyně neuhrazenou část úvěru zesplatnila. Žalovaná částka 12 794,65 Kč sestává z dlužné jistiny 10 668,65 Kč a částky 2 126 Kč odpovídající nákladům za upomínání ve výši 2 000 Kč a sedmi neuhrazených poplatků za pojištění úvěru ve výši 126 Kč. Příslušenství žalované částky tvoří obchodní úrok 14,75 % ročně z částky 10 668,65 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení, který byl žalobkyní v období od 13. 6. 2023 do 15. 2. 2024 kapitalizován částkou 1 228,11 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 13. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 13. 6. 2023 do 15. 2. 2024 částkou 226,25 Kč s přihlédnutím ke splatnosti jednotlivých splátek dle smlouvy.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

6. Ze smlouvy o zřízení a vedení konta G2.2 ze dne 19. 9. 2012 soud zjistil, že žalobkyně se mimo jiné zavázala pro žalovanou zřídit bankovní účet č. č. účtu.

7. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu bylo soudem zjištěno, že žalovaná v návrhu uvedla, že je svobodná, trvalé bydliště má na adrese adresa. K bytovým poměrům uvedla, že je vlastníkem domu/bytu. Její čistý měsíční příjem činí za posledních 12 měsíců v průměru 19 000 Kč. Na výdajích spojených s bydlením vydá 3 000 Kč. Má partnera, který jí přispívá 4 000 Kč. V bodu 4. (hodnocení rizika) je uvedeno upozornění: „Byl detekován možný rizikový signál (může jím být např. adresa trvalého bydliště klienta shodující se s adresou městského úřadu nebo jiná skutečnost). Věnujte proto zvýšenou pozornost vyhodnocení rizika a parametrů klienta/obchodu. Úvěrový obchod nelze samoschválit, postupujte dle standardních schvalovacích pravomocí.“.

8. Z periodického výpisu bankovního účtu č. č. účtu za období od 7. 11. 2020 do 8. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaná měla ke dni 8. 12. 2020 zůstatek na bankovním účtu 501 Kč, k 8. 1 2021 činil zůstatek 15 936,04 Kč, k 8. 2. 2021 byl konečný zůstatek 68,19 Kč a k 8. 3. 2021 381,45 Kč. V období od 9. 12. 2020 do 8. 1. 2021 byla žalované na účet připsána mzda dne 11. 12. 2020 ve výši 11 583 Kč a dne 8. 1. 2021 ve výši 15 897 Kč. Za období od 9. 1. do 8. 2. 2021 nebyla žalované žádná mzda připsána.

9. Ze smlouvy o povoleném debetu podepsané žalovanou elektronicky dne 1. 4. 2021 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve formě povoleného debetu (možnosti přečerpání) o celkové výši 4 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12 % p.a. ke dni uzavření smlouvy a dobou trvání 360 dní.

10. Z periodického výpisu bankovního účtu č. č. účtu za období od 9. 1. do 6. 2. 2024 soud zjistil, že dne 6. 2. 2024 byl žalované převeden na zvláštní účet pohledávek dluh ve výši 4 090,91 Kč.

11. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení ze dne 13. 5. 2022 bylo soudem zjištěno, že žalovaná požádala o bezúčelný osobní úvěr ve výši 15 000 Kč. Uvedla, že je vdaná, bydlí v nájmu. Má příjmy ze závislé činnost ve výši 16 000 Kč měsíčně, příjmy rodinných příslušníků v domácnosti činí 27 000 Kč. Příjmy byly žalovanou doloženy čestným prohlášením. Dále uvedla, že náklady spojené s bydlením činí 16 200 Kč, další výdaje včetně výživného má 8 000 Kč. Má dítě starší deseti let. Na půjčkách a spotřebitelských úvěrech ničeho nehradí. Žalobkyně při lustraci žalované v jí dostupných systémech zjistila, že má žalovaná u žalobkyně celkem čtyři spotřebitelské úvěry, a to úvěr s úvěrovým limitem 40 000 Kč s výší dluhu 40 300,44 Kč a s měsíční splátkou 338 Kč, úvěr s úvěrovým limitem 70 000 Kč s výší dluhu 70 558,64 Kč a s měsíční splátkou 920,11 Kč, úvěr s úvěrovým limitem 25 000 Kč, výší dluhu 25 105,62 Kč a měsíční splátkou 246,46 a úvěr s úvěrovým limitem 40 000 Kč, výší dluhu 40 037,56 Kč a měsíční splátkou 262,89 Kč. Dále má žalovaná mimo právnická osoba spotřebitelský úvěr 30 000 Kč s výší dluhu 3 223 Kč a výší měsíční splátky 1 059 Kč. Jako celkovou stávající výši splátek v KB žalobkyně vygenerovala 6 027 Kč a mimo KB 1 059 Kč.

12. Ze smlouvy o úvěru podepsané žalovanou elektronicky prostřednictvím aplikace Mobilní banka soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout na její bankovní účet č. č. účtu bezúčelný úvěr o celkové výši 15 000 Kč na 36 měsíců se splatností do 25. 4. 2025 se zápůjční úrokovou sazbou 16,90 % p.a. a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit v měsíčních anuitních splátkách ve výši 546 Kč a platit pojištění 15 Kč měsíčně.

13. Z historického výpisu úvěru číslo tel. číslo bylo soudem zjištěno, že na bankovní účet žalované č. č. účtu byl dne 13. 5. 2022 čerpán úvěr 25 000 Kč.

14. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 6. 12. 2023 včetně vrácené obálky s číslem zásilky Anonymizováno bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužných částek dle smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2022.

15. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

16. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

17. Po právní stránce soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu v obou případech uzavřít smlouvu o úvěru dle , (dále jen „o. z.“) v intencích , o spotřebitelském úvěru. Soud však věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle a násl. o. z.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 (Věc C-679/18., 62018CJ0679): „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

22. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelského úvěru byla povinna před uzavřením smlouvy o (spotřebitelském) úvěru zkoumat s odbornou péčí, zda žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti měla právní předchůdkyně žalobkyně vzít zejména v potaz, jaké jsou příjmy a výdaje žalované, tj. jaká je její majetková situace, a jestli jí tato umožní poskytnutý úvěr splácet.

26. Před podepsáním smlouvy o povoleném debetu žalovaná uvedla, že je svobodná, má průměrný čistý měsíční příjem 19 000 Kč, je vlastníkem domu/bytu. Výdaje na bydlení činí 3 000 Kč. Partner jí přispívá 4 000 Kč. Měsíčně splácí 1 500 Kč na půjčky a úvěry. V návrhu na rozhodnutí o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu je žalovaná označená adresou trvalého bydliště, které se nachází na adrese městského úřadu. V návrhu na rozhodnutí o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu bylo detekováno upozornění při hodnocení rizika (poskytnutí povoleného debetu). Bylo apelováno, aby byla věnována zvýšená pozornost vyhodnocení rizika. Žalobkyně měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalované. Z nich vyplynulo, že žalovaná každý měsíc spotřebovala téměř všechny peněžní prostředky, které jí byly na bankovní účet připsány. Pokud měla žalovaná ke dni 8. 1. 2021 konečný zůstatek 15 936,04 Kč, bylo tomu z důvodu, že v období od 7. 12. 2020 do 8. 1. 2021 byly žalované připsány na účet dvě výplaty, zatímco v následujícím období žádná. Fakticky tak žalovaná v období od 7. 11 2020 do podepsání smlouvy o povoleném debetu nedisponovala dostatečnými peněžními prostředky, naopak žila tzv. od výplaty k výplatě. S ohledem na uvedené nemohla žalobkyně dostát své povinnost řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované. Žalovaná uvedla na první pohled nepravdivé údaje týkající se jejích bytových poměrů, když sdělila, že je vlastníkem domu/bytu, avšak její trvalé bydliště se nacházelo na adrese městského úřadu. Na to byla příslušná osoba, která za žalobkyni smlouvu o povoleném debetu zajišťovala, systémem hodnotícím rizika upozorněna v návrhu na rozhodnutí o poskytnutí povoleného debetu. Pokud proto žalobkyně vycházela z žalovanou sdělených informací o jejím bydlení a nepožadovala žádné doklady prokazující její bytovou situaci, nemohla postupovat při posuzovaní schopnosti žalované splácet úvěr s odbornou péčí. V rozporu se svou povinností jí vyplývající z citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru postupovala žalobkyně, i pokud na základě výpisů z bankovního účtu žalované uzavřela, že je schopna splácet jakýkoliv poskytnutý úvěr. Z bankovního výpisu žalované naopak vyplynulo, že žádnými dostatečnými financemi, ze kterých by mohly být vráceny přečerpané peněžní prostředky a hrazeny obchodní úroky, nedisponuje.

27. Ve vztahu ke smlouvě o úvěru ze dne 13. 5. 2022 soud též uzavřel, že žalobkyně řádně nezkoumala před podepsáním smlouvy úvěruschopnost žalované. Vycházela pouze z informací, které jí byly žalovanou sděleny bez toho, aniž by si hodnověrným způsobem sdělené informace žalovanou ověřila. Žalovaná výši svého příjmu a příjmu ostatních členů domácnosti doložila pouhým čestným prohlášením, z čehož si žalobně nemůže udělat obrázek o jejích majetkových poměrech. Nadto bylo žalobkyní při screeningu dluhů žalované zjištěno, že žalované byla samotnou žalobkyní již poskytnuta řada úvěrů (celkem hodnota) v nemalé výši a další úvěr jí byl poskytnut ze strany jiného peněžníhou, přestože žalovaná neuvedla, že by hradila na úvěry jakékoli splátky.

28. Soud tak uzavřel, že žalobkyně porušila povinnost jí vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když neposoudila úvěruschopnost žalované s řádnou péčí, a z tohoto důvodu jsou obě smlouvy (smlouva o povoleném debetu i smlouva o úvěru) absolutně neplatné [srov. rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 (Věc C-679/18., 62018CJ0679)]. Vzhledem k tomu, že smlouvy, na jejichž základě žalobkyně plnila (poskytla žalovanému možnost jít do záporného zůstatku, čímž žalované poskytla úvěr, a poskytla žalované částku 15 000 Kč), jsou neplatné, vznikl jí nárok na vrácení nepovoleného debetu 4 090,94 Kč a dlužné jistiny v částce 10 668,65 Kč. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je žalovaná povinna zaplatit též úroky z prodlení (podle o. z., a to ve výši odpovídající ) v rozsahu uplatněném žalobou. V tomto rozsahu shledal soud žalobu důvodnou (výrok I. rozsudku). Na zaplacení obchodního úroku ve vztahu k nepovolenému debetu a obchodního úroku, nákladů na upomínání a měsíčních poplatků za pojištění úvěru ve vztahu k úvěru nárok nevznikl, neboť tyto vyplývaly z (neplatných) smluv. Soud proto v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch v řízení spočíval jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to v účinném znění do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 16 885,56 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

30. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (např. spisová značka, spisová značka a spisová značka). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b advokátního tarifu.

31. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ).

32. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.