Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 363/2024-32

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 50 902 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27 712 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 712 Kč za období od 6. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení

- částky 23 190 Kč,

- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 22 652,21 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 52 668,21 Kč,

- úroku 19,98 % ročně z částky 27 723,54 Kč od 28.9.2023 do zaplacení,

- zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 27 723,54 Kč od 28. 9. 2023 do 5. 8. 2024,

- zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 11,54 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27 712 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 712 Kč za období od 6. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení- částky 23 190 Kč,- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 22 652,21 Kč,- kapitalizovaných úroků ve výši 52 668,21 Kč,- úroku 19,98 % ročně z částky 27 723,54 Kč od 28.9.2023 do zaplacení,- zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 27 723,54 Kč od 28. 9. 2023 do 5. 8. 2024,- zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 11,54 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 9. 2024 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 50 902 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO IČO uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota ze dne 20. 3. 2013. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 35 000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce jistinu ve výši 35 000 Kč, úroky ve výši 4 470 Kč, a dále poplatky a úhrady za služby v částce 24 792 Kč. Celkem se tedy žalovaný zavázal půjčku včetně příslušenství vrátit ve 60týdenních splátkách po 1 072 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 14. 5. 2014. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky řádně a včas, když z titulu této smlouvy uhradil toliko 7 288 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané , (dále také ). Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z y nazvané smlouva o půjčce č. hodnota bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl dne 20. 3. 2013 žalovanému – spotřebiteli – peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit prostřednictvím splátek spolu s úrokem 4 470 Kč a poplatky v částce 24 792 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že žalobce písemně informoval žalovaného o postoupení pohledávky.

6. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný z titulu této smlouvy uhradil toliko částku 7 288 Kč.

7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný při žádosti o půjčku uvedl, že je zaměstnán jako operátor, žije s rodiči a nesplácí půjčku u jiné společnosti. Žalovaný mezi své měsíční příjmy zahrnul čistý příjem ze zaměstnání ve výši 15 000 Kč, který měl být doložen pracovní smlouvou (zde nedoložena). K nezaopatřeným dětem žalovaný neuvedl žádný údaj, tj. kolonku nevyplnil. Soud dále zjistil, že žalovaný své měsíční výdaje odhadl částkou 10 500 Kč, z toho 3 500 Kč na splátky půjček/výživné.

8. Žalobci byla soudem zaslána výzva, aby řádně tvrdil a vysvětlil, jakým způsobem zkoumal schopnosti žalovaného splácet poskytnutou půjčku a doplnil důkazy, ze kterých by vyplynulo, jak byly zkoumány schopnosti žalovaného splácet (např. ověření žalovaným uváděných příjmů, ale i výdajů a posouzení výše závazků u jiných společností ze spotřebitelských úvěrů atd.).

9. Žalobce však reagoval vyjádřením – bez doložení jakýchkoliv důkazů – kde shrnul, že o žalovaném zjistil, že je zaměstnán jako operátor jeho měsíční příjem činí 15 000 Kč, přičemž s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Naopak není jeho povinností zkoumat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a jedná poctivě.

10. Žalobce tedy ani na výzvu soudu nevysvětlil, jak ověřoval žalovaným uváděné měsíční výdaje včetně posuzování výše existujících závazků a spolehl se jen na prohlášení žalovaného. Doložena nebyla ani pracovní smlouva, ani výplatní pásky žalovaného ohledně prokázání příjmu z jeho zaměstnaneckého poměru, ani podklady k ověření výdajů vč. již existujících smluv. Soud považoval zejména za nevěrohodný údaj žalovaného, že nemá půjčku u jiného subjektu a nemá vyživovací povinnost, když v kolonce výdaje na jednu z těchto položek uvedl výdaj 3 500 Kč/měsíc.

11. Z písemné výzvy bylo zjištěno, že advokát žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to předžalobní výzvou odeslanou 31. 7. 2024.

12. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 20. 3. 2013 částku ve výši 35 000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce jistinu ve výši 35 000 Kč a dále úrok s poplatky v částce 29 262 Kč. Předchůdce žalobce spol. Provident si ale nikterak neověřil tvrzení žalovaného o jeho skutečných příjmech a výdajích, když nebylo prokázáno, jakým konkrétním způsobem tedy předchůdce žalobce ověřoval skutečnou úvěruschopnost žalovaného.

13. Dle ustálené judikatury soudů a Soudního dvora EU platí, že věřitel je povinen využívat i veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o půjčce vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ke dni 20. 3. 2013. Dále byla věc posouzena dle , , dále také „obč. zák.“ s ohledem na ust.

15. Dle , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle , obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

17. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu tehdy platného ustanovení § 657 a násl. obč. zák., kdy právní předchůdce žalobce před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalovaného – spotřebitele – splácet poskytnuté peněžní prostředky.

18. Ústavní soud v nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 d.

19. Poskytovatel úvěru či půjčky je tedy povinen vždy posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele.

20. V daném případě právní předchůdce žalobce nesplnil svoji povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného – spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy o půjčce.

21. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o půjčce nebyla mezi uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobce, k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 457 obč. zák. žalobci vydat. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 27 712 Kč, když z čerpané částky splatil 7 288 Kč (35 000 – 7 288 = 27 712). S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné vycházet z data splatnosti dluhu smluvně stanoveného, soud tedy pro účely stanovení data prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalovanému byla doručena výzva k plnění (předžalobní výzva). Soud zde vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobcem odeslána 31. 7. 2024. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalovanému dne 5. 8. 2024. obsahovala výzvu k okamžité úhradě dluhu, přičemž žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 6. 8. 2024 do prodlení. Žalobce tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. o. z. Výše úroku z prodlení se řídí (výrok I.).

22. Výrokem rozsudku pod bodem II. pak soud žalobu s odkazem na absolutní neplatnost smlouvy ve zbytku zamítl. Jestliže byla smlouva o půjčce neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků ani „poplatků“.

23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s kdy žalovaný, který měl úspěch v poměru 54 % ku úspěchu žalobce, co do 46 %, by měl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 %. Z obsahu spisu ovšem nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením dosud vznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.