Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 252/2024-24
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o úvěru č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla žalobkyně žalované částku částka převodem na účet. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s dohodnutým úrokem, avšak své povinnosti nedodržela a nesplácela řádně. Pro případ prodlení s placením splátek byla sjednána možnost zesplatnění celé dlužné částky, čímž vznikne nová jistina skládající se z nesplacené jistiny a nesplacených úroků ke dni zesplatnění, což v projednávaném případě činilo částku částka, a zesplatnění bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Dále byla pro případ prodlení se splácením nové jistiny sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z nové jistiny až do zaplacení. O nároku žalobkyně na vrácení nesplacené nové jistiny úvěru a smluvní pokuty za dobu do datum ve výši částka a částka bylo již rozhodnuto platebním rozkazem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka. Nyní se žalobkyně po žalované domáhá částky částka jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky částka představující novou jistinu po zesplatnění, a to za dobu od datum do datum. K tomu žalobkyně požaduje úrok z prodlení ze smluvní pokuty od datum do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby, ale žalovaná ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud věc projednal při jednání dne datum za přítomnosti zástupce žalobkyně a v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že jde o předtištěný formulář (naskenovaný dokument o délce šesti stran hustě popsaných malým písmem), kterým žalovaná navrhuje žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, podle které žalobkyně poskytne žalované úvěr částka a žalovaná vrátí částka ve 48 měsíčních splátkách po částka splatných každého 20. dne v měsíci, zápůjční úroková sazba činí 62,09 %, RPSN 83,19 %. Je uvedeno ujednání, podle kterého dojde k automatickému zesplatnění úvěru, pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky v délce 65 dní, ke dni zesplatnění se nezaplacená jistina a nezaplacené úroky ke dni zesplatnění stávají novou jistinou úvěru. Dále je uvedeno ujednání o smluvních pokutách v neprospěch žalované, a to ve výši částka pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 30 dnů, a ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení po zesplatnění úvěru. Dále je uvedeno ujednání o právu na náhradu účelně vynaložených nákladů v neprospěch žalované, a to ve výši částka pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů. Nejsou uvedeny žádné sankce v neprospěch žalobkyně. Na konci listiny je uvedena akceptační doložka žalobkyně s podpisem ze dne datum.
5. Z výpisu z účtu žalované, výpisu záznamů z registru SOLUS, výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) a z hodnocení klienta, bylo zjištěno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřovala majetkové poměry žalované, která měla pravidelný příjem ze zaměstnání ve výši částka (viz výpis z účtu o příjmu za květen až srpen rok), výdaje částka (životní minimum částka a bydlení částka), bydlela ve vlastním, byla svobodná a neměla žádné nezaopatřené děti (viz hodnocení klienta), neměla negativní poznatky z lustrace v evidencích (viz SOLUS a NRKI).
6. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované oznámení o zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky smluvní pokuty z nové dlužné jistiny částka za dobu od datum do datum v limitu dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy ve výši částka; zásilka byla odeslána datum (viz doklad o odeslání).
7. Dále soud nahlédl do soudního informačního systému ISAS, ze kterého zjistil, že proti žalované byla žalobou uplatněna pohledávka žalobkyně z úvěru č. hodnota a soud platebním rozkazem ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, žalobě zcela vyhověl.
8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru ze dne datum obdržela peněžní prostředky ve výši částka a zavázala se vrátit částka, zápůjční úroková sazba činila 62,09 %, RPSN 83,19 %. Ujednána byla mimo jiné smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení po zesplatnění úvěru. Žalovaná své závazky nesplnila a úvěr byl zesplatněn s novou dlužnou jistinou ve výši částka. Při uzavírání smlouvy žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty za dobu od datum do datum před podáním žaloby, a to dopisem ze dne datum odeslaným téhož dne.
