Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 272/2024-58
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 17 790 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do 3 190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 790 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 966,08 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do 3 190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 790 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 966,08 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 17 790 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalované poskytla celkem 14 600 Kč, a to na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do datum spolu se smluvním úrokem ve výši 3 190 Kč. Žalovaná v uvedené lhůtě splatnosti úvěr nezaplatila a dostala se do prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalované před podáním návrhu k soudu žalobkyně zaslala předžalobní upomínku, ani poté však dluh neuhradila.
právnická osoba výzvě soudu žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy provedla původní věřitelka lustrace žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI apod., přičemž nezjistila žádné skutečnosti, na jejichž základě by měla pochybnosti ohledně platební schopnosti žalované. Vycházela též z tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích. Žalobkyně dodala, že příslušnými dokumenty ohledně zkoumání úvěruschopnosti nedisponuje.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli si zásilku s žalobou a s výzvou k vyjádření osobně převzala na výše uvedené adrese.
4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. Soud účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila, žalovaná se nevyjádřila, a soud tak její souhlas ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládal.
5. Závěr o skutkovém stavu:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, peněžní prostředky v celkové výši 14 600 Kč, a to téhož dne převodem na její účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 3 190 Kč. Na dluh neuhradila ničeho.
7. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně ověřovala schopnost žalované úvěr splácet. Tvrdila pouze, že byly provedeny lustrace žalované v různých registrech a původní věřitelka zohlednila tvrzené příjmy a výdaje žalované, avšak žádné důkazy k tomu nedoložila ani nenavrhla.
8. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným doporučeně téhož dne spolu s předžalobní upomínkou.
9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. V § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je dále stanoveno, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , „[o]becné soudy (…) by měly poskytovatele úvěrů vést (…) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
17. Právní posouzení věci:
18. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 14 600 Kč na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila, zda je žalovaná schopna poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy lustrována v registrech ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, avšak tuto skutečnost nedoložila, ostatně ani v případě, že by ji doložila, nemohlo by jít bez dalšího o dostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované. Za situace, kdy žalobkyně nebyla schopna tvrdit, a především také prokázat, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalované, je nutno uzavřít, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované. To má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 OPR-právnická osoba. v. GK, je jeho povinností zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení odpovídající následek – absolutní neplatnost smlouvy.
19. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, ve které právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 14 600 Kč skutečně poskytla, je žalovaná povinna žalobkyni (na kterou byla pohledávka platně postoupena) v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se z neplatné smlouvy bezdůvodně obohatila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 14 600 Kč, tj. jistinu poskytnutého úvěru (výrok I. tohoto rozsudku). Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nevyvrátila, že žalovaná na dluh dosud neuhradila ničeho. Byla to přitom právě žalovaná, koho v tomto směru tíží břemeno tvrzení i břemeno důkazní.
20. Ve zbylé části byl návrh žalobkyně zamítnut, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy nemá na další plnění žalobkyně nárok – ujednání o úroku z úvěru je tedy rovněž neplatné. Jelikož podle § 87 odst. 1 , věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, nelze uzavřít, že se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Žalobkyni tak soud nepřiznal ani požadovaný úrok z prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka; výrok II. tohoto rozsudku).
21. Výrok III. o nákladech účastníků řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a ve věci úspěšnější žalobkyni, která prokázala odeslání předžalobní výzvy žalované ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. , náleží náhrada nákladů v rozsahu 39,40 % (po odečtení neúspěchu od úspěchu z předmětu řízení, včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 3 158 Kč). Náklady řízení v celkové výši 2 452 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, odměna zastupujícího advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do datum, paušální náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 966,08 Kč (39,40 % z částky 2 452 Kč) je žalovaná povinna zaplatit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.
22. Soud postupoval při výpočtu odměny advokáta podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zahájila předmětné řízení opakovaně na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobných věcech (z poslední doby viz např. řízení vedená pod sp. zn. spisová značka, spisová značka nebo spisová značka). V těchto případech tak v návrhu dochází pouze ke změně základních identifikačních údajů.
23. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.
24. Lhůta k placení vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Při nečinnosti žalované soud nemohl zjistit, jaká je doba přiměřená jejím možnostem k vrácení jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni (viz odstavec 20 výše).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.