Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 58/2025-18
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 13 941 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 400 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 1 400 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 12 541 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 044,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 353,01 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 592,86 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 192,86 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 7 592,86 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 400 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 1 400 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 12 541 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 044,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 353,01 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 592,86 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 192,86 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 7 592,86 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 941 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO IČO („právnická osoba“).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu („o. s. ř. “) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listin a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. V řízení z předložených listin vyplynulo, že právnická osoba coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnická osoba v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku ve výši 27 541 Kč, jenž představuje součet poskytnuté částky 15 000 Kč, poplatek ve výši 12 541 Kč (skládající se z úroku ve výši 1 916 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 850 Kč, a hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal zaplatit ve 60 týdenních platbách po 460 Kč, při poslední splátce 401 Kč, a to nejpozději do datum. RPSN byla sjednána ve výši 63,93 % (smlouvou o půjčce č. hodnota, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce).
5. Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Čistý měsíční příjem žalovaného činil 18 000 Kč a jeho výdaje dosahovaly výše 7 300 Kč. (zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum).
6. Žalovaný uhradil právnická osoba po uzavření smlouvy celkem 13 600 Kč. Po postoupení pohledávky na žalobkyni již neuhradil ničeho. právnická osoba dne datum uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávky za žalovaným z uvedené smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným dne datum, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výňatky ze seznamu postoupených pohledávek).
7. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum).
8. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
10. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru („zákon“).
11. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
16. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
17. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona, na základě které právnická osoba poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. právnická osoba vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
20. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona.
21. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě o úvěru uvedeno, že RPSN činí 63,93 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v dubnu 2013 činila 15,59 %. Ve smlouvě byla tedy více než 4násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004 ), nikoli 4násobkem.
22. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 220,31 % (včetně poplatku za hotovostní režim splátek). právnická osoba tedy klamala žalovaného coby spotřebitele ohledně skutečné výše RPSN.
23. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla nárok na úhradu poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost není ve smlouvě specifikován, není tak vůbec zřejmé, jaké náklady, chce žalobkyně požaduje nahradit. Ujednání o poplatku za administrativní činnost je proto nepřiměřené a nelze k němu podle § 1815 o. z. přihlížet.
24. Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za hotovostní režim splátek. V případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek, šlo by o ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, pročež by se k němu nepřihlíželo. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a právnická osoba by nemusela – namísto sjednaných 60 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) – poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a právnická osoba by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění.
25. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv má žalobkyně, na kterou právnická osoba své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil 13 600 Kč. Žalovanému zbývá zaplatit částku 1 400 Kč (15 000 Kč – 13 600 Kč). K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované.
26. Co se úroku z prodlení týče, jelikož jsou neplatné smlouvy o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. právnická osoba vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo žalovanému odesláno dne datum. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalovanému třetí pracovní den, tj. dne datum, přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 dnů od tohoto data, tj. od datum. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalovanému, jež byl úspěšný v převážné části předmětu řízení (a to i bez zohlednění běžících úroků a úroků z prodlení), v řízení žádné náklady nevznikly.
28. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.