Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 284/2024-19

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Boudovou Žiškovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 11 533,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2 733,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 869 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení a částku 684,10 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2 733,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 869 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení a částku 684,10 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 533,10 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 800 Kč, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr vrátit nejpozději do 30. 6. 2023. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána schopnost žalovaného splácet, a to především z informací poskytnutých žalovaným a z bankovních a nebankovních registrů. Žalovaný dosud neuhradil ničeho a dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle , (dále jen ) a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet, a to z informací poskytnutých ji žalovaným, nahlédnutím do veřejných registrů (obecné principy posuzování a filozofie společnosti, identifikované příjmy, výpis o posouzení úvěruschopnosti). Dne datum žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním včetně sazebníku a VOP, autorizace ověření totožnosti), na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 8 800 Kč (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do 30. 6. 2023. Žalovaný svůj závazek nesplnil a nezaplatil ničeho. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 30. 5. 2024 (podací lístek, výzva k úhradě před podáním žaloby). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závažné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní, učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 800 Kč, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit nejpozději do 30. 6. 2023, a to včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 600 Kč a poplatku za sjednané služby klidné spaní ve výši 110 Kč, Presto ve výši 330 Kč a Informační SMS servis ve výši 29 Kč. Z této částky žalovaný dosud nevrátil nic. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací, které ji sám žalovaný poskytl a nahlédnutím do veřejných registrů, dále měla mít k dispozici y na základě kterých ověřila čistý příjem žalovaného. Tyto y přes výzvu soudu žalobkyně nedoložila. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.

5. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu , (dále jen o.z.) byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 8 800 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení a násl. o.z., se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v a 87 tohoto zákona.

6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 věta první, ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 87 ZoSÚ věty druhé soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

9. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně, zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet pouze lustrací z příslušných registrů a dále vycházel z informací poskytnutých žalovaným, přičemž měla sice ověřovat jeho příjmy ale k výzvě soudu potřebné y nedoložila. Z toho je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušil tím ustanovení ZoSÚ, a proto je podle věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná. Této skutečnosti si je zřejmě vědoma i sama žalobkyně, když alternativně v žalobě uvádí, že pro případ, že soud nebude mít nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, domáhá se toliko vydání bezdůvodného obohacení.

10. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ.

11. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 800 Kč a žalovaný nevrátil ničeho. Proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 8 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, kdy splatnost nesplacené jistiny určuje soud. Žalobou požadované příslušenstvím představované zákonným úrokem z prodlení tak nemohlo být žalobkyni přiznáno, neboť s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. -160 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky a jelikož byla splatnost určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu.

12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny 8 800 Kč, tj. úspěch ve výši 60 %, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta činí po kapitalizaci částku 5 936,42 Kč (2 733,10 Kč + 2 519,22 Kč + 684,10 Kč), tj. neúspěch 40 %. Při uplatnění zásady, že od účastníka, který měl ve věci větší úspěch se odečte jeho neúspěch, měla žalobkyně v řízení celkově úspěch ve výši 20 %.

13. Celkové náklady jsou tedy představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a jednak částkou tvořené částkou 1 452 Kč jako odměnou dle vyhl. č. za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci do podání žaloby po 300 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby. Žalobkyni náleží také částka 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle vyhl. č. , to vše pak včetně 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný by byl povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, ale s ohledem na její procesní úspěch ve výši 20 % jí náleží po zaokrouhlení částka 450 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. věta před středníkem , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.