9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud uvádí, že v nyní projednávané věci je žalobou uplatňován nárok na smluvní pokutu ve smyslu § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Aby soud mohl posoudit oprávněnost nyní uplatněného nároku, musel nejprve posoudit platnost původní uzavřené smlouvy jako celku, přestože o nároku na zaplacení nesplacené jistiny a příslušenství včetně části smluvní pokuty již bylo soudem rozhodnuto v jiném řízení (nutno ovšem zdůraznit, že v předchozím řízení došlo k vydání platebního rozkazu, proti kterému nebyl podán odpor). Při posuzování uvedeného závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“).
10. Soud se proto zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované podle § 86 spotř. z. K tomu žalobkyně v tomto řízení netvrdila žádné skutečnosti, pouze obecně odkázala na připojený spis spisová značka a tam předložené listiny ke zkoumání úvěruschopnosti, kde obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána na základě údajů uvedených žalovanou, výpisem z účtu o příjmech a lustrací v registrech. V hodnocení klienta jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované s tím, že příjem byl doložen výpisem z účtu a další poměry výpisy z registrů SOLUS a NRKI. Soud takové prohlášení o poměrech žalované nepovažuje za dostatečné, neboť s ohledem na absenci dalších podkladových listin není zřejmé, jak byly tyto údaje zjištěny. Navíc byly doloženy pouze dokumenty k příjmům žalované, avšak je nutno zkoumat také výdaje, neboť jen při zjištění celkové majetkové situace lze uzavřít, zda je žadatel o úvěr schopen úvěr splácet. Žádné takové důkladné posouzení úvěruschopnosti však z předložených důkazů nevyplývá. U jednání byla žalobkyně poučena o tom, že v žalobě obsažená tvrzení a navržené důkazy nepostačují k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti a ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. byla vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů, žádné další doplnění tvrzení ani důkazů však neučinila a ani nepožádala o poskytnutí dodatečné lhůty. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně i přes řádné poučení tvrdila jen obecné skutečnosti a neuvedla zejména k výdajům dostatečná tvrzení k řádnému zjišťování a posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí a nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.
11. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny částka sjednána „cena peněz“ (částka, která má být vrácena s jistinou) ve částka, tj. 172,57 % z jistiny. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
12. Soud má přitom za to, že v uvedeném případě není prostor pro moderaci podle § 577 o. z., neboť soudu je z vlastní činnosti známo, že sjednávání takto nemravných úroků je u žalobkyně standardem a žalobkyně by zřejmě smlouvu s úroky v běžné výši neuzavřela, o čemž svědčí také sjednání dalších smluvních pokut výlučně v neprospěch žalované. Ve smlouvě o úvěru jsou totiž ujednání o smluvních pokutách a jiných platbách (náklady vzniklé s prodlením) sjednány výlučně v neprospěch žalované a smlouva neobsahuje odpovídající ustanovení, která by adekvátně sankcionovala také případné neplnění smluvních povinností ze strany žalobkyně, proto by, pokud by smlouva o úvěru jako celek nebyla neplatná z důvodů shora uvedených, bylo nutno nyní uplatňovanou smluvní pokutu i ostatní smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalované ve smyslu § 1813 o. z. považovat za zakázaná ujednání, přičemž k zakázaným ujednáním se ve smyslu § 1814 o. z nepřihlíží. Nad rámec tohoto odůvodnění soud dále uvádí, že smlouva jako celek je nepřehledná, tvoří ji šest stran hustě popsaných malým písmem a další nepřehledné dokumenty, což může na spotřebitele jako slabší stranu působit negativně a odrazovat ho od čtení celého textu. Smlouva jako celek pak působí hrubě v neprospěch spotřebitele, neboť v důsledku nepřehlednosti, vysokého úroku a množství smluvních pokut nelze mít za to, že by žalobkyně skutečně očekávala řádné splacení úvěru spotřebitelem, ale spíše se zaměřuje na vymáhání smluvních sankcí.
13. Z důvodů shora uvedených soud shledal uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, proto nemohl žalobkyni přiznat smluvní pokutu sjednanou v neplatné smlouvě, a žalobu v celém rozsahu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že žalovaná měla plný procesní úspěch, ale ze spisu nevyplývá, že by jí vznikly nějaké náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